Důkazem jsou americké statistiky. Těžba v prvním čtvrtletí letošního roku byla nejnižší do roku 1981, kdy zemi zachvátila uhelná stávka. Těžební firmy, z nichž část už funguje v režimu insolvence, ze země vyrubaly 156 milionů tun uhlí, o 17 procent méně než v posledním čtvrtletí loňského roku. Meziroční pokles činil dokonce 29 procent.
Americká vládní Energetická informační agentura (EIA) část propadu těžby vysvětluje nadprůměrně teplou zimou. Elektrárnám navíc zůstalo na konci loňského roku na skladě o 34 milionů tun uhlí více. Jenže americká těžba se propadá i na jaře. Od dubna do června je meziročně níž o 32 procent. Američtí těžaři podle EIA už nejsou schopni vydržet tlak nízkých cen a klesající domácí spotřeby. Od roku 2008 se propadl podíl uhlí na výrobě elektřiny z 50 na 30 procent.
Další uhelné elektrárny budou muset v příštích letech zavřít kvůli federálnímu plánu na omezování emisí, platit má v roce 2022. Jeho zákonnost ale musí potvrdit nejvyšší soud. Americké ministerstvo energetiky předpovídá, že letos americký export uhlí spadne o 10 procent a příští rok o 12 procent. Těžbu už začali snižovat i světoví hráči jako Anglo American či Glencore. S útlumem počítá Indonésie, velký producent energetického uhlí. Zavírání tisícovky dolů oznámila i Čína.
Na světových cenách černého uhlí je už očista znát. Od začátku roku dovozní ceny do Evropy vzrostly o třetinu nad 50 dolarů za tunu. „Do roku 2020 se očekává, že cena zůstane na úrovni kolem 60 dolarů za tunu. Vývozci uhlí jako Austrálie, Indonésie či Kolumbie se proto budou muset soustředit na snižování nákladů a zavírání ztrátových dolů,“ říká Clifford Smee, hlavní analytik serveru World Coal. To je částečná naděje i pro českou OKD, která bojuje o přežití a na začátku letošního roku prodávala uhlí za 51 dolarů za tunu.
