Energetická krize ONLINE: Energetici neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v jaderné elektrárně Dukovany

Německo musí být připraveno na to, že Rusko by mohlo po dodávkách plynu zastavit také dodávky ropy. Vyplývá to podle agentury DPA z vyjádření německého kancléře Olafa Scholze.

"Byl jsem si od začátku jistý, že se nelze spolehnout na to, že Rusko dodrží své závazky, například pokud jde o dodávky plynu," uvedl Scholz v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice Deutschlandfunk. "Stejně tak se nyní připravujeme na to, že podobně obtížná situace může nastat pro východoněmecké rafinerie, které jsou napojené na ropovod Družba," dodal.

Maďarská vláda se rozhodla prodloužit o tři měsíce platnost cenových stropů pro paliva a základní potraviny, která měla vypršet 1. října.

Uvedl to dnes šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Vláda chce tímto krokem ochránit domácnosti před růstem životních nákladů, napsala agentura Reuters.

Gulyás oznámil, že vláda prodlouží rovněž platnost stropu pro úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a to minimálně o šest měsíců. Bez prodloužení by platnost tohoto opatření vypršela na konci letošního roku, upozornila agentura Reuters.

Andrej Babiš mne dnes označil za zbabělce... pic.twitter.com/FE4HJHs7Zq

— Petr Fiala (@P_Fiala) September 17, 2022

Pomoc s dopady Putinovy energetické války i posilování 🇨🇿 odolnosti do budoucna. Tento týden jsem představil hned několik opatření, která nám v tom výrazně pomohou. 👇 pic.twitter.com/0h3kkny8Er

— Jozef Síkela (@JozefSikela) September 16, 2022

Životní minimum by se mohlo od ledna znovu zvýšit. Zvednout by se mohly také dětské přídavky. O úpravě částek jedná koalice. ČTK to řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL). Kvůli inflaci minimum vzrostlo naposledy od července. Nyní pro samotného dospělého činí 4620 korun. Pro dospělé v rodině a děti je částka nižší. Navýšení minimální částky pro život a přídavků doporučuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v minulých týdnech několikrát zopakoval, že je vláda připravena při pokračujícím zdražování minimum navýšit.

"Máme zprávu, že vládní koalice o navýšení životního minima a přídavku na děti uvažuje. Bylo by to od ledna," řekla Merhautová. Podle jejích informací dohoda na případném navýšení v koalici je.

Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů.

Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze na dotaz ČTK. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.

Ceny obědů v menzách odrážejí náklady na potraviny a energie, v jednotlivých zařízeních se liší. Například VŠE má tři provozy. V menze na Jarově se před prázdninami zvýšily ceny hlavních jídel v průměru o šest korun a od 1. září o tři koruny. "Nyní se cena hlavních jídel bez studentské dotace pohybuje od 88 do 108 korun," uvedla mluvčí školy Věra Koukalová. V menze, která je přímo součástí školy, se podle ní ceny jídel od září zvedly o sedm korun. Pizzerie VŠE zdraží asi o deset procent, dodala.

Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě zastropovat ceny energií

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby.

Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek,

Opozice vytýkala vládě hlavně neschopnost řešit energetickou krizi a obviňovala ji z pozdního řešení. Kritizovala také, že vláda jí nenaslouchá.

Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Ministr Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože zákon bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použitím stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, uvedl.

„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.

S pozměňovacím návrhem uspěl pouze ministr Stanjura. Sněmovna na jeho návrh vypustila z novely mimo jiné ustanovení, že vládou určený horní limit bude pokrývat u maloodběratelů i stálé platby. Podle Stanjury to bude stanovovat vláda ve svém nařízení. Podle jeho návrhu bude moci vláda v nařízení také stanovit rozsah oprávněných nákladů dodavatelů elektřiny a plynu pro účely výpočtu kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Síkela dnes řekl, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.

Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že “mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.„

Rusko podle Putina není zodpovědné za energetickou krizi v Evropě

Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. „Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu,“ řekl dnes Putin.

