Drahá elektřina a plyn: řešení energetické krize aktuálně | ONLINE | E15.cz

Energetická krize ONLINE: Itálie dnes nedostane žádný plyn z Ruska

E15.cz, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
3

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Celou situaci ohledně drahých energií sledujeme online níže. 

Hádky o drahé energie a jednání EU: V Bruselu s námi vytřeli podlahu, míní Havlíček. Nevím, co v té sektě hulíte, kontroval Síkela

Video se připravuje ...

Energetická krize ONLINE
Obnovit
20:45
1.  10.  2022

V sobotu byl spuštěn dlouho odkládaný provoz plynovodu mezi Řeckem a Bulharskem, informuje agentura Reuters. Plynovod má snížit závislost jihovýchodní Evropy na ruském plynu a posílit energetickou bezpečnost. 

18:00
1.  10.  2022

Podle Dánska z Nord Streamu 2 patrně již neuniká plyn; na summitu v Praze chtějí lídři Evropské unie jednat o ochraně plynovodů a kritické infrastruktury.

14:00
1.  10.  2022

Itálie nedostane plyn z Ruska, tranzit přes Rakousko není možný, uvedla ENI

Itálie dnes nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.

„Gazprom sdělil, že nemůže zaručit dodávku objemů plynu objednaných na dnešek kvůli nemožnosti přepravit plyn přes Rakousko,“ uvedla společnost ENI. Dodávky z rakouského plynovodu TAG, skrze který ruský plyn putuje do Itálie, tak budou dnes nulové.

Itálie v roce 2021 pokrývala ruským plynem zhruba 40 procent své spotřeby. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu začala italská vláda hledat nové dodavatele, díky kterým by snížila energetickou závislost na Rusku. Kabinet premiéra Maria Draghiho například dojednal zvýšení dodávek z Alžírska, které s Itálií propojuje plynovod. Itálie dále má spojení skrze plynovod s Libyí a další plynovod TAP dopravuje plyn z Ázerbájdžánu. Vláda chce také zprovoznit dva nové LNG terminály.

Do roku 2025 hodlá italská vláda úplně nahradit dovoz ruského plynu, který ročně činil zhruba 30 miliard metrů krychlových. O pět miliard metrů krychlových chystá snížit svou roční spotřebu a 25 miliard metrů krychlových plánuje zajistit nákupem z jiných zemí či zvýšením domácí těžby.

12:00
1.  10.  2022

Ázerbájdžán začal podle jeho prezidenta Alijeva konzultovat s partnery zdvojnásobení kapacit plynovodů přivádějících plyn od Kaspického moře do Evropy.

8:45
1.  10.  2022

Rusko podle Patruševa nemá údaje o západní sabotáži na plynovodech

Rusko nemá informace, že diverzi na plynovodech Nord Stream, které mají po dně Baltu přivádět ruský plyn do Německa, zorganizovaly západní tajné služby, uvedl v ruské televizi tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zároveň ale tvrdil, že dříve se západní tajné služby poškozením plynovodů výbuchy zabývaly, uvedl list Kommersant na svém webu.

„Nemáme takové údaje (o účasti západních tajných služeb), ale máme informaci o tom, že dříve to dělaly. Po nějaké době to oznámíme,“ řekl Patrušev podle agentury TASS a dodal, že má na mysli výbuchy plynovodů. „Nebudu to teď nazývat, ale zabývaly se tím,“ řekl, aniž by upřesnil, o jaké incidenty jde.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek prohlásil, že výbuchy na plynovodech zorganizovali anglosasové, kteří podle jeho názoru „začali ničit evropskou energetickou infrastrukturu“. Americký prezident Joe Biden odmítl Putinovo vyjádření jako dezinformaci a lež.

7:15
1.  10.  2022

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

Spotřební daň z benzinu se v sobotu vrátí z dosavadních 11,34 koruny na 12,84 koruny za litr. Nižší daň na benzin i na motorovou naftu platila v Česku od června. U nafty zůstane snížená sazba do konce roku 2023, bude činit 8,45 koruny na litr. Spotřební daň z pohonných hmot vláda snížila v reakci na jejich vysoké ceny kvůli válce na Ukrajině.

Příslušná novela zákona, která prodlužuje snížení spotřební daně na naftu, vyšla v pátek ve sbírce zákonů, takže ode dneška vstoupí v účinnost. Podle dosavadního zákona by jinak nižší daň skončila společně se sníženou daní z benzinu. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.

Stanjura opakovaně uváděl, že hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou není její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni. Opatření pomůže i veřejné dopravě, protože většina autobusů má dieselový pohon.

Analytici očekávají, že vrácení spotřební daně u benzinu na původní hodnotu se do jeho cen neprojeví naplno, ale jen částečně. Vyšší spotřební daň budou podle nich kompenzovat například klesající marže obchodníků.

Ceny paliv v tomto týdnu v ČR klesaly. Benzin dokonce zlevnil na nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině. Podle společnosti CCS stál litr benzinu v průměru 37,56 koruny za litr. Průměrná cena nafty klesla na 43,01 koruny za litr, což je nejnižší cena za posledních pět týdnů.

20:17
30.  9.  2022

MMF varuje před rozsáhlou potravinovou krizí v důsledku války na Ukrajině

Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.

Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard Kč) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii.

19:00
30.  9.  2022

Ropa by mohla vykázat týdenní nárůst díky očekávání snížení produkce

Ceny ropy dnes mírně klesají. Za celý týden by ale mohly připsat první nárůst za pět týdnů díky očekávání, že Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci na svém zasedání příští týden dohodnou těžební škrty.

Kolem 17:15 SELČ cena severomořské ropy Brent ztrácela necelých 0,4 procenta na 88,13 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala téměř procento na 80,45 dolaru za barel. V průběhu dne oba typy ropy přidávaly více než dolar, ale začaly ztrácet po zveřejnění studie agentury Reuters, která ukázala, že OPEC+ v září vytěžil nejvíce ropy za měsíc od roku 2020.

17:00
30.  9.  2022

Země EU chtějí omezit ceny plynu, EK chystá možná řešení, řekla komisařka

Omezení cen plynu požadované řadou evropských států je legitimní možností v boji proti vysokým cenám energií a Evropská komise hodlá pracovat na jeho proveditelné variantě. Po dnešním jednání s ministry energetiky zemí Evropské unie to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Upozornila ale zároveň na rizika a finanční náklady spojené se stanovením maximální ceny veškerého plynu, kvůli nimž se k němu komise dlouhodobě staví skepticky. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zasedání v rámci českého předsednictví vedl, se pro další energetická opatření nad rámec dnes schváleného balíku vyslovila velká část zástupců vlád.

15:58
30.  9.  2022

Fiala má shodu ministrů EU za krok na cestě k evropskému řešení cen energií

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

"Rada ministrů energetiky pod vedením českého předsednictví se právě v Bruselu shodla na povinném snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z levnějších zdrojů a solidárním příspěvku výrobců z fosilních paliv," napsal Fiala. Každý stát podle něj bude mít možnost přizpůsobit toto řešení domácím podmínkám. Evropská komise má také za úkol pracovat na dalších krocích ke stabilizaci cen energií, dodal premiér.

15:18
30.  9.  2022

Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků, pohrozil odvetou

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže; Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; jednou z nich by mohl být souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií.

15:08
30.  9.  2022

Novela umožňující zastropování cen energií vstoupí v platnost 1. října

V sobotu 1. října vstoupí v platnost novela energetického zákona, která vládě mimo jiné umožní stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novela zákona dnes vyšla ve Sbírce zákonů. Vláda už dříve uvedla, že maximální cena silové elektřiny bude činit 6000 korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně 3000 korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) potvrdilo, že vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.

14:49
30.  9.  2022

Nord Stream zřejmě poškodily exploze o síle několika stovek kilogramů výbušnin

Plynovod Nord Stream zřejmě poškodily výbuchy, které se svou silou rovnaly explozi několika stovek kilogramů trhavin. Stojí to v dopise zaslaném Dánskem a Švédskem Radě bezpečnosti OSN, píší dnes dánská média. Podle švédského ministra energetiky Khashayara Farmanbara je téměř vyloučené, že za výbuchy stojí někdo jiný než státní entita.

Dánsko a Švédsko se nezúčastní dnešního zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém by se o poškození plynovodu v Baltském moři mělo jednat. Země ale poslaly dopis, který obsahuje dosavadní zjištění dánských a švédských úřadů, řekl dnes dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. Podle něj je poškození plynovodu mezinárodním problémem, protože se jedná o "útok na evropskou energetickou infrastrukturu".

14:47
30.  9.  2022

Slovenský premiér Heger kritizoval dohodu EU o přerozdělování zisků v energetice. Pohrozil zastavením vývozu elektřiny, pokud země nedostane podporu.

13:54
30.  9.  2022

Největší jaderný reaktor v Evropě dosáhl poprvé plné výrobní kapacity

Nejnovější a největší jaderný reaktor v Evropě poprvé dosáhl nejvyššího výkonu, což přináší úlevu napjatému trhu s elektřinou v regionu. Finský reaktor Olkiluoto-3 minulou noc poprvé dosáhl plného výkonu 1600 megawattů, uvedl jeho provozovatel Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Reaktor je stále ve fázi testování, jeho pravidelný provoz má začít v prosinci. Všechny tři reaktory elektrárny Olkiluoto nyní mají na finské produkci elektřiny podíl 40 procent, uvedla agentura Bloomberg.

13:53
30.  9.  2022

Velké země si pohlídaly svoje zájmy, ceny energií dnešní shoda ministrů pro energetiku na úrovni EU neovlivní, míní bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

13:50
30.  9.  2022

Nový městský úřad v České Lípě sníží díky dotaci spotřebu energií na třetinu

Na třetinu by se díky úsporným opatřením měla snížit energetická náročnost nového městského úřadu v České Lípě, na který radnice přestavuje bývalou budovu pojišťovny. Projekt počítá nejen se zateplením pláště nebo výměnou oken a dveří, ale také se solárními panely, nuceným větráním se zpětným získáváním tepla nebo s LED osvětlením. Město na úsporná opatření získalo dotaci 12,7 milionu korun ze Státního fondu životního prostředí, řekla dnes ČTK mluvčí radnice Kristýna Kňákal Brožová.

13:00
30.  9.  2022

Ministři EU schválili přerozdělování zisků v energetice a plán úspor elektřiny 

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody dnes oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

12:17
30.  9.  2022

Stanjura: Letošní schodek rozpočtu stoupl kvůli pomoci s cenami energií

Za dodatečným navýšením letošního schváleného schodku státního rozpočtu je rozhodnutí vlády vložit do letošního rozpočtu víc peněz na takzvaný úsporný tarif i na pomoc firmám s vysokými cenami energií. Ve Sněmovně to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když na výzvu opozice vysvětloval, proč bude letošní schodek zřejmě o 45 miliard vyšší, než vláda původně navrhla. Vláda do Sněmovny předložila novelu letošního rozpočtu, která navyšuje schodek o 50 miliard, ale vlivem koaličních pozměňovacích návrhů může být nakonec až o 95 miliard vyšší.

