„Je to nová etapa v energetické budoucnosti země. Už nejsme závislí na jediném dodavateli zemního plynu. Zároveň se otevírá cesta i dalším zemím střední a východní Evropy k alternativním zdrojům zemního plynu,“ prohlásil na pláži Baltského moře na pozadí přistávajícího tankeru Marek Grobarczyk, ministr pro námořní hospodářství a vnitrozemskou vodní dopravu.
O vybudování terminálu, který je schopný pokrýt až třetinu polské spotřeby plynu, rozhodla polská vláda v roce 2006. O tři roky později se státní plynárenská a ropná společnost PGNiG dohodla na dvacetileté smlouvě o dodávkách LNG s katarskou firmou Qatar Gas. Podle původních plánů měl být terminál hotový v roce 2014. PGNiG se proto musela s Qatar Gas dohodnout na tom, že smluvené dodávky plynu katarská firma prodá na jiných trzích. Rozdíl v ceně mezi polským kontraktem a skutečnou dodávkou uhradili Katařanům Poláci.
Terminál postavila a provozuje společnost Polskie LNG, která je stoprocentní dcerou provozovatele tranzitních plynovodů Gaz System. „Další tanker s LNG, který bude sloužit pro potřeby spouštění terminálu, dorazí v polovině února příštího roku. Do května by měly být hotové všechny testy a měli bychom získat licenci. Od poloviny roku bude terminál sloužit našim polským klientům, ale také potenciálním klientům v zemích střední a východní Evropy a baltského regionu,“ uvedl Jan Chadam, ředitel společnosti Polskie LNG.
Polsko si od terminálu slibuje nejen zlepšení vlastní energetické bezpečnosti, ale také to, že se stane centrem pro obchodování se zemním plynem v regionu od střední Evropy až po Balt. Do roku 2022 postaví dva tisíce kilometrů nových plynovodů. „Cílem je integrovat trh s plynem ve střední Evropě,“ dodal Chadam.
Na stavbu terminálu bylo vyčleněno 3,6 miliardy zlotých. Necelou miliardou nakonec přispěla Evropská unie. Zatím jediným dodavatelem, který bude vozit LNG do Polska je Qatar Gas. Jeho dodávky pro PGNiG zaplní jen třetinu kapacity terminálu, která činí pět miliard metrů krychlových za rok. Do budoucna Polskie LNG plánuje také distribuci LNG pomocí cisteren. Mohlo by vzniknout i překladiště pro menší lodě, které by zásobovaly tímto palivem rejdaře v oblasti Baltského moře.
| Zkapalněný zemní plyn má podle odborníků velkou budoucnost |
|---|
| - LNG (liquified natural gas) je zkapalněný zemní plyn - na kapalinu se přeměňuje po zchlazení na minus 162 stupňů Celsia. - Po vytěžení a zkapalnění se přepravuje buď po moři pomocí tankerů, nebo po železnici, na kratší vzdálenosti také nákladní přepravou. Zkapalněný plyn míří buď konečným zákazníkům, nebo do speciálních terminálů, kde se přečerpá do zásobníků, ze kterých se postupně odpařuje a dodává se jako klasický zemní plyn do plynovodního potrubí. - LNG se využívá hlavně v silniční dopravě. Využívat se začal v 50. letech uplynulého století v bývalém Sovětském svazu jako palivo pro traktory. V současnosti je LNG v dopravě používaný především pro dálkovou autobusovou a nákladní dopravu a také v lodní a železniční dopravě. Používá se také jako palivo chladírenských aut, kdy slouží nejen jako pohonná látka, ale také jako dodavatel chladu při odpařování. - Kromě využití v dopravě LNG někde nahrazuje dražší nebo méně ekologické energie/paliva nebo se používá v místech, kde není k dispozici připojení na plynové potrubí. - LNG zaujímá asi 600krát menší objem než zemní plyn, což je jeho největší výhodou při skladování a dopravě (pro srovnání stlačený zemní plyn (CNG) má 200krát menší objem). Vůz na LNG tak dojede téměř třikrát dál než vozidlo se stejně velkou nádrží na CNG. LNG má navíc vysokou energetickou hustotu a v porovnání s CNG díky menšímu objemu nádrží mají vozidla na LNG větší úložný prostor. Společnou výhodou CNG a LNG je menší ekologická zátěž v porovnání s klasickými druhy paliva. Pro LNG také hovoří fakt, že vozy na LNG uspoří 25 procent nákladů na naftu. - K hlavním nevýhodám LNG patří nutnost uchovávání zkapalněného plynu za velmi nízkých teplot, což je ekonomicky i technologicky náročné. Při delší odstávce vozidla se může palivo odpařovat z nádrže. Také samotné zkapalňování plynu je energeticky velmi náročné a představuje jednu z hlavních nevýhod tohoto paliva. Růst těžby v USA a především v Austrálii ale letos výrazně srazil dolů ceny (LNG) a místopředseda EK a komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič nedávno pro deník Mladá fronta Dnes uvedl, že cena LNG se poprvé dostala pod cenu plynu, který proudí do Evropy plynovody. - Podle údajů Českého plynárenského svazu (ČPS) nejvíce LNG vozidel jezdí v Číně, USA nebo Austrálii, v Evropě pak vozy na LNG jezdí ve Skandinávii, Španělsku, zemích Beneluxu, Británii nebo Turecku. V České republice by se podle ČPS měly objevit první stanice na LNG v příštím roce, v roce 2020 by mělo být v ČR pět až deset LNG stanic. Pro srovnání stanic na CNG je v Česku již více než 100. - Podle ČPS, který se odvolal na zprávu Mezinárodní plynárenské unie (IGU), rostou od roku 2000 dodávky LNG nejrychleji ze všech jiných zdrojů plynu, při průměru kolem sedmi procent ročně, který se podle odhadů bude zvyšovat. Do Evropy bylo v roce 2013 dodáno 51,5 miliard kubických metrů LNG, tedy přibližně jedna osmina veškerého importovaného plynu. Podle odhadů by měl podíl LNG na evropské spotřebě energií dosáhnout do roku 2035 podíl kolem 23 procent. - Největším vývozcem LNG je Katar, který vyvezl v roce 2014 téměř 77 milionů tun LNG, což byla přibližně jedna třetina celosvětové dodávky. Podle odhadů by se největším exportérem LNG v budoucnosti mohla stát Austrálie. - Polsko se rozhodlo terminál na LNG ve Svinoústí vybudovat proto, aby diverzifikovalo dodávky plynu a snížilo svoji závislost na Rusku. Stavět se začal v roce 2011 a jeho výstavba si vyžádala tři miliardy zlotých (19,7 miliardy korun). Roční kapacita bude pět miliard kubických metrů a lze ji navýšit. - Loni v červnu vydal český Energetický regulační úřad ve spolupráci s polským úřadem pro regulaci energetiky rozhodnutí ve věci společné žádosti společností Net4Gas a polské Gaz-Systém k realizaci projektu česko-polského obousměrného propojovacího plynovodu STORK II. Přestože je již od roku 2011 v provozu propojovací plynovod STORK I, teprve realizace projektu STORK II s výrazně vyšší kapacitou představuje plnohodnotné obousměrné propojení, které se stane součástí strategického severojižního koridoru. Propojí se tak LNG terminálu ve Svinoústí s plánovaným LNG terminálem v Chorvatsku. |