Plynovod Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. V loňském roce byl dokončen nový plynovod Nord Stream 2, který kapacitu pro dodávky ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy zdvojnásobuje. Německo však loni proces schvalování provozu plynovodu Nord Stream 2 pozastavilo a letos německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení definitivního souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes výrazně klesla, přispěly k tomu stabilní dodávky plynu z Norska a pokračující růst zásob. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes snížila o téměř 13 procent a uzavřela na 186,75 eura (zhruba 4600 korun) za megawatthodinu. Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za megawatthodinu.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky plynu v Evropské unii ve čtvrtek plné téměř z 85 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků téměř 89 procent, v České republice přes 83 procent.

„Očekává se pokračující růst úrovně zásob po celé EU,“ uvedla analytická a výzkumná společnost Fitch Solutions. „Na trzích roste přesvědčení, že v zimě nebude u dodávek plynu zapotřebí zavést přídělový systém, pokud to bude z hlediska spotřeby plynu normální zima,“ dodala.

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku

Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku místo do konce letošního září. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy 144 ze 147 přítomných poslanců. Opatření má podle vlády pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy korun. Předlohu, aby platila, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident. Senátoři ji posoudí v úterý odpoledne.

Benzinu se nynější vládní novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 koruny na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 koruny z litru místo 9,95 koruny.

Celý článek najdte zde >>>

Krizový energetický plán EK nestačí, je potřeba rychlá reforma trhu, řekl Michel

Krizová opatření navržená Evropskou komisí (EK) ke zmírnění dopadů rekordně vysokých cen energií nejsou k vyřešení těžké situace obyvatel a firem v členských státech dostatečná. Novinářům to řekl předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož je mimo jiné potřeba co nejrychleji změnit způsob, jakým se určují ceny elektřiny. Více opatření požadují i zástupci průmyslových odvětví, uvedla agentura Reuters.

Celý článek najdete zde >>>

ANO navrhne určit cenový limit pro výrobce, nikoli distributory elektřiny

Opoziční hnutí ANO zřejmě podpoří na dnešní schůzi Sněmovny návrh vlády určující maximální ceny proudu a plynu pro menší spotřebitele. Podle předsedkyně sněmovní frakce ANO Aleny Schillerové přišlo rozhodnutí vlády ale pozdě, protože distributoři už nakoupili za vyšší ceny, stát tak podle nyní vyhodí 130 miliard korun z kapes daňových poplatníků. Schillerová nicméně klubu doporučí předlohu projednat ve zrychleném režimu a později ho podpořit. ANO přinese v debatě pozměňovací návrhy, chce, aby maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory. Před schůzí pléna Sněmovny návrh představil novinářům exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Pro výrobce chce ANO limit 1500 korun za megawatthodinu elektřiny. V případě, že Sněmovna rozhodne o úpravě cen pro distributory, zastropování cen navrhne ANO na třech korunách za jednu kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny včetně DPH a 1,50 koruny za kWh plynu, to je polovina ze stropů navrhovaných vládou. 

Hoteliéři: Zastropování cen energií by mělo platit i pro firmy nad 250 lidí

Hoteliéři podle své asociace potřebují, aby se stanovení maximální ceny za energie týkalo velkoodběratelů i firem nad 250 zaměstnanců. V opačném případě by se opatření vztahovalo zhruba na třetinu kapacity ubytovacích provozů. Od vlády chybí k zastropování cen písemné podklady, zatím si tedy podnikatelé nejsou jisti, s čím mohou v dalších měsících počítat. Konkrétní a jasné informace potřebují nejdéle do konce září, řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) Václav Stárek.

Síkela: Vláda zastropuje ceny energií, hned jak bude schválena změna zákona

Nařízení vlády o horní hranici cen elektřiny a plynu vyjde hned poté, co legislativním procesem projde novela energetického zákona, která má zastropování umožnit. Ve Sněmovně to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), když poslancům tuto novelu představoval. Pokud ji dnes Sněmovna schválí, bude ji muset ještě projednat Senát, který nad ní zasedne v úterý odpoledne. Poté ji dostane k podpisu prezident.