20:29
29.  9.  2022

Polský parlament schválil zákon o zmrazení cen elektřiny pro domácnosti

Polský parlament dnes schválil návrh zákona, který v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Informovala o tom agentura PAP. Cílem zákona je zabránit prudkému nárůstu nákladů domácností na elektřinu. Podle agentury Reuters dnes polský parlament rovněž zrušil povinnost elektrárenských společností prodávat elektřinu na komoditní burze. Úřad pro regulaci energetického trhu tento krok kritizuje, vláda si však od něj slibuje snížení cen elektřiny, píše Reuters.

Polsko je ve výrobě elektřiny silně závislé na uhlí. Letos v reakci na válku na Ukrajině zavedlo embargo na dovoz uhlí z Ruska, což vedlo k nedostatku tohoto paliva a k nárůstu jeho ceny, upozorňuje PAP. Poukazuje rovněž na náklady polských elektráren související s nutností nakupovat emisní povolenky.

Návrh zákona o zmrazení cen elektřiny získal v parlamentu silnou podporu. Hlasovalo pro něj 414 poslanců, proti byl pouze jediný. Dalších 26 poslanců se hlasování zdrželo. Zmrazení se podle zákona bude v základní podobě vztahovat na roční spotřebu do dvou megawatthodin. U rodin s nejméně třemi dětmi a u zemědělců bude roční limit činit tři megawatthodiny. Za elektřinu nad stanoveným limitem budou muset domácnosti platit tržní ceny.

Domácnosti budou mít podle zákona rovněž možnost získat desetiprocentní snížení ceny v případě, že se jim podaří zredukovat spotřebu elektřiny o deset procent. Vláda bude elektrárenským podnikům za zvýhodněné ceny elektřiny pro domácnosti poskytovat kompenzace, píše PAP. Podle pondělního prohlášení vlády bude zmrazení cen elektřiny stát polský rozpočet kolem 23 miliard zlotých (zhruba 116 miliard korun).

17:00
29.  9.  2022

Španělská vláda se rozhodla uvalit na bohaté obyvatele novou daň z majetku

Obyvatelé Španělska se jměním v hodnotě nejméně tří milionů eur (zhruba 74 milionů korun) budou v příštích dvou letech platit novou daň z majetku. Oznámila to dnes španělská vláda. Snaží se tak získat peníze k financování opatření, jež mají zmírnit dopady drahé energie a vysoké inflace na obyvatele s nižšími příjmy.

Ministryně financí María Jesús Monterová uvedla, že nová daň se bude týkat asi 23 tisíc lidí, což odpovídá zhruba 0,1 procenta daňových poplatníků ve Španělsku, píše agentura AP. U osob s majetkem v hodnotě od tří do pěti milionů eur bude sazba daně činit 1,7 procenta. Lidé s majetkem pět až deset milionů eur zaplatí daň ve výši 2,1 procenta a lidé s majetkem nad deset milionů eur ve výši 3,5 procenta.

Vláda plánuje také například zvýšení sazby daně z příjmů u osob vydělávajících přes 200.000 eur ročně. Daně by naopak měly klesnout lidem vydělávajícím méně než 21 tisíc eur ročně. Z toho bude podle Monterové těžit zhruba polovina pracovní síly, napsala AP.

Ministryně rovněž uvedla, že španělský daňový systém bude díky ohlášeným změnám "progresivnější, efektivnější a spravedlivější a také dostatečný k zajištění sociální spravedlnosti a hospodářské efektivity".

14:43
29.  9.  2022

Německý ministr financí Lindner by kvůli energetické bezpečnosti nechal jaderné reaktory v chodu do roku 2024, podle Scholze je klíčová letošní zima.

14:16
29.  9.  2022

Německo dá na stabilizaci cen energií 200 miliard eur a zruší nový poplatek

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem o objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Dnes to v mimořádném prohlášení oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

"Ceny musejí klesnout," řekl Scholz, který se ke společnému tiskovému vystoupení s ministry financí a hospodářství Christianem Lindnerem a Robertem Habeckem připojil kvůli nákaze koronavirem digitálně. Vláda nyní podle Scholze přichází s takzvaným obranným deštníkem, aby ochránila obyvatele a také podniky ohrožené vysokými cenami energií. Podrobnosti čtěte tady.

14:08
29.  9.  2022

Německá vláda podpoří regulaci cen plynu zvláštním stabilizačním fondem až za 200 miliard eur, zruší i nový poplatek za obstarání plynu, řekl Scholz.

13:45
29.  9.  2022

DPA: Německá vláda chce regulovat ceny plynu, Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard korun). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

9:01
29.  9.  2022

Handelsblatt: Regulace cen plynu v Německu by mohla stát až 24 miliard eur

Stanovení maximálních cen plynu by německý rozpočet stálo 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard korun). S odvoláním na vládní zdroje to dnes napsal deník Handelsblatt. Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

To, jak by mohla regulace cen plynu v Německu vypadat, zatím není jasné. Německá vláda nicméně ujistila, že pracuje na celkovém řešení stabilizace cen energií a energetického trhu. Otázce cenové brzdy se v Německu věnuje expertní komise, která by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) měla konkrétní návrhy předložit do konce října.

O řízené úpravě cen v posledních dnech hovoří nejen opozice, ale i členové vlády. Vstřícný je i liberální ministr financí Christian Lindner, který trvá od nadcházejícího roku na dodržování rozpočtové kázně. V nedělním pořadu televize ARD naznačil, že už finanční plán na regulaci cen plynu má, nejdříve ho chce ale projednat s koaličními partnery.

Od soboty v Německu navíc začne platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu, což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce korun). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran.

Poplatek, který je prozatím zaveden do dubna 2024 a který by se mohl na zálohách projevit od konce října, má uchránit klíčové dodavatele plynu před insolvencí. Dodavatelé totiž musejí nakupovat dražší plyn z jiných zdrojů, aby nahradili nedostatečné a nejisté zásobování z Ruska.

7:50
29.  9.  2022

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu v plynovodech Nord Stream

Švédská pobřežní hlídka objevila již dříve tento týden čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčího pobřežní stráže.

Více informací zde >>>

7:17
29.  9.  2022

Ceny paliv v Česku klesají, benzin je nejlevnější od začátku války

Benzin je v Česku nejlevnější od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v průměru stojí 37,56 koruny za litr. Zlevňuje také nafta. Její průměrná cena 43,01 koruny za litr je nejnižší za posledních pět týdnů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty v Česku zlevňují zhruba od začátku července, s výjimkou konce prázdnin.

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 zlevnil za poslední týden o téměř 80 haléřů. Průměrná cena nafty klesla za stejnou dobu o 96 haléřů. I tak je ale benzin o zhruba 3,50 koruny dražší než před rokem. Za diesel platili motoristé koncem loňského září o 11 korun méně než v současnosti.

Nejlevnější paliva tankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 36,83 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 42,17 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,12 koruny. Naftu tankují motoristé v metropoli za 43,65 koruny za litr.

Srpnové kontroly marží prodejců pohonných hmot ukázaly výrazný pokles u nafty, kde se marže přiblížila loňskému celoročnímu průměru a činí 3,60 koruny za litr, uvedlo minulý týden ministerstvo financí. U nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se marže prodejců minulý měsíc také snížily, pokles ale nebyl tak výrazný a nynějších 4,80 koruny za litr je stále vysoko nad loňskými hodnotami.

Vedle kontroly marží vláda v důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, přijala i další opatření. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, u dieselu toto snížení prodloužila do konce příštího roku.

19:46
28.  9.  2022

Ruská tajná služba FSB vyšetřuje poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako "mezinárodní terorismus". S odvoláním na generální prokuraturu to uvedla agentura Interfax. 

16:12
28.  9.  2022

Evropská komise chce novou sadou sankcí mimo jiné položit právní základ pro zastropování ceny ruské ropy, oznámila předsedkyně EK von der Leyenová.

15:24
28.  9.  2022

Provozovatel plynovodů Nord Stream nevyloučil, že se poškozené potrubí po explozích podaří opravit. Podle německé rozvědky to nejspíš nebude možné.

14:17
28.  9.  2022

Nedostatek plynu v ČR po útocích na plynovody Nord Stream teď podle analytiků nehrozí. Výbuchy zdražily plyn na burze, domácností se to nyní nedotkne.

11:57
28.  9.  2022

Polsko chce dát na pomoc domácnostem s energiemi v přepočtu 137 miliard korun

Polsko vynaloží na podporu domácnostem v souvislosti s výrazným nárůstem cen energií 26,8 miliardy zlotých (137,2 miliardy korun). O návrhu začíná dnes jednat parlament, informovala agentura Reuters.

11:56
28.  9.  2022

Obvinění Moskvy ze sabotáže Nord Streamu se dalo čekat, je ale absurdní a hloupé, uvedl Kreml. Poškození podle něj není v zájmu Ruska ani Evropy.

11:20
28.  9.  2022

Podle Dánska bude plyn z Nord Streamu unikat týden, politici mluví o sabotáži

Stále více evropských politiků hovoří o poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako o sabotáži. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že tímto incidentem vstoupil kontinent do nové fáze hybridní války. Za eskalaci situace na Ukrajině považuje úmyslné poškození plynovodů i polský premiér Mateusz Morawiecki. Dánský ministr energetiky a životního prostředí Dan Jörgensen řekl, že plyn bude unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní, teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat.

9:14
28.  9.  2022

Poškození plynovodů Nord Stream není náhoda, řekl za EU šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že za únikem plynu byl záměr.

9:02
28.  9.  2022

AP: Zhasnutá světla, vypnuté pece; Evropa se chystá na zimní energetickou krizi

Zatímco Evropa vstupuje do zimy uprostřed energetické krize, v kancelářích je stále chladněji. Sochy a historické budovy potemňují. Pekaři, kteří si nemohou dovolit vytápět pece, mluví o tom, že to vzdají. Pěstitelé ovoce a zeleniny se potýkají s tím, že nechávají skleníky nečinně stát. V chudší východní Evropě se lidé zásobí palivovým dřívím, zatímco v bohatším Německu může čekání na energeticky úsporné tepelné čerpadlo trvat i půl roku. A podniky nevědí, jak by ještě mohly ušetřit.

"Nemůžeme zhasnout světla a nechat naše hosty sedět ve tmě," řekl agentuře AP manažer maďarského řetězce Zing Burger Richárd Kovács. Restaurace už teď nepoužívají gril víc, než je nutné, a pomocí detektorů pohybu vypínají světla ve skladech.

18:33
27.  9.  2022

Německo bude muset podle Habecka nechat dvě jaderné elektrárny v provozu

Německo bude muset nechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren v provozu až do jara, aby se vyhnulo možným nedostatkům elektrické energie. Dnes to na tiskové konferenci oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Německo původně plánovalo, že poslední tři jaderné elektrárny odstaví na konci roku, na počátku září ale rozhodlo, že dvě z nich nechá do jara v rezervě. Nyní Berlín počítá, že místo v rezervě zůstanou obě elektrárny připojeny k síti.

