Češi vybudují obchodní superkřižovatku Evropy. Ze Slovenska vytvoří koridor pro obnovu Ukrajiny

Budoucí podoba Interportu

Budoucí podoba Interportu Zdroj: INTERPORT PARTNERS GROUP, a.s.

Budoucí podoba Interportu
Budoucí podoba Interportu
Současná podoba překladiště v Košicích.
Současná podoba překladiště v Košicích.
Současná podoba překladiště v Košicích.
7
Fotogalerie

Čeští byznysmeni rozjíždějí podle informací e15 masivní investice do jedné z vůbec nejatraktivnějších průmyslových lokalit v Evropě. Jen v průběhu příštích dvou let investují více než 1,5 miliardy do přestavby a rozšíření překladiště Haniska u Košic, které je také známé pod názvem Interport. Překladiště ze širokých na úzké koleje výrazně nabylo na významu poté, co propukla válka na Ukrajině, a jeho rozšíření se stalo důležité pro celou Evropskou unii. Ta na jeho proměnu loni schválila dotaci 50 milionů eur (1,25 miliardy korun). Areál se v příštích letech může stát jedním z vůbec nejatraktivnějších míst pro evropský průmysl. Investice na místě už nyní chystá automobilka Volvo, v blízkosti se také nacházejí železárny U. S. Steel Košice.

Překladiště vlastní skupina Interport Partners Group, za kterou stojí z 90 procent český a z 10 procent slovenský kapitál. Správcem a hybatelem proměny je pak skupina Cream, jejímž většinovým vlastníkem je miliardář Petr Tankó. Tomu mimo jiné patří značná část areálu továrny Tomáše Bati ve Zlíně, který postupně modernizuje.

Skupina před měsícem získala potřebné územní rozhodnutí na proměnu slovenského překladiště, na celý areál počítá se stavebním povolením v druhé polovině letošního roku. Zmíněných 50 milionů eur z EU padne na proměnu technologií, minimálně dalších 20 milionů eur pak v první fázi investuje do areálu vlastník. Ten například rozšíří skladové plochy ze současných 20 tisíc metrů čtverečních na zhruba 150 tisíc.

Aktuálně investor stojí před podpisem kontraktu na dva obří jeřáby za 11,5 milionu eur, který by měl být završen tento týden v Litvě. Na místě již také zahájil výstavbu vysokokapacitních sil, která pojmou až 10 tisíc tun obilovin, což představuje zhruba pět nákladních vlakových souprav, přibližně čtyřnásobek současného stavu. Právě obiloviny a další zemědělské plodiny tvoří od vypuknutí války na Ukrajině významnou část nákladu, který je třeba na překladišti přesunout ze širokých na úzké koleje.

„Terminál má celkovou rozlohu 25 hektarů a zcela zásadně se změní. Dnes je to spíš brownfield, funkční, ale zastaralý. Během dvou let to bude skutečně supermoderní terminál s mezinárodním významem. Dotaci máme na intermodál, hodně zjednodušeně technologie spojené s překládkou z vlaku na vlak a z vlaku na auta,“ popisuje člen představenstva skupiny Cream Martin Jarolím. To dle něj představuje řadu věcí, nejviditelnější mají být nejnovější průmyslové jeřáby. „K tomu připočtěte nová kolejiště, kam se vejde několik vlaků, nová sila na obilniny, velké skladové plochy na různý materiál, ale především kontejnery,“ popisuje.

Válka jako impulz pro byznys

Historie překladiště Haniska u Košic se datuje do začátku 70. let. Terminál na místě vznikl poté, co Sovětský svaz získal licenci na výrobu Fiatu 124 a vzápětí začal do Evropy vyvážet licenční vozy Lada či dnes už legendární „žigulíky“. Překladiště tehdy vlastnila státní Mototechna a terminál využívaly také Vychodoslovenské železárny, dnešní U. S. Steel Košice.

Po rozpadu Sovětského svazu překladiště chátralo, protože pro něj nebylo dostatečné využití. Výjimkou byla dekáda mezi lety 2004 a 2014, kdy u Bratislavy vyráběla pobočka německého koncernu Volkswagen vůz Tuareg. Značné množství těchto nových vozů mířilo právě do Interportu, kde je v hale dělníci kvůli celní optimalizaci částečně rozebrali a následně putovaly do ruské Kalugy, kde se opět smontovaly a zamířily na tamní trh. Po ruské anexi Krymu a navazujících sankcích však tento vývoz ustal.

Současná podoba překladiště v Košicích.Současná podoba překladiště v Košicích.|Cream

Obrovským impulzem se v roce 2022 stala ruská invaze na Ukrajinu, kvůli které byly vyřazeny ukrajinské přístavy a právě železniční doprava začala hrát klíčovou roli pro přepravu zemědělských produktů, které dříve do evropských přístavů putovaly přes Polsko, Maďarsko, Rumunsko či právě přes Slovensko.

Oproti nejbližším terminálům má Interport několik výhod. Na Slovensku se jedná o jediné překladiště, ve kterém je možné dočasně uskladnit obilí. Navíc je rozsáhlé, díky čemuž lze překládat několik vlaků současně. Vlastník by však do budoucna ocenil zlepšení železniční infrastruktury ze Slovenska na Ukrajinu. „Z ukrajinské hranice vede do Košic jednokolejná trať, je to 88 kilometrů. Tady by se mělo uvažovat o zlepšení infrastruktury. Dvě koleje by nebyly jen výhodou, myslím, že jsou pro budoucí léta naprostou nutností,“ řík Luboš Fronk, manažer z Interport Partners Group.

Okolo překladiště vznikne obří průmyslová zóna

Do lokality však v delším horizontu poteče výrazně více peněz, širší areál o rozloze zhruba 600 hektarů se má proměnit v globální logistický a industriální park, takzvaný GLIP, který navíc usiluje o status strategické investice ze strany slovenského státu. GLIP Košice se stane společným projektem společností Interport Partners Group, Košického kraje a státní správy Slovenské republiky. Ambice je konkurovat, co do kapacit i významu, největším podobným uzlům v Evropě.

U překladiště se nacházejí již zmíněné železárny a na místě aktuálně roste továrna na výrobu aut Volvo. Na tu budou navazovat další dodavatelé a firmy.

Interport momentálně představuje koridor pro směr Balt–Balkán, propojuje Ukrajinu a do budoucna i další východní země se západní Evropou. Významným bodem by se místo stalo především ve chvíli, pokud by v budoucnu započala obnova Ukrajiny za podílu západních zemí.