Síkela uvedl, že se nedá předvídat, co zasáhne do cen energií na podzim. „Situace přestala být udržitelná,“ uvedl ke zdůvodnění vládního návrhu. Změna zákona podle něj přinese to, že občan bude mít jasno v tom, kolik bude za energie platit.

Čtěte více >>>

Škoda Auto: Vládní pomoc s cenami energií není ideální

Vládou navrhovaná opatření pro pomoc s cenami energií pro průmysl určitě nejsou ideálním řešením vzhledem ke značnému zpoždění a omezeními danými Evropskou komisí. Plánované kompenzace také zdaleka nepokryjí rozdíl v nákladech, kterým musí někteří dodavatelé čelit. Řada dalších podniků na relevantní pomoc pravděpodobně ani nedosáhne, řekl ČTK člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Dodal, že firma nezná přesné detaily aktuálního vládního návrhu.

„Voláme po rychlých opatřeních, které povedou ke stabilizaci zejména v rámci dodavatelského řetězce, ale také u výrobců automobilů. Nedostupné a drahé energie by měly velký vliv na příjmy státního rozpočtu a v neposlední řadě také na propouštění zaměstnanců v oblasti automotive,“ řekl Jahn.

Nekula: Vládní pomoc bude masivní pro všechny sektory hospodářství

Vládní pomoc kvůli vysokým cenám energií podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) podpoří všechny sektory hospodářství. Novinářům to řekl před dnešním zahájením neformálního zasedání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU. Uvedl také, že pro firmy, s jejichž zástupci měl možnost mluvit, je stanovený cenový strop dostatečný.

„Pomoc bude masivní pro všechny sektory hospodářství,“ řekl Nekula. Vnímá to, že mezi zemědělci panuje určitá nervozita. Uvedl také, že měl možnost hovořit s představiteli převážně středních a velkých podniků o tom, kde je pro firmy pomyslný „práh bolesti“, který ohledně cen energií unesou. A 200 eur za megawatthodinu je pro ně přijatelná, dodal.

Nekula připomněl, že zemědělci nejvíce zasažení zdražováním už nyní čerpají mimořádnou podporu. Čeští chovatelé prasat, skotu nebo pěstitelé jablek a brambor si do konce září rozdělí mimořádnou podporu 831 milionů korun z peněz EU a státního rozpočtu. Dalších 750 milionů korun vyplatí malým a středním zemědělským podnikům Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v programech na snížení jistin úvěrů. Fond spustil tento týden druhé kolo žádostí, ve kterém rozdělí dalších 150 milionů korun.

Berlín přebírá kontrolu nad místní pobočkou dovozce ropy Rosněfť

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

Celý článek najdete zde >>>

Ceny energií budou zastropované pro malé a střední firmy i plynové teplárny

Maximální ceny energií, které stanovila vláda, budou platné také pro malé a střední firmy. Automaticky bez jakýchkoliv žádostí tak budou mít zastropované ceny firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč). Konkrétní skupiny odběratelů, kterých se cenový strop energií dotkne, určí vláda svým nařízením. Novinářům to dnes řekli zástupci poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS). Stanovení maximálních cen energií se bude týkat také plynových tepláren. Podrobnosti čtěte tady.

Polsko opatření proti drahým energiím vyjdou na 30 miliard zlotých, řekl premiér

Polsko chystá opatření proti drahým energiím, která ho vyjdou na více než 30 miliard zlotých (155,4 miliardy korun). Dnes to řekl premiér Mateusz Morawiecki. Stát zmrazí ceny elektrické energie pro domácnosti a podpoří podniky v energeticky náročných odvětvích.