17:49
27.  9.  2022

Slovenská vláda bude moci stanovit ceny elektřiny i plynu, rozhodl parlament

Úřady na Slovensku budou moci přikázat firmám, aby dodávaly elektrickou energii a plyn určeným odběratelům za vládou stanovenou cenu. Změnou zákona o energetice o tom dnes rozhodl slovenský parlament. Představitelé vlády označili případné uplatnění nových pravidel za krajní řešení v době energetické krize. Největší výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárne (SE), už předem varoval, že využití zmíněných posílených pravomocí státu v energetice by vedlo ke krachu tohoto už tak silně zadluženého podniku.

Po podpisu zákona prezidentkou Zuzanou Čaputovou bude moci slovenská vláda nově vyhlásit stav energetické nouze i pro případ, že výrazně stoupnou ceny energií na velkoobchodních trzích, což by mohlo vyústit v nedostupnost elektřiny nebo plynu a způsobit například značné hospodářské škody. Následně by kabinet stanovil cenu elektřiny i plynu pro určenou skupinu odběratelů.

Ministerstvo hospodářství by zase mohlo například až zakázat přepravu plynu ze Slovenska do zahraničí nebo nařídit odběratelům kromě domácností omezení spotřeby elektřiny či plynu.

Zmíněný stav nouze bude moci trvat nejdéle 180 dnů. Vláda ho sice bude moci prodloužit, a to i opakovaně, toto její rozhodnutí by už ale dodatečně musel schválit parlament.

Česko už dříve schválilo novelu energetického zákona, podle které vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.

Slovenský výrobce elektřiny SE upozornil na hrozící krach společnosti pro případ, že by mu vláda přikázala dodávat slovenským odběratelům i tu část plánované výroby elektřiny, kterou již podnik předem prodal zahraničním zákazníkům. Firma by totiž s ohledem na splnění svých závazků musela nakupovat energii za vysoké tržní ceny. Slovenský ministr hospodářství Karel Hirman výtky SE odmítl a řekl, že možné finanční problémy podniku by mohly být důsledkem nesprávných manažerských rozhodnutí a nikoliv nových opatření státu v energetice. Většinový podíl v SE má pod kontrolou italský koncern Enel se skupinou Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, zbylých 34 procent akcií výrobce elektřiny vlastní slovenská vláda.

16:07
27.  9.  2022

Cena plynu pro evropský trh se kvůli únikům z potrubí Nord Stream zvyšuje

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes v reakci na zprávy o únicích plynu z potrubí Nord Stream zvyšuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazoval růst o více než pět procent na 183 eur (zhruba 4500 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Přes den cena vystoupila až zhruba na 195 eur za MWh. Nachází se tak na několikanásobně vyšší úrovni než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Úniky plynu byly zjištěny na potrubí Nord Stream 1 i Nord Stream 2. Ani jeden z těchto plynovodů sice v současnosti plyn do Evropské unie nedodává, úniky však vyvolaly obavy ohledně bezpečnosti evropské plynové infrastruktury, uvedla agentura Reuters.

V souvislosti s úniky se objevily spekulace o možné sabotáži. "Úniky plynu u Nord Streamu 1 i Nord Streamu 2 nevypadají jako náhoda," uvedl analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIS.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy. Paralelní plynovod Nord Stream 2 byl dokončen loni, jeho zprovoznění však zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

15:05
27.  9.  2022

Dodavatelé energií už zákazníkům začínají připisovat státní příspěvek přes úsporný tarif

Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, která se lidem sníží, bude říjnová. Vyplývá to z vyjádření dodavatelů energií. Příspěvek z úsporného tarifu letos domácnosti obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž bude činit celkově 2000 korun nebo 3500 korun podle spotřeby. Příští rok se však úsporný tarif ve schválené podobě aplikovat již nebude, protože vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Podrobnosti čtěte tady.

15:02
27.  9.  2022

Ministerstvo nebude kvůli vyšším cenám energií omezovat činnost soudů

Soudy vydaly v letošním prvním pololetí za teplo, plyn, elektřinu a pohonné hmoty o 55 milionů korun více než za stejné období loňského roku. Ministerstvo spravedlnosti přesto v souvislosti se zvyšováním cen energií o omezování činnosti soudů neuvažuje. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Podle něho soudy průběžně uskutečňují energeticky úsporné projekty a ministerstvo jim v tomto měsíci posílilo rozpočet výdajů na energie o 36 milionů korun.

Jednotný pokyn ohledně šetření energiemi úřad nechystá. "Ministerstvo spravedlnosti apeluje na jednotlivé organizační složky státu včetně soudů, aby přijímaly úsporná opatření. Nicméně centrální regulace obecnou instrukcí není možná s ohledem na specifické podmínky jednotlivých organizačních složek," vysvětlil mluvčí.

Jednou z organizačních složek, která musí zvýšené ceny energií řešit, je i Vězeňská služba, pod kterou spadají všechny věznice. "V únoru došlo k výraznému nárůstu cen plynu a elektřiny a v návaznosti na to i tepla a vody. Abychom byli schopni i za této situace zajistit řádný chod Vězeňské služby, bylo nezbytné přikročit k omezení výdajů a důsledně trvat na dodržování pravidel 3E: účelnost, efektivnost a hospodárnost," sdělila ČTK mluvčí bezpečnostního sboru Markéta Prunerová.

Sbor si dal letos podle ní za cíl snížit spotřebu energií proti loňskému roku o šest procent a spotřebu vody o tři procenta. Kvůli navyšování nákupních cen potravin zároveň musel zvýšit stravní limit pro vězně o pět korun, a to ve všech druzích celodenní poskytované stravy.

Přímo v sídle ministerstva, které se nachází v neorenesančním objektu v pražské Vyšehradské ulici, plánuje úřad pro zimní období omezit vytápění společných prostor i kanceláří. Od podzimu do jara chce také postupně měnit svítidla za úsporné LED osvětlení. Tato provozní opatření mají podle Řepky potenciál úspory ve výši tří až šesti procent, a to v závislosti na chování uživatelů a průběhu topné sezóny.

"Dodávky elektřiny a plynu v hladině maloodběru a plynu v hladině velkoodběru máme pro celý resort ministerstva spravedlnosti zasmluvněny do 31. prosince 2023. Dodávku elektřiny ve velkoodběru máme zasmluvněnu do 31. prosince 2022. Na příští rok bude na tuto komoditu probíhat soutěž, a to na komoditní burze," uzavřel Řepka.

13:32
27.  9.  2022

V Polsku byl uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, přivede plyn z Norska

V Polsku byl dnes slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových, uvedla Evropská komise.

Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových. Pro srovnání - hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie byl donedávna plynovod Nord Stream 1, který je ale od konce srpna odstaven. Jeho maximální kapacita je až 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

Projekt Baltic Pipe vznikl ve spolupráci provozovatelů plynárenské přenosové soustavy v Polsku, firmy Gaz-System, a v Dánsku, firmy Energinet. Propojuje dánskou a polskou přepravní soustavu a zvyšuje diverzifikaci dodávek plynu ve středovýchodní Evropě a pobaltských státech. Zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.

Baltic Pipe je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (6,6 miliardy korun). Dokončení projektu představuje důležitý krok ke snížení závislosti unie na dovozu plynu z Ruska, posílení vnitřních plynárenských sítí a zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu v regionu.

Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech, Moskva proto dodávky do Polska zastavila. Pro nahrazení ruské suroviny je pro Polsko důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu (LNG).

11:56
27.  9.  2022

Mluvčí Kremlu nevyloučil, že úniky plynu z podmořského plynovodu Nord Stream ve švédských a dánských vodách mohly být způsobeny sabotáží.

9:30
27.  9.  2022

Švédsko vydalo varování kvůli únikům plynu z potrubí Nord Stream 1

Švédská námořní správa dnes vydala varování v souvislosti se dvěma úniky zemního plynu z podmořského potrubí Nord Stream 1, které nastaly ve švédských a dánských vodách. Mluvčí úřadu to řekl agentuře Reuters. Provozovatel plynovodu v pondělí nahlásil pokles tlaku v potrubí. To vede z Ruska do Německa a donedávna bylo hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie.

„Na plynovodu Nord Stream 1 jsou dva úniky - jeden ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně. Jsou velmi blízko sebe,“ řekl mluvčí námořní správy SMA. Úniky byly zaznamenány severovýchodně od dánského ostrova Bornholm. Podle mluvčího není zatím jasné, co úniky způsobilo. Úřad zároveň sdělil, že se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy.

V pondělí dánské úřady požádaly plavidla, aby se vyhýbala okruhu pěti námořních mil (asi devět kilometrů) od místa jihovýchodně od ostrova Bornholm. Důvodem byl únik plynu do Baltského moře z paralelního plynovodu Nord Stream 2, jehož zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

Později téhož dne provozovatel plynovodu Nord Stream 1 rovněž ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.

0:07
27.  9.  2022
!

Na pracovištích bude moct být chladněji než doposud

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví.

Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

V případě kancelářské, administrativní nebo laboratorní práce navrhuje vláda pokles z dosud minimální teploty 22 stupňu na 18 stupňů.

0:01
27.  9.  2022

Stavby domácích obnovitelných zdrojů se zjednoduší, rozhodla vláda

U staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu, schválila vláda. Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče. 

Čtěte podrobnosti >>>

17:48
26.  9.  2022

Ceny ropy se dnes propadly na devítiměsíční minimum, poté se ale mírně zotavily. Nyní ropa Brent přidává 0,2 procenta na 86,36 dolaru za barel.

16:27
26.  9.  2022

Cena plynu pro evropský trh sestoupila na nejnižší úroveň od července

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes klesla na nejnižší úroveň od července, přispěly k tomu vysoké námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a růst dodávek prostřednictvím potrubí z Norska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 16:00 SELČ vykazovala pokles o téměř sedm procent na 173 eur za megawatthodinu.

Během dne cena sestoupila až pod 170 eur za MWh. Stále však zůstává několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Analytici ze společnosti Refinitiv podle agentury Reuters uvedli, že předpokládaná vlna chladného počasí v severozápadní Evropě příští týden zvýší spotřebu energie na vytápění. Dodali však, že tlaky na růst cen zmírňují rostoucí produkce plynu v Norsku a vysoké tempo dodávek LNG.

14:42
26.  9.  2022

V nefunkčním plynovodu Nord Stream 2 prudce klesl tlak

V nově vybudovaném, ale nefunkčním plynovodním potrubí Nord Stream 2 přes noc prudce klesl tlak. Provozovatel tohoto rusko-německého plynovodu položeného na dně Baltského moře, kterým plyn po jeho loňském dokončení nezačal pro komerční účely nikdy proudit, příčinu poklesu nezná. S odkazem na mluvčího provozovatele o tom informovala agentura Reuters.

Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu.

„Někde musí být díra,“ řekl agentuře DPA mluvčí provozovatele Ulrich Lissek. Tlak podle něj klesl v potrubním rameni A. „Jen nikdo neví kde,“ dodal. Je podle něj možné, že plyn uniká v pobřežní oblasti. Kdyby tomu tak bylo na souši, provozovatel by si toho všiml.

Za normálních okolností je v plynovodu tlak 105 barů. Nyní je na německé straně pouze sedm barů. V potrubí je pouze technický plyn.

Vyšetřování poklesu tlaku pokračuje, podle provozovatele ho ale komplikují sankce, nedostatek personálu a blokované peníze. Provozovatel Nord Streamu 2, který sídlí ve Švýcarsku, informoval o věci příslušné úřady.

14:34
26.  9.  2022

Síkela: Zastropování cen energií u domácností nebude limitováno spotřebou

Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Novinářům to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Vládní nařízení ohledně zastropování cen energií nebude spotřebu domácností limitovat. Jsme přesvědčeni, že jsem schopni dosáhnout úspor ve spotřebě energií u domácností i bez zavádění limitů na spotřebu,“ řekl Síkela na tiskové konferenci k Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu.

14:25
26.  9.  2022

Dopady současné energetické krize společně s inflací, prohlásil Dlouhý

„Dopady současné energetické krize společně s inflací budou mít podle mě horší dopad na naši zemi než covid krize,“ řekl prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý na mezinárodní konferenci H2 fórum 2022 – příležitost pro transformaci. „Na Slovensku už se například chystají zavést lokomotivy na vodík, tak si říkám, jestli jsme tu trochu nezaspali,“ dodal Dlouhý.

Konferenci můžete sledovat na E15.cz

12:45
26.  9.  2022

EK schválila dotaci 1,64 miliardy eur na podporu českých uhelných regionů. Peníze do roku 2033 podpoří přechod k čisté výrobě elektřiny.

12:06
26.  9.  2022

Timmermans: Když přesvědčíme o Zelené dohodě Čechy, tak všechny

Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze. Dodal, že pokud se podaří o výhodnosti Zelené dohody přesvědčit Čechy, může pak přesvědčit všechny.

Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) předpokládá v Evropské unii snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise chce do roku 2050 udělat z Evropy „první klimaticky neutrální kontinent“.

„Green Deal je změna, ale obecně věřím, že jsme to nastavili správně. Uhlíková neutralita je plán, který už měl být spuštěn mnoho let zpět a Evropa je důkazem, že můžete růst ekonomicky bez proporčního zvyšování uhlíkových emisí,“ řekl Timmermans.

Uvedl, že jakákoli transformace byla spojena s riziky a pokud se nezvolí správná politika, vznikne malá skupina velmi bohatých a velká skupina chudých. Zelená ekonomika ale podle něj nabízí více pracovních míst, ale jde o jiné než doposud tradiční pozice. „Musíme zajistit, aby transformace byla spravedlivá. Jsou tendence říkat, že bude nespravedlivá, proto musíme vysvětlovat a dělat rozhodnutí, aby toho byl každý součástí v pozitivním slova smyslu,“ řekl.

Timmermans zmínil, že je potřeba ukázat možnosti, které Zelená dohoda pro Evropu přináší. „Když se povede přesvědčit Čechy, tak můžu přesvědčit všechny,“ řekl Timmermans.

Jako v létě při zasedání ministrů životního prostředí EU v Praze apeloval na jednotu proti Rusku. Programem Moskvy i jiných politiků je podle něj vinit Green Deal z vysokých cen energií. K nezávislosti na ruském plynu pomůžou i obnovitelné zdroje. A pokud se podle Timmermanse podaří přesvědčit občany, že v zimě nezmrznou a zvládnou i následující léta, tak transformace na zelenější ekonomiku bude něco, co podpoří i český národ.

Upozornil na to, že přechod k obnovitelným zdrojům se stal kvůli válce na Ukrajině a hrozícímu nedostatku energií více urgentní a zrychlil. Konstatoval, že to ukazuje i snahu Čechů instalovat fotovoltaické panely či tepelná čerpadla. „Je vidět jejich racionalita,“ řekl.

Při projevu Timmermanse stáli pod pódiem tři zástupci Hnutí Duha. Stejně jako jiní aktivisté upozorňovali na fakt, že hlavním partnerem konference je globální ropná společnost Shell. „Greenwashing: Nebuďte jeho součástí,“ stálo mimo jiné na jednom z transparentů. Greenwashing znamená podrývání důvěryhodné debaty o řešení změn klimatu. Pořadatel summitu, Hospodářské noviny, ČTK sdělil, že respektuje právo každého vyjádřit svůj názor.

17:49
25.  9.  2022

Několik tisíc lidí demonstrovalo v Německu za otevření plynovodu Nord Stream

Na 3000 lidí dnes demonstrovalo v obci Lubmin poblíž severoněmeckého Greifswaldu za cenově přijatelné energie a za otevření plynovodu Nord Stream, který byl vybudován za účelem přímé přepravy ruského plynu do Německa. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Organizátoři podle médií požadují také zrušení protiruských sankcí.

Manifestace s názvem „Aby měla naše vlast budoucnost - otevřete konečně Nord Stream 2“ se dnes odpoledne odehrála bez incidentů, sdělil policejní mluvčí. Minulou neděli se na obdobném protestu sešlo asi 2000 lidí.

Nord Stream vede z Ruska po dně Baltského moře, přičemž Lubmin je místem, kde potrubí přechází na německou pevninu. Německá vláda odmítla uvést dokončený plynovod Nord Stream 2 do provozu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Více než deset let fungujícím paralelním plynovodem Nord Stream 1 v současné době Rusko neposílá žádný plyn, zastavení jeho přepravy zdůvodňuje technickými problémy.

Německá vláda považuje toto zdůvodnění za záminku a tvrdí, že Moskva přerušila dodávky plynu ve snaze vyvolat před zahájením topné sezony nedostatek této suroviny v Evropě. Omezení dodávek plynu z Ruska do EU přispělo k prudkému růstu cen této energetické suroviny do zatím nevídaných výšin. Protiruské sankce uvalila EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

15:16
25.  9.  2022

Německo a SAE podepsaly smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu

Německá energetická společnost RWE podepsala se státní ropnou firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do Německa. V tiskové zprávě to dnes oznámil německý podnik. Smlouva byla uzavřena během návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Abú Zabí.

odávka zkapalněného zemního plynu bude mít objem 137.000 kubických metrů a do konce prosince bude přepravena do plovoucího terminálu v Brunsbüttelu poblíž Hamburku, uvedl energetický koncern RWE. „Znamená to důležitý milník při budování infrastruktury pro dodávky LNG do Německa a rovněž nastavení více diverzifikovaných dodávek plynu,“ dodala RWE.

15:01
25.  9.  2022

Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí proti Rusku, v otázce energetické závislosti na Rusku ale nechce být razantní

Česko v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie chce prosadit co nejrychlejší přijetí sedmého balíku protiruských sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) ale nelze vyjednávání s členskými státy uspěchat. Bek dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že státy EU jednají například o rozšíření sankčního seznamu o další osoby a banky či o „některé citlivé položky exportu z EU do Ruska“.

Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí, dál ale platí, že nehodlá postupovat razantně v otázkách spojených s energetickou závislostí na Rusku.

Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.

14:58
25.  9.  2022

Vláda počítá s projekty za téměř deset miliard korun, které sníží závislost Česka na ropě a plynu z Ruska

Ministr průmyslu a obchodu Síkela očekává, že při jednání v EU bude stanovena horní hranice pro kompenzace firmám i domácnostem na základě jejich předchozí spotřeby. „Formulace u domácností je, že by to nemělo být na úplně celou spotřebu, to znamená, že by tam měl být nějaký úsporný element,“ řekl na České televizi s odkazem na předběžnou dohodu. V Česku to podle ministra půjde lehce, protože domácnosti už začaly s energiemi šetřit.

K podpoře českých firem Síkela uvedl, že podniky žádající příspěvek na energie v nižší výši nebudou dále prověřovány. „Kdo prokáže, že má zvýšené náklady na energie a bude žádat pouze o tu nižší částku, to znamená do 45 milionů korun na jeden subjekt, tak tam bude jakési zrychlené řízení,“ řekl ministr.

Na dva projekty, které by měly snížit závislost Česka na plynu a ropě z Ruska, vláda podle Síkely počítá téměř s deseti miliardami korun. „Osm miliard (korun) v tuto chvíli máme předběžnou představu na Stork II a zhruba miliardou a půl bychom se mohli vejít do rozšíření kapacity TAL,“ uvedl ministr. Plynovod Stork II by měl propojit Česko a Polsko, Transalpinský ropovod (TAL) přivádí do České republiky ropu z italského Terstu.

14:54
25.  9.  2022

Německá společnost RWE podepsala smlouvu s firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů o dodávkách zkapalněného zemního plynu do Německa

14:45
25.  9.  2022

Evropské řešení je z části standartně socialistické, říká exšéf ČEZu Míl

„Nemůžu si pomoct, ale evropské řešení je z určité části standartně socialistické. Přerozdělíme peníze, vezmeme je těm, kteří jsou efektivní a budeme to distribuovat dál. Zdanění na 180 euro vypadá lákavě, ale pro Česko republiku je nevýhodné. Měli bychom mít výjimku, že můžeme jít na podstatně nižší částku, která odpovídá výrobním nákladů České republiky,“ řekl na České televizi  bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl.

14:34
25.  9.  2022

Podle exministra Karla Havlíčka se musí změnit systém na burze

„Oddělit komodity typu výroba elektřiny z jádra, z obnovitelných zdrojů, případně z uhlí a zvlášť by byla jakožto komodita plyn, což by omezilo šílenost s poslední zdrojem. Jednotlivé země by nakupovaly podle svého energetického mixu. Nevysvětlíme, že vyrábíme elektřinu levně a na plynu v zásadě nejsme závislí, musíme se však řídit jeho cenou kvůli Německu,“ okomentoval v Otázkách Václava Moravce Karel Havlíček jednu z jeho vizí řešení energetické krize s tím, že Evropská unie k tomu ale zjevně přistoupit nechce.

14:00
25.  9.  2022

Polský ministr nastínil přínos zdanění mimořádných zisků energetických firem

Zdaněním mimořádných zisků energetických firem Polsko získá 13,5 miliardy zlotých (70 miliard Kč), očekává místopředseda polské vlády Jacek Sasin, který je zodpovědný za resort státního majetku. Vybrané peníze Varšava podle něj použije na zmírnění dopadů rostoucích účtů za energie pro domácnosti.

