V komentáři pro magazín Mezinárodní energetické agentury vysvětluje, že střechy natírané zpravidla načerno se nahřívají až o 500 C více než okolní vzduch. V důsledku toho se zvyšuje spotřeba elektřiny v klimatizacích. Vyšší výroba v uhelných elektrárnách pak vede k větším emisím a většímu zatížení klimatu. Kromě toho rostou uživatelům zbytečně účty za proud.
Naopak bílé střechy ohřejí okolní vzduch jen o 5 až 10 stupňů. Vzhledem k tomu, že střechy tvoří zhruba čtvrtinu plochy, kterou zabírají města, a ty se rozprostírají na 1 až 2 procentech souše, by přebarvení střech ušetřilo miliardu tun emisí CO2 za rok. To je stejné množství, jaké za dvacet let vyprodukuje polovina všech aut jezdících po zeměkouli.
Světové emise skleníkových plynů překročily hranici 30 miliard tun poprvé v roce 2008, uvádí Evropská ekologická agentura (EEA). I přes ambiciózní a nákladný evropský program jejich snižování nadále rostou a přiblížily se, zejména v důsledku rychlého hospodářského rozvoje nejlidnatějších zemí planety (Čína, Indie, Indonésie) k 35 miliardám tun.
Největším producentem skleníkových plynů je energetika následovaná dopravou a domácnostmi. Využívání obnovitelných a dalších bezemisních zdrojů včetně jaderné energetiky místo uhlí tak může výrazně vylepšit světovou bilanci emisí plynů, které jsou obecně považovány za zdroj globálního oteplování. Současně však přispívají i k čistšímu ovzduší, neboť neprodukují popílek, polétavý prach ani další plyny poškozující životní prostředí.