Zmrazení cen elektřiny se od příštího roku bude týkat domácností s roční spotřebou do 2000 kilowatthodin. Navíc získají desetiprocentní slevu, pokud spotřebu elektrické energie sníží o desetinu. Ministryně životního prostředí Anna Moskwová upřesnila, že každá domácnost bude automaticky mít nárok na spotřebu 2000 kilowatthodin za letošní sazbu. Spotřeba nad tento limit jí pak bude vyúčtovaná podle druhého, vyššího tarifu.

Veřejná správa bude muset od října snížit spotřebu elektrické energie o deset procent.

Pět až šest miliard zlotých z celkové částky je určeno pro firmy v energeticky náročných odvětvích. Stát jim přispěje na nákup plynu a elektřiny za podmínky, že jim ceny energií stouply nejméně o sto procent. Tato podpora se bude týkat hutí, skláren, výrobců keramiky či hnojiv. "Podporujeme firmy, které zaměstnávají celkem až 500.000 lidí a dodávají důležité součásti pro celé hospodářství," cituje portál Business Insider Waldemara Budu, ministra rozvoje.

Nárůst cen energií vede v Polsku k vysoké inflaci. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 16,1 procenta, v meziměsíčním srovnání pak o 0,8 procenta. Za bydlení a energie v srpnu oproti loňsku lidé v Polsku zaplatili o 27,4 procenta více.

Česká vláda v pondělí oznámila, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun za megawatthodinu (MWh) včetně DPH, plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh včetně DPH. Jde o opatření proti rekordně vysokým cenám energií. Ve středu vláda Petra Fialy rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Kabinet chce také zavést daň z mimořádných zisků u bank, rafinerií a energetických firem.

Mlsna varuje obchodníky s energiemi: cenový strop není příležitostí ke kartelům

Stanovení cenových stropů pro energie neznamená zvýšenou toleranci ke kartelovým dohodám nebo jiným praktikám. Obchodníkům s energiemi to dnes vzkázal předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Upozornil, že antimonopolní úřad žádné protisoutěžní jednání nebude tolerovat. Stanovení maximálních cen pro domácnosti a podnikatele, o kterém vláda rozhodla v pondělí, je z hlediska hospodářské soutěže považováno za značný zásah do standardního fungování trhu, ale v tomto případě je podle ÚOHS zcela opodstatněné.

"Cenový strop neznamená, že by obchodníci s energiemi jakkoliv mohli koordinovaně slaďovat své ceny, a nemá nijak usnadňovat či nabádat subjekty k cenovým dohodám ani jiným protisoutěžním praktikám," uvedl Mlsna v tiskové zprávě.

Mlsna zdůraznil, že cenový strop stanoví maximální možnou cenu, ne jedinou možnou cenu. "Dodavatelé elektřiny a plynu proto mají a budou moci i přes toto opatření zcela svobodně soutěžit a nepochybně stanovit i cenu nižší než stanovený cenový strop. Zavedení cenového stropu by současně nemělo mít vliv na stávající spotřebitele, kteří mají ceny za dodávky elektřiny a plynu nasmlouvány nižší než stanovený cenový strop," uvedl úřad ve zprávě.

Vývoj na energetických trzích bude úřad nadále sledovat a bude připraven tvrdě zasáhnout proti případným narušením, omezením nebo vyloučením soutěže na těchto trzích, uvedl Mlsna.

Vláda v pondělí oznámila, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun za megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Jde o opatření proti rekordně vysokým cenám energií. Ve středu vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Kabinet zvažuje daň z neočekávaných zisků u bank, energetických firem a rafinérií. Přesné podmínky dotací by měly být jasné do 1. listopadu.

Pražský hrad chce úspornými opatřeními za energie ušetřit sedm milionů korun

Správa Pražského hradu o dvě hodiny zkrátí venkovní nasvícení této památky. Bude to jedno z úsporných opatření, při kterém chce Kancelář prezidenta republiky (KPR) ušetřit za energie během zimního období přes sedm milionů korun. Sníží se také teploty v kancelářích nebo se odstaví část skleníků. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

KPR chce šetřit na Hradě i na lánském zámku. "Mnoho opatření je zavedeno již od počátku válečného