„Už včera (v pátek - pozn. redakce) jsem premiérovi Mateuszi Morawieckému zaslal návrh na zdanění mimořádných zisků firem ve vlastnictví ministerstva státního majetku i firem soukromých. Odhadovaný příspěvek do rozpočtu je 13,5 miliardy zlotých, což vynaložíme na zmírnění dopadů růstu cen energií,“ napsal Sasin na Twitter,

13:53
25.  9.  2022

Hlavní příčinou vysokých cen energií není válka na Ukrajině, ale zelená ideologie Evropy, říká Havlíček

Podle poslance Karla Havlíčka není příčinou vysokých cen energií válka na Ukrajině, ale špatně volená zelená ideologie Evropy. „Zejména politika energiewende v Německu, kde se odstavilo jádro a uhlí a vyvolala se poptávka po plynu. Válka tomu dala samozřejmě ránu stejně jako vydírání Putina,“ řekl na České televizi.

13:27
25.  9.  2022

Energetičtí ministři všech zemí Evropské komise v pátek projednají opatření k vysokým cenám energií

Mezi opatřeními Evropské komise kvůli vysokým cenám energií, která projedná v pátek skupina energetických ministrů, patří omezení příjmů výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Příjmy by se zastropovaly na 180 eurech za MWh. Dále zavedení možnost odebrat od producentů fosilních paliv až 33 procent nadměrných zisků nebo snížení spotřeby elektrické energie v nejvytíženějších hodinách o pět procent.

„Mohla by se tam vejít ještě otázka prodloužení dočasného krizové rámce, tedy větší specifikace, jak pomáhat velkým firmám. Povinnost snižování spotřeby ve špičkách je důležitá, jedna země předpokládá, že zavedením tohoto opatření je schopná zlevnit energii o polovinu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v neděli v Otázkách Václava Moravce. Zastropování cen elektřiny je podle něj zásadní průlom i pro Česko, protože se týká kromě domácností i malých a středních firem.

13:09
25.  9.  2022

Musíme zvýšit nezávislost nejen na Rusku, ale i Německu, míní Míl

„Dnes jsme v situaci, kdy máme přebytkovou energetiku, ale nedostatkové ceny způsobené tím, jak postupuje Německo. Musíme se vrátit na úplný začátek a zvýšit nezávislost nejen na Rusku, ale i tranzitu s Německa. To, že se vládě povedlo zajistit tranzit z Nizozemska je neskutečný úspěch. Dnes musíme firmám říct, co bude za rok, dva, tři,“ řekl dnes bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl v Otázkách Václava Moravce.

13:04
25.  9.  2022

Dodávky by se neměly absurdně obchodovat na burze a spotovém trhu, říká bývalý ředitel ČEZu Míl

Evropská komise navrhuje například odebrat nadměrné zisky energetickým firmám a přerozdělit je, aby pomohli domácnostem a podnikům. Bývalému vládnímu zmocněnci pro jadernou energetiku a bývalému řediteli ČEZu Jaroslavu Mílovi chybí v návrhu Evropské komise, který se bude probírat v pátek, několik věcí. „Bylo by rozumné, aby se prodejní ceny v jednotlivých zemích odvíjely od nákladů energetického mixu v dané zemi. Reforma trhu by měla fungovat na základě toho, že minimálně 80 procent dodávek je stavěno na bilaterálních dlouhodobých kontraktech, ne na absurdním obchodování na burze a spotovém trhu,“ řekl dnes v Otázkách Václava Moravce Míl. Mělo by podle něj dojít k odčlenění cen elektřiny vyráběných v plynových elektrárnách od cen na trhu. „To z toho opatření vypadlo, protože to nechtějí Němci,“ dodává.

20:09
24.  9.  2022

Scholz chce prohloubit energetické partnerství Berlína a Rijádu

Německý kancléř Olaf Scholz dnes po setkání se saúdskoarabským korunním princem Mohammadem bin Salmánem prohlásil, že chce prohloubit energetické partnerství mezi oběma zeměmi. Partnerství by podle něj mělo přesahovat rámec fosilních paliv a zahrnovat i vodík a obnovitelné zdroje energie. Informovala o tom agentura Reuters.

Německo, které bylo donedávna silně závislé na dodávkách plynu z Ruska, se od únorové invaze Ruska na Ukrajinu snaží diverzifikovat své dodávky energie.

Scholz uvedl, že se při rozhovorech s korunním princem zabývali také otázkami týkajícími se lidských a občanských práv. V článku, který dnes vyšel v týdeníku Der Spiegel, ho k tomu vyzvali němečtí politici z různých stran.

"Můžete předpokládat, že nic nezůstalo nevyřčeno," odpověděl Scholz na otázku, zda hovořil také o vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v roce 2018. Tento skutek vyvolal celosvětové pobouření a tlak na faktického vládce Saúdské Arábie.

Zpráva amerických zpravodajských služeb zveřejněná před rokem uvádí, že korunní princ operaci s cílem novináře zabít nebo zajmout schválil. Rijád jakoukoli účast Mohammada bin Salmána popírá a závěry zprávy odmítá.

Na znamení tání vztahů už Saúdskou Arábii navštívili americký prezident Joe Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron.

13:34
24.  9.  2022

Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti

Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos.

Jen pětina lidí téměř nepociťuje vyšší náklady na bydlení. U nákladů spojených s bydlením, jako je například nájem, hypotéka či platby za energie uvedl jen každý pátý, že u něj nedošlo ke změně, zejména díky zafixování z dřívějška. U zbytku výdaje rostly, a to mnohdy výrazně. U 19 procent lidí byl nárůst do 1000 korun měsíčně, u 32 procent mezi 1001 až 3000 korun, u pětiny mezi 3001 až 5000 korun, u zbylých devíti procent lidí šlo o nárůst nad 5000 korun.

Nejvýznamnější rostoucí položkou byly služby, kde se ukázal nárůst o 124 procent, což souvisí zejména s novou výší záloh například za elektřinu. "Průzkum potvrdil to, co se zpožděním naznačovala data o spotřebě domácností už v závěru loňského roku. Vysoká inflace snižuje kupní sílu obyvatel a mění jejich spotřebitelské zvyklosti. Prioritou je bydlení, na zbytku se začíná šetřit. I když v obchodech utrácíme více, reálně si odnášíme méně zboží," uvedl ekonom Creditasu Petr Dufek.

18:08
23.  9.  2022

Polská PGNiG se dohodla na dodávkách plynu s norským Equinorem

Polský plynárenský gigant PGNiG podepsal dohodu o dodávkách plynu s norskou společností Equinor. Polská firma má díky kontraktu v příštích deseti letech získat ročně 2,4 miliardy metrů krychlových norského plynu, oznámila dnes PGNiG. Dohoda vstupuje v platnost 1. ledna 2023.

Dohoda poskytne PGNiG dodatečný objem plynu, který bude do země proudit plynovodem Baltic Pipe spojující Norsko s Polskem a Dánskem. Baltic Pipe je společným podnikem polské a dánské plynárenské firmy Gaz-System a Energinet a spustit se má 1. října. Jeho kapacita má být zhruba deset miliard metrů krychlových plynu ročně. PGNiG si již rezervoval přibližně 80 procent kapacity plynovodu.

Polsko se snaží před začátkem topné sezony nahradit plyn z Ruska. Dohodnutý objem 2,4 miliardy metrů krychlových představuje zhruba 15 procent roční spotřeby v zemi.

PGNiG očekává, že plynovodem bude proudit její vlastní produkce v Norsku. Letos chce v norském kontinentálním šelfu vytěžit tři miliardy metrů krychlových a v příštích letech se má těžba zvýšit na čtyři miliardy metrů krychlových.

Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech a Moskva proto zastavila dodávky do země. Pro nahrazení ruské suroviny je důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu, napsala agentura Reuters.

16:46
23.  9.  2022

Síkela: Ochrana lidí před nejistotou na energetických trzích musí být rychlá

Ochrana spotřebitelů před nejistotou na energetických trzích musí být podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) rychlá a účinná. Na neformálním jednání v Praze v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie se na tom podle něj shodli unijní ministři odpovědní za ochranu spotřebitele. Eurokomisař Didier Reynders na tiskové konferenci doplnil, že v případě ochrany spotřebitele Evropská komise usiluje o to, aby byla legislativa lépe zakotvena a rychleji se schvalovala.

Celý článek najdete zde >>>

15:01
23.  9.  2022

České LNG začalo z terminálu v Nizozemsku proudit do plynárenské soustavy

Tanker s první dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Českou republiku dokončil přečerpávání LNG do terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven. Nyní se LNG přeměňuje zpět do plynného skupenství. Plyn už také začal proudit z terminálu do plynárenské soustavy. Na twitteru to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. První dodávka LNG pro ČR do přístavu dorazila 19. září.

Celý článek najdete zde >>>

14:19
23.  9.  2022

Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber

Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci jsou miliardové daňové škrty, největší od roku 1972, a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu korun), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky. Vládní plán dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng.

V příštích šesti měsících se vláda chystá zmírnit negativní dopady vysokých účtů za energie výdaji zhruba za 60 miliard liber. Odhadované náklady plánů na pomoc s energiemi jsou však nejisté kvůli nestabilním cenám, upozornil Kwarteng. Očekává ale, že náklady se sníží po zahájení vyjednávání nových dlouhodobých kontraktů s dodavateli.

Vláda v dubnu příštího roku, což je proti původním plánům o rok dříve, zruší nejvyšší sazbu daně z příjmů a sníží základní sazbu. Od dubna bude v zemi platit jediná vyšší sazba daně z příjmů, a to 40 procent. Zruší se tak dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150 tisíc liber (4,2 milionu korun) za rok. Základní sazba daně z příjmů se příští rok v dubnu sníží na 19 procent, uvedla agentura Reuters.

Podle Kwartenga to znamená, že už za několik měsíců se sníží daně pro více než 31 milionů lidí. Vláda chce těmito kroky podpořit hospodářský růst.

Kabinet premiérky Liz Trussové se také rozhodl zrušit plánované zvýšení daně z příjmu právnických osob. Sazba firemní daně v Británii teď činí 19 procent a je nejnižší ze skupiny vyspělých zemí G7. Příští rok měla tato daň vzrůst na 25 procent, vláda se však rozhodla tento plán zrušit.

Z dalších kroků vláda sníží daň z nákupu nemovitostí, zruší zvýšení daňové sazby na různé druhy alkoholu a zruší strop pro bonusy bankéřů. Po celé zemi chce také vytvořit síť investičních zón, ve kterých budou podnikům nabídnuty daňové úlevy a sníží se tam regulační překážky. Zavede také systém vracení daně z přidané hodnoty (DPH) zahraničním turistům z jejich nákupů, čímž chce podpořit maloobchodní sektor.

Kurz britské libry v reakci na zprávu poprvé od roku 1985 klesl vůči dolaru pod 1,11 dolaru. Absence fiskálních omezení a hrozba inflace, kterou soubor opatření představuje, vyděsila také investory do dluhopisů. Jejich ceny rovněž citelně klesají, takže se výrazně zvyšují výnosy.

Vláda počítá s tím, že v příštím finančním roce jí bude balíček daňových škrtů stát asi 19 miliard liber. Do finančního roku 2026/2027 by náklady měly vzrůst na 45 miliard liber.

