Aero chce vyrábět novou L-39, čeká zájem z Asie i Afriky | E15.cz

Aero chce vyrábět novou L-39, čeká zájem z Asie i Afriky

Stroj od Aera jménem L-39.
Stroj od Aera jménem L-39.
• 
ZDROJ: Petr Horky

Tereza Zavadilová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Aero Vodochody prolomilo letitou smůlu, která provázela odbyt letounů L-159 ve vlastnictví české armády, a ve středu podepíše s americkou firmou Draken smlouvu na odběr čtrnácti letadel. Na dalších čtrnáct strojů má Draken opci. Dvanáct letounů by – pokud vše dobře půjde – měl vodochodský výrobce dodat do Iráku.

Oba kontrakty jsou pro Aero excelentním marketingem, pochvaluje si v rozhovoru pro deník E15 a Euro Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta, do jejíž skupiny Aero patří.

Pokud oba obchody včetně opcí klapnou, bude to znamenat čtyřicet letadel k dodání. Ministerstvo obrany jich má ovšem uskladněno 36. V takovémto případě by podle Dospivy mohlo Aero začít vyrábět nové stroje.

„Nejen novou L-159, pro jejíž výrobu je Aero plně připraveno, ale hlavně letoun L-39 nové generace. Ten je jednodušší a univerzálněji použitelný, byla by po něm vyšší poptávka. Firma by tak mohla navázat na historické úspěchy původní L-39, samozřejmě s novou technologií, s jednodušším vybavením, novým motorem,“ uvedl Dospiva.

Nový letoun nebude Aero v žádném případě vyrábět na sklad. Firma dokáže prezentovat potenciálním zákazníkům nový stroj v podobě projektu. „Nové letadlo se bude uvádět pouze po podpisu kontraktu,“ dodává Dospiva. Aero si od nové L-39 slibuje, že by se s ní mohlo vrátit na trhy jihovýchodní Asie, Střední a Blízký východ, Afriky a Latinské Ameriky.

Vizitka letounu Aero L-39 Albatros a jeho variant
Model L-39. Autor: Petr Horky
Aero L-39 Albatros vyvinuli v 60. letech jako nástupce typu L-29 Delfín, ve své době jednoho z nejúspěšnějších proudových cvičných letadel na světě. Také Albatros dosáhl podobného úspěchu jako jeho předchůdce a dodnes zůstává nejrozšířenějším proudovým letounem na světě. Za své rozšíření vděčí jak výborným letovým vlastnostem a odolné konstrukci, tak skutečnosti, že byl jednotným výcvikovým typem všech armády Varšavské smlouvy (s výjimkou Polska, kde používali vlastní typ).
Letounů původní varianty L-39 se mezi roky 1970 a 1997 vyrobilo přes 2800 (Delfínů vzniklo v letech 1963 až 1974 více než 3500) a sloužily či slouží v téměř 40 zemích po celém světě. Kromě vojenských letectev si po skončení studené války získal popularitu civilních provozovatelů, zejména ve Spojených státech. Na Albatrosech létají například piloti letecké akrobatické skupiny Breitling Jet Team. I v této oblasti typ kráčí ve stopách staršího modelu L-29.
Kromě cvičných účelů umí Albatrosy plnit i lehké bitevní úkoly, verze L-39ZO byla proto (mimo jiné) vybavena čtyřmi křídelními závěsníky, varianta s označením ZA mohla nést i rychlopalný kanón pod trupem. V 90. letech vznikly dva vylepšené typy - cvičný L-59 Super Albatros a lehký bitevník L-159 Alca. Posledně jmenovaný typ vykazuje - přestože na první pohled je původnímu Albatrosu velmi podobný - nejvíce změn, například má výkonnější motor a moderní avioniku.
Alky vznikly v 90. letech jako velmi ambiciózní program, který měl být záchranou společnosti Aero Vodochody i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu. Na rozdíl od původního cvičného Albatrosu se ale typu L-159 přes opakovanou snahu ve světě prorazit nepodařilo. Z předpokládaného prodeje zhruba 200 kusů, který měl zaplatit nákladný vývoj, si našlo zákazníka pouze 72 strojů, které objednala česká armáda.
České letectvo se nepotřebné L-159 snaží dlouhá léta prodat. V hledání zájemce ale často narazilo na to, že letadlo používá řadu amerických technologií. Pět strojů bylo součástí obchodu na pořízení transportních letadel CASA pro českou armádu. Dvě dvoumístné L-159 se ale kvůli potížím se španělskými stroji do ČR vrátily, tři pak zamířily k soukromému zájemci z USA. Nyní by do Spojených států mělo jít 14 dalších L-159, a to k firmě Draken International, jež se zabývá výcvikem.
Podzvukové Aero L-39 Albatros je cvičný dolnoplošník, prototyp stroje poprvé vzlétl 4. listopadu 1968. Na délku měří 12,13 metru, rozpětí křídel činí 9,46 metru a nejvyšší výška činí 4,77 metru. Maximální rychlost tři a půl tuny těžkého stroje činí 750 kilometrů v hodině a nejvyšší dolet (bez přídavných nádrží) je 1100 kilometrů. Letoun dokáže operovat i z travnatých letišť, ke startu mu stačí 480 metrů, pro přistání potřebuje dráhu dlouhou 600 metrů. (zdroj: ČTK)

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.