Kritici návrhů varují, že kombinace rozsáhlých daňových škrtů a vládního plánu chránit domácnosti a podniky před prudkým růstem cen energií způsobí, že se Británie vysoce zadluží v době, kdy se úrokové sazby citelně zvyšují. Kwarteng však uvedl, že Británie má druhý nejnižší poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) ze zemí G7 a ve střednědobém horizontu představí plán na sníží dluhu v poměru k HDP.

Výzkumná skupina Institut pro fiskální studie uvádí, že zrušení plánovaného zvýšení daní způsobí snížení daňových příjmů o 30 miliard liber. Dodala, že vytvoření plánů, které se opírají o představu, že snížení hlavních daní přinese trvalou podporu růstu, je přinejmenším hazardem.

Podle opozičních labouristů budou ze snížení daní neúměrně profitovat bohatí a plán vlády budou financovat neudržitelné půjčky. Labouristická poslankyně a stínová ministryně financí Rachel Reevesová podle serveru zpravodajské televize CNBC označila tyto plány za tzv. trickle-down economics (ekonomika stékání), tedy teorii, která obhajuje snižování daní velkým a bohatým firmám a jednotlivcům. Citovala také amerického prezidenta Joea Bidena, který tento týden řekl, že tato teorie nikdy nefungovala.

12:30
23.  9.  2022

Loňská spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji se zvýšila o 6,2 procenta

Firmy, instituce a obyvatelé v Plzeňském kraji loni spotřebovali 3130 gigawatthodin elektřiny, meziročně o 6,2 procenta víc. V předchozích dvou letech přitom klesala o 2,8 procenta, respektive o 1,5 procenta. Podíl regionu na spotřebě ČR činil loni 5,2 procenta, byl pátý nejnižší mezi kraji, uvádí Český statistický úřad.

15:52
22.  9.  2022

Ceny plynu by v EU mohly do roku 2026 výrazně klesnout, uvádí studie

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko. Vyplývá to z nové studie, kterou na zakázku německého plynárenského svazu Zukunft Gas vypracoval Energohospodářský institut univerzity v Kolíně nad Rýnem (EWI).

Podle institutu by se do roku 2030 mohly stát největším dodavatelem plynu do Evropské unie Spojené státy. Mimo jiné díky plynu z USA se chce Evropa zbavit energetické závislosti na Rusku.

Podle EWI odebraly v loňském roce státy EU ze 361 miliard krychlových metrů plynu 147 miliard z Ruska, 82 miliard z Norska a jen 22 miliard z USA. Již v roce 2026 by odběr ze Spojených států mohl při vysoké poptávce a bez odběru ruského plynu činit až 130 miliard krychlových metrů. Naopak význam Kataru, se kterým evropské státy včetně Německa o dovozu jednají, bude podle studie pouze omezený.

Institut ve svém modelu kombinoval různé scénáře pro vysokou i nízkou poptávku po plynu a také možnost plného, částečného nebo žádného zapojení Ruska do unijního obchodování s plynem. Na vývoj ceny této suroviny pak bude mít podíl výše poptávky a evropské dovozní kapacity.

„Rychlá výstavba LNG terminálů v Evropě odstraní úzká dovozní hrdla a sjednotí ceny plynu v Evropě a v Asii,“ řekl na tiskové konferenci šéf svazu Timm Kehler.

Institut EWI ale neočekává, že by se velkoobchodní ceny plynu v severozápadní Evropě dostaly na úroveň roku 2018, kdy byly ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v průměru nejnižší za posledních 20 let. Aby se tak stalo, počítá institut při vysoké i nízké poptávce alespoň s částečným zapojením Ruska do obchodování. Zcela bez ruského plynu předpokládá EWI návrat k cenám z roku 2021 do roku 2026 při nízké poptávce a v roce 2030 při vysoké.

15:02
22.  9.  2022

Úřad vlády ušetří díky snížení teplot i množství světla, chystá zateplení půdy

Úřad vlády ušetří ve Strakově akademii a dalších svých objektech například snížením teplot či omezením svícení na bezpečnostní minimum. Novinářům to řekla šéfka úřadu vlády Jana Kotalíková. Úniku tepla by mělo bránit zateplení půdních prostor za asi deset až 13 milionů korun, které úřad upřednostní před chystanou úpravou jednacího sálu a novinářského atria.

Fiala o víkendu ve svém mimořádném projevu k energetice vyzval občany i firmy k rozumnému hospodaření s energiemi. Na dnešní tiskové konferenci k úsporám v objektech úřadu vlády zopakoval, že bude osobně vytvářet tlak, aby stát šel příkladem. Na úřadu vlády by se mohla ušetřit až pětina spotřebovaných energií, kolem dvou milionů korun, řekl premiér.

Prvním krokem k úsporám bylo podle Kotalíkové omezení nasvícení budovy v noci. Příští rok by díky tomu měl úřad vlády ušetřit asi 130 tisíc korun. Uvnitř se pak osvětlení snížilo na bezpečnostní minimum. „V podstatě jsme uvolnili téměř každou druhou žárovku ve zdobných lustrech, vyměňujeme klasické žárovky za LED žárovky,“ uvedla. Na chodbách či toaletách se instalují pohybová čidla. Dohromady by úspory na svícení mohly činit až 1,5 milionu korun za rok.

Úřad vlády připravil pro zaměstnance manuál, jak efektivně větrat, svítit a zacházet s elektronikou a spotřebiči, které se zároveň nahrazují modernějšími. Plošně se také sníží teplota na 19 až 20 stupňů Celsia, na chodbách a v předsálích na 15 stupňů, což se dotkne i ostatních reprezentativních paláců spadajících pod úřad vlády.

Dalším krokem bude zateplení půdních prostor, které mají podle Kotalíkové plochu přes 3000 metrů čtverečních. Instalace vaty by měla snížit únik tepla a znamenat až 15procentní úsporu. „Rozhodli jsme se, že odložíme rekonstrukci a modernizaci vládní zasedací místnosti a místnosti pro novináře a část peněz využijeme na rekonstrukci a zateplení půdy,“ řekla.

17:55
21.  9.  2022

Náklady na dovoz plynu do Německa od ledna do července stouply o 164 procent

Náklady na dovoz zemního plynu do Německa se v období od ledna do července meziročně zvýšily o 164 procent na 38,3 miliardy eur (zhruba 945 miliard Kč), ačkoli objem tohoto dovozu klesl o více než čtvrtinu na 64,9 miliardy krychlových metrů. Oznámil to dnes Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA). Uvedený vývoj odráží omezování dodávek plynu z Ruska, které vedlo k výraznému nárůstu cen.

Německo bylo na ruském plynu závislejší než řada jiných evropských zemí. Dováželo ho zejména prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, jehož provoz však Rusko nedávno zcela zastavilo. Německo tak musí více využívat plynovodů vedoucích z Norska, Nizozemska, Británie a Dánska i námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), napsala agentura Reuters.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Pokles dodávek ruského plynu tvrdě zasáhl německé dovozce, které donutil k nákupům náhradních dodávek za mnohem vyšší ceny. Největší německý dovozce ruského plynu Uniper se v důsledku toho dostal do existenčních potíží, které vyústily v převzetí podniku německou vládou.

14:39
21.  9.  2022

Ministerstvo zahraničí zavedlo úsporná opatření už před topnou sezonou, počítá s úsporou zhruba 30 až 40 procent nákladů, sdělil úřad.

14:30
21.  9.  2022

Náměstek MPO: Krátkodobá řešení energetické krize hasí důsledek, neřeší příčinu

Národní i evropská krátkodobá řešení energetické krize se zabývají jen dopady na domácnosti a podniky, ale podle náměstka ministra průmyslu René Neděly je potřeba střednědobě a dlouhodobě řešit i příčiny, aby dále fungoval evropský energetický trh. Neděla uvedl, že trh nesmí být přeregulovaný, ale jen vylepšený, aby nenastávaly extrémní situace jako nyní. Řekl to dnes na brněnské konferenci Energetika 2022.

Krátkodobá řešení je podle něj třeba aktivovat kvůli zachování sociálního a ekonomického smíru. "Neřeší ale původní problém, kvůli kterému nyní energetiku využívají a možná až zneužívají politické strany, které nejsou proevropské. Každopádně cílem krátkodobých řešení je přežít jeden až dva roky, než se trh dokáže stabilizovat," řekl Neděla.

Zmínil i potřebu toho, aby Evropská unie dala řešení jednotnou podobu, protože stejně jako když začal covid, použily národní státy nástroje, jaké měly k dispozici.

Dlouhodobě je podle něj nutné vylepšit současný model a vyvtořit funkční "zarážky", které zamezí takovému nárůstu cen, kdy jsou dnes na násobcích těch, než byly před rokem. "Potřeba je také aktualizovat strategické dokumenty a snižovat energetickou závislost na zemích, jako je právě Rusko. A i když to zní jako klišé, je potřeba postupovat tak, abychom se nedostali do jiné energetické závislosti. Také je potřeba zmapovat energetické zdroje a suroviny dostupné v EU. Současná data jsou ze 60. a 70. let minulého století," řekl Neděla.

Podle Michala Macenauera z poradenské firmy pro energetiku EGÚ Brno je energetika řadu let v Evropě podfinancovaná a válka jen podtrhla a zvýraznila problémy, s nimiž se v posledních letech potýká.

13:26
21.  9.  2022

Bruegel: Evropské vlády vyčlenily na pomoc odběratelům energií 500 miliard eur

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.

Suverénně nejrozsáhlejší opatření, v absolutních číslech i z hlediska podílu HDP, ohlásila Británie. Její plán stanovit maximální výdaje domácností za energie má stát vyjít zhruba na 200 miliard eur. Německo vyčlenilo na pomoc občanům a firmám s účty asi 100 miliard eur, Itálie skoro 60 a Francie 53,6 miliardy eur.

13:24
21.  9.  2022

Vláda bude smět stanovit nařízením maximální ceny elektřiny a plynu pro maloodběratele. Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Příslušné zákony podepsal prezident Miloš Zeman.

12:36
21.  9.  2022

MPSV se chystá dát na některé své budovy fotovoltaiku, bude také méně topit

Ministerstvo práce plánuje kvůli úspoře energií z dosavadních zdrojů namontovat na některé své budovy fotovoltaické panely. Připravuje i zateplování objektů a výměnu oken. K okamžitému snížení spotřeby počítá s vytápěním na nižší teplotu či s výměnou osvětlení. ČTK to řekl vedoucí mediálního oddělení ministerstva Jakub Augusta.

12:35
21.  9.  2022

Cena plynu pro evropský trh se v reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku zvyšuje. Klíčový kontrakt přidává asi sedm procent na 208 eur za MWh.

8:33
21.  9.  2022
!

Německá vláda se dohodla na převzetí dovozce plynu Uniper

Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do země a dostala se do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a zdražení této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl v Uniperu od mateřské společnosti Fortum a navýší kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu podíl 98,5 procenta. Oznámila to dnes společnost Fortum.

Německá vláda již v současnosti vlastní v Uniperu podíl zhruba 30 procent. Ten získala v červenci v rámci finanční pomoci, která měla zabránit krachu firmy.

17:31
20.  9.  2022

LNG tanker Gaslog Georgetown připlul k terminálu v nizozemském Eemshavenu, kde vyloží první zásilku zemního plynu pro ČEZ

15:29
20.  9.  2022

Vláda bude moci stanovit maximální ceny elektřiny a plynu

Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby.

Celý článek najdete zde >>>

15:27
20.  9.  2022

Stanjura: Česko by mělo zvýšit podíl elektřiny vyrobené z jádra

Česko by mělo zvýšit podíl elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách. Bylo by vhodné postavit všechny čtyři nové bloky, a to dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v Senátu.

Energetická společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech letos v polovině března. Stanjura připomněl, že v tomto případě jde o nahrazení jednoho bloku druhým, což poměr jaderné energie v energetickém mixu nezvýší. V prvních nabídkách od tří uchazečů, které má ČEZ dostat do konce listopadu, bude možná také nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

„Myslím si, i když vláda o tom ještě nerozhodla a určitě je to věc i na debatu v obou komorách Parlamentu, že by bylo vhodné postavit čtyři nové bloky, to znamená zvýšit podíl jaderné energie na energetickém mixu,“ řekl Stanjura. Výroba z jádra bude podle Stanjury s největší pravděpodobností i nadále nejlevnější způsob produkce elektřiny. „Díky tomu, že taxonomie dopadla pro nás dobře, tak teď máme domácí úkol, abychom rychle připravili a případně postavili všechny čtyři bloky jaderných elektráren,“ dodal.

Nový blok v Dukovanech chtějí stavět americká společnost Westinghouse, francouzská EdF a korejská KHNP. Finální nabídky by měly dát do konce příštího roku, smlouva s vítězným uchazečem má být uzavřena do konce roku 2024. Blok se má začít stavět v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn o sedm let později. Čtyři původní bloky Dukovan byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Počítalo se s jejich třicetiletou životností, ČEZ nyní předpokládá, že by mohly sloužit 60 let.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů, jsou v Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech. Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku.

14:58
20.  9.  2022

MPO chce podpořit stavby větrných či vodních elektráren, poprvé vyhlásilo aukce

Ministerstvo průmyslu a obchodu poprvé vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Soutěžit o ni mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Ministerstvo si od toho slibuje mimo jiné další snížení závislosti země na zemním plynu z Ruska. Informovalo o tom na svém webu. Aukce na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů umožnila novela zákona o podporovaných zdrojích energie.

Energetické aukce fungují v řadě evropských států, soutěží v nich výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou.

Ekologická organizace Hnutí Duha vyhlášení aukcí uvítala, přesto považuje tento krok ministerstva za pomalý a omezený a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska, jak avizuje ministerstvo, pomůže jen málo. V dnešní tiskové zprávě hnutí uvedlo, že aukce se mimo jiné netýkají fotovoltaických elektráren s výkonem nad jeden megawatt, které by pomohly nejvíce.

Ministerstvo chce prostřednictvím vyhlášených aukcí podpořit větrné elektrárny od šesti megawattů nebo s více než šesti zdroji elektřiny a s celkovým výkonem 30 megawattů, nové nebo modernizované malé vodní elektrárny s celkovým výkonem sedm megawattů a zmodernizované bioplynové stanice s celkovou hodnotou soutěženého instalovaného výkonu pět megawattů.

Zájemci mohou své projekty přihlašovat od 5. října do 7. prosince. Ekonomický deník doplnil, že u větrných elektráren je podmínkou přidělení podpory uvedení do provozu nejpozději na konci roku 2025.

„Pokud budou uvedené výzvy úspěšné, podaří se v České republice realizovat kapacitu v výrobně energie z OZE v celkové výši 42 megawattů v nových nebo modernizovaných výrobnách energie, což dále přispěje k dekarbonizaci české energetiky a k dalšímu snížení závislosti na zemním plynu z Ruska,“ uvedlo ministerstvo průmyslu.

„Spuštění aukcí na větrné elektrárny je dobrá zpráva. Ale rozsah je zklamání, neboť cílí na jeden až dva větší projekty a celkově přispěje ke snížení závislosti na plynu jen minimálně. Úplně také chybí aukce na fotovoltaické projekty, které by mohly vznikat rychleji,“ reagoval na vyhlášení aukcí vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Podle něj v Česku stále chybí dlouhodobý a jasný plán rozvoje obnovitelných zdrojů s ambiciózními cíli a funkčními nástroji, jako je sdílení elektřiny v rámci komunitní energetiky, nastavení podpory obnovitelných zdrojů pro nízkopříjmové domácnosti nebo vymezení zón rozvoje v souladu s ochranou přírody.

Koželouh současně doplnil, že stát otevírá aukce téměř rok po přijetí zákona, který je umožňuje.

13:43
20.  9.  2022

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli úsporám zrušilo slavnostní osvětlení budovy a snížilo počet lednic

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli úsporám energií upustilo od slavnostního osvětlení hlavní budovy v Praze Na Františku, zredukovalo počet elektrospotřebičů, jako jsou lednice, či snížilo teplotu v kancelářích a na chodbách. V případě elektřiny v hlavní budově úspory činí 20 procent, u plynu spotřeba klesla zhruba o 24 procent. Na dotaz to uvedl vedoucí tiskového oddělení MPO Marek Vošahlík.

Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli v televizním projevu s odkazem na současnou energetickou krizi vyzval k rozumnému hospodařením s elektřinou a plynem. Stát bude podle něj pro občany příkladem. Země Evropské unie se v červenci dohodly, že dobrovolně od začátku srpna do konce března příštího roku sníží spotřebu plynu o 15 procent proti průměru z posledních pěti let.

MPO v budově Na Františku podle Vošahlíka přikročilo ke snížení teploty na chodbách a v sociálních zařízeních o tři stupně, teplotu v kancelářích snížilo o 1,5 stupně Celsia. Dále snížilo teplotu ohřevu vody. Nechalo také vyměnit světla v kopuli budovy, úspornější osvětlení zavedlo i v garážích a nechalo instalovat automatické stmívače a pohybová čidla u osvětlení na chodbách a schodištích. Zavedlo denní sledování spotřeby energií.

V uplynulém roce od ledna do června činila spotřeba plynu v budovách MPO Na Františku, Politických vězňů a Gorazdova asi 4082 megawatthodin, letos za stejné období klesla přibližně o třetinu. Spotřeba elektřiny za tyto tři budovy byla loni 1047 megawatthodin, letos se snížila asi o 15 procent. Přes úspory, vzhledem k vysokým cenám energií, vzrostly účty za elektřinu i plyn přibližně dvojnásobně. Vyplývá z dat resortu.

„Úspory energií jsou pro MPO jedním z prioritních témat, proto ministerstvo připravilo několik manuálů, jak na úspory energií, a to jak pro veřejné instituce, domácnosti, podnikatele a malé a střední firmy,“ řekl Vošahlík. Dodal, že úřad 23 let poskytuje bezplatné energetické poradenství pro veřejnost prostřednictvím sítě EKIS. Novinkou jsou podle Vošahlíka mobilní EKIS, jejichž poradci mohou přijet za lidmi a provést individuální konzultaci u konkrétní nemovitosti.

12:20
20.  9.  2022

Vláda podle Fialy bude šetřit i ve svých budovách na topení a osvětlení

Vláda bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) šetřit ve svých budovách na topení a osvětlení. Variant je celá řada. Opatření chce představit ještě v tomto týdnu, řekl Fiala při své návštěvě v Liberci. V úsporách energií musí jít podle něj stát příkladem. K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval premiér ve svém mimořádném projevu v neděli. Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl.

„Já jsem skutečně přesvědčen, že stát má jít v tomto směru příkladem. Můžeme šetřit, ať už se to týká vytápění nebo elektrické energie - svícení. Těch variant je celá řada. Samozřejmě nemám na mysli jen tento typ šetření, ale musíme také přemýšlet nad tím, zda jsme třeba dostatečně zateplili tu budovu, zda nám teplo někde neutíká. Nechci teď vymýšlet, co budou jednotlivá ministerstva dělat, ale moje zadání je jasné - my půjdeme příkladem,“ řekl Fiala.

11:16
20.  9.  2022

Lídr italské strany Liga chce 30 miliard eur pro firmy kvůli drahým energiím

Lídr italské krajně pravicové strany Liga Matteo Salvini požaduje, aby současná vláda poskytla 30 miliard eur (zhruba 735 miliard korun) na omezení nákladů na energie pro podniky před zimním obdobím. Řekl to v rozhovoru s agenturou Bloomberg. Salvini je zároveň lídrem koalice pravicových stran, která podle průzkumů patrně vyhraje nedělní parlamentní volby.

Salvini před invazí ruských vojsk na Ukrajinu pěstoval politické vazby se stranou ruského prezidenta Vladimira Putina. V roce 2018 lídr Ligy konstatoval, že se v Rusku cítí jako doma, což neplatí v některých unijních zemích. V pondělí na milánském výstavišti nicméně řekl, že na Putina změnil názor. Itálie podle něj nemá šanci uzavřít s Moskvou novou dohodu ohledně dodávek plynu.

10:40
20.  9.  2022

Senátní právní výbor podpořil novelu k maximálním cenám elektřiny a plynu

Senátní ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení novely, podle níž vláda bude moci svým nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Úpravy předlohy nikdo ze členů výboru nepožadoval, podpořilo ji všech šest přítomných členů. Horní komora novelu projedná odpoledne, ještě ji posoudí garanční hospodářský výbor.

Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Kabinet tím reaguje na růst cen energií z poslední doby. Maximální ceny mají být stanoveny podle informací z právního výboru od ledna, byť nařízení bude účinné hned. Do výše záloh se má opatření promítnout už od listopadu, a to vzhledem k zúčtovacím obdobím.

10:00
20.  9.  2022

 

7:16
20.  9.  2022

Senát rozhodne o maximálních cenách elektřiny a plynu a zdanění nafty

Delší snížení spotřební daně na naftu a zavedení maximálních cen elektřiny a plynu bude dnes schvalovat Senát. Očekává se, že obě vládní normy podpoří, jak to slíbil minulý týden. Horní komora v úvodním kole posoudí i senátorskou novelu, která má obce začlenit do řízení o překročení limitů hluku při stavbě dálnic.

Novela energetického zákona má vládě umožnit stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Cenu elektřiny chce vláda v navazujícím nařízení omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

7:00
20.  9.  2022

Kypr a Izrael významně pokročily v řešení sporu o ložisko plynu v moři

Kypr a Izrael dosáhly významného pokroku v řešení dlouhotrvajícího sporu o ložisko zemního plynu v moři. Země jsou podle dnešního prohlášení odhodlány rychle uzavřít dohodu, protože Evropa nyní hledá nové zdroje energie.

V kyperském nalezišti Aphrodite, o které se vede spor, je podle odhadů přibližně 129 miliard metrů krychlových plynu. Izrael tvrdí, že část tohoto naleziště spadá pod jeho nedaleké pole v jeho výlučné ekonomické zóně.

17:08
19.  9.  2022

Produkci ruské ropy bude těžké nahradit, varuje banka BIS

Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to ve své dnešní prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS).

Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě. Zásadním problémem podle BIS je vysoký podíl ruské ropy na trhu. Na celosvětovém vývozu ropy se Rusko podílí deseti procenty. Výrazná ztráta ruské ropy by proto pro světovou ekonomiku znamenala velký negativní šok. Není pravděpodobné, že by jiní producenti měli dostatečnou kapacitu, aby nahradili tento výpadek. Investice do nových nálezů a nové těžby jsou navíc stále pod úrovní z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19.

Růst cen ropy bude mít přímý účinek na zvýšení cen ropných produktů, jako benzinu a nafty. Současně se ale zvyšují i ceny zemního plynu, což se promítá do růstu cen elektřiny pro konečné spotřebitele. To může mít velký a dlouhodobý dopad a představuje to velkou hrozbu pro průmyslovou výrobu.

Růst cen ropy by podle BIS mohlo utlumit zvýšené využití biopaliv. To by ale zase mnoho způsobit zvýšení cen různých základních plodin potřebných pro produkci biopaliv, jako kukuřice a olejnin. Tyto plodiny jsou ale také důležitými krmivy pro hospodářská zvířata, takže jejich zdražení se může rychle promítnout do cen ostatních potravin, varovala BIS.

16:48
19.  9.  2022

Ministerstvo zdravotnicví navrhuje ve školách snížit teplotu mimo učebny a méně větrat

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Novela předpokládá rovněž snížení požadavků na větrání ve třídách a tělocvičnách.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. V učebnách škol by pak podle jeho návrhu měla klesnout z 20 na 19 stupňů.

Vyhláška o hygienických požadavcích na prostory škol určovala dosud kromě minimální a maximální teploty také optimální teplotu vytápění. Pro učebny a šatny byla stanovena na 22 stupňů Celsia s odchylkou dvou stupňů nahoru či dolů, pro tělocvičny 20 stupňů s odchylkou o dva stupně více či méně. Nově by vyhláška už optimální teplotu určovat neměla, bylo by v ní uvedeno jen minimum a maximum. Pro učebny by se teplota mohla pohybovat mezi 20 a 28 stupni Celsia, v šatnách mezi 18 a 28 a v tělocvičnách mezi 17 a 28 stupni Celsia. Minimální teplota ve sprchách by měla klesnout z 24 na 21 a na chodbách a záchodech z 18 na 17 stupňů Celsia.

Změnit by se mělo i ustanovení, podle kterého se rozhoduje o uzavření školy kvůli zimě. Dosud platí, že se provoz školy zastaví při poklesu teploty v učebnách pod 18 stupňů Celsia ve třech po sobě jdoucích dnech, nebo pod 16 stupňů v jednom dni. Nově by se mělo o vyhlášení uhelných prázdnin rozhodnout tehdy, pokud by teplota v prostorech školy na tři dny klesla pod minimální stanovenou hodnotu, tedy třeba v učebnách pod 20 stupňů a v tělocvičnách pod 17 stupňů.

Navržené limity podle ministerstva neohrožují zdraví dětí a žáků. Úřad v materiálu k novele poukázal na to, že se inspiroval i zkušenostmi ze zahraničí. Například ve Velké Británii se třídy vytápí minimálně na 18 stupňů Celsia a v Německu na 20 stupňů, v Rakousku je doporučená teplota v místnosti pro sedavou činnost 20 až 23 stupňů a v tělocvičnách 14 až 17 stupňů, uvedlo MZd.

Jako další opatření navrhlo ministerstvo omezit větrání. Zatímco nyní má mít žák v učebně 30 metrů krychlových čerstvého vzduchu na hodinu a v tělocvičně 90 metrů krychlových, nově by to mělo být v obou případech 20 metrů krychlových. Toto množství čerstvého vzduchu by podle ministerstva mělo stačit pro všechny věkové skupiny dětí.

Návrh nyní čeká na projednání pracovními komisemi legislativní rady vlády. Meziresortní připomínkové řízení před tím úřad zkrátil na pět dní a omezil na ministerstvo školství, ministerstvo práce a ministerstvo pro místní rozvoj. Resorty se podle ministerstva zdravotnictví na návrhu úpravy shodly.

16:08
19.  9.  2022

Srpnové kontroly marží u prodejců pohonných hmot ukázaly u nafty výrazný pokles. Marže u benzinu klesly méně výrazně, uvedlo ministerstvo financí. Podrobnosti čtěte tady.

15:49
19.  9.  2022

Loď se zkapalněným plynem pro Českou republiku čeká před přístavem v Nizozemsku

Loď s první dodávkou zkapalněného zemního plynu (LNG) pro Českou republiku čeká před nizozemským přístavem Eemshaven a připravuje se na zakotvení. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Loď tak dorazila do přístavu v plánovaném termínu, který byl stanoven na 19. září. LNG z plovoucího terminálu zajistí Česku až třetinu jeho roční spotřeby plynu.

"Loď s nákladem LNG určeným pro Českou republiku je před přístavem a připravuje se na zakotvení," řekl Gazdík. Loď do Nizozemska dorazila ze Spojených států. Do konce roku tam připluje osm lodí s plynem, uvedl před dvěma týdny při slavnostním otevření LNG terminálu šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš. Každé z osmi plavidel, která v terminálu zakotví do konce letošního roku, má podle něj přivézt 100 milionů metrů krychlových plynu.

Česká republika má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem 30 tankerů. Zásoba pokryje až třetinu roční spotřeby plynu v Česku, výrazně tak sníží závislost státu na plynu z Ruska.

Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové ceny, tedy k okamžitému dodání suroviny. Za každou dodávku tak zaplatí jinou částku. Samotný pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně, přesná cena je neveřejná.

Spotřeba plynu v České republice loni přesáhla devět miliard metrů krychlových. Plovoucí terminál představují dvě spojené lodě, obě slouží jako zásobníky a jednotky zpětného zplynování. Vedle ČEZ budou zařízení využívat i společnost Shell a firma Engie z Francie. Terminál v Eemshavenu na severu Nizozemska patří společnosti Gasunie, která je mimo jiné provozovatelem nizozemské plynárenské soustavy.

Pro případnou přepravu plynu zajistil ČEZ dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky. Tyto kapacity se zajišťují v řadě aukcí na jednotlivých hranicích. V tomto případě jsou zajištěné v dostatečné míře jak na nizozemsko-německé hranici, tak na hranici mezi Českem a Německem, uvedl ČEZ.

15:40
19.  9.  2022

Vysoké školy na Slovensku začínají akademický rok v obavě z drahých energií

Vysoké školy na Slovensku začínají nový akademický rok s obavami z dopadů vysokých cen energií na průběh výuky. Univerzita Komenského, největší vysoká škola v zemi, dnes upozornila na možnost uzavření bran univerzit, pokud jim nebudou kompenzovány výpadky v souvislosti s energetickou krizí. Slovenský premiér Eduard Heger dříve tvrdil, že školy nebudou muset zavírat kvůli drahým energiím ani přecházet na distanční formu výuky, kterou zavedly během epidemických restrikcí po propuknutí epidemie covidu-19 před dvěma lety.

"Otevření tohoto semestru je poznačeno snad ještě větší mírou nejistoty než u těch předchozích. Bez kompenzace výpadků prohloubených energetickou krizí zavřou vysoké školy 17. listopadu brány a přestanou plnit své poslání," informovala Univerzita Komenského u příležitosti dnešního začátku nového akademického roku.

Největší slovenská univerzita uvedla, že jen v tomto roce ji chybí na energie 5,5 milionu eur (135 milionů korun). Dodávky elektřiny má zajištěné do konce letošního roku. Dodala, že úsporami dokáže snížit spotřebu energií o deset až 15 procent, ale jejich ceny stouply o stovky procent. Reálně tak podle ní hrozí, že nebude schopna udržet budovy v provozu.

Předseda menšinové slovenské vlády Heger, který je nyní dočasně pověřen také řízením ministerstva školství, minulý týden tvrdil, že školy kvůli drahým energiím nebudou muset zavírat. Jeho kabinet konkrétní opatření v souvislosti s vysokými tržními cenami energií zatím neschválil, podle dostupných informací by se tak mohlo stát tento týden. Heger dříve řekl, že většina firem v zemi má dohodnuté ceny elektřiny do konce letošního roku. Domácnostem se ceny energií zase obvykle mění jednou ročně, a to na začátku ledna. Některé slovenské firmy už upozornily na negativní dopady vysokých cen energií a například společnost Slovalco oznámila ukončení výroby primárního hliníku.

15:28
19.  9.  2022

Pražská teplárenská zahájila topnou sezonu, o den dřív než loni

Pražská teplárenská dnes začala dodávat teplo do pražských domácností a podniků. Důvodem je pokles průměrných denních teplot a předpověď počasí na následující dny. Firma o tom informovala na svém webu. Loni firma zahájila topnou sezonu podle mluvčího Marka Pšeničního o den později, 20. září.

V případě, že se dlouhodobě oteplí, vytápění firma omezí. "Naše předávací stanice jsou vybaveny automatickou regulací, která při zvýšení venkovních teplot automaticky zareguluje provozovaná zařízení a omezí vytápění, aby nedocházelo k plýtvání energií. U předávacích stanic, které nejsou provozovány našimi společnostmi, je v případě potřeby nutné nejdříve kontaktovat jejich provozovatele," uvedla společnost.

Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu začíná v září a trvá do konce května. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních venkovních teplot a prognózy počasí podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teplárny začínají s dodávkami tepla, pokud dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a další den se nečeká oteplení. Pokud průměrná denní teplota překročí 13 stupňů dva dny po sobě a podle vývoje počasí nelze čekat ochlazení, teplárny dodávky tepla přeruší nebo ukončí.

Pražská teplárenská dodává v Praze teplo do více než 235.000 domácností a řady administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení a dalším subjektů. Firma patří do skupiny Veolia Energie, která v ČR působí také v Moravskoslezském, Olomouckém, Středočeském, Jihočeském a Karlovarském kraji.

Pražské teplárenské loni meziročně klesl čistý zisk 22,4 procenta na 479 milionů korun. Provozní zisk vzrostl o 52,5 procenta na 575 milionů korun. Celkové tržby vzrostly o 11 procent na 5,56 miliardy korun. Základním zdrojem výroby tepla pro Pražskou teplárenskou je Elektrárna Mělník, která spadá pod ČEZ. Pražské teplárenské loni dodala téměř 90 procent tepla. Dalších 7,6 procenta tepla dodává zařízení na energetické využití odpadu v Praze-Malešicích, které vlastní Pražské služby.

Autor: E15.cz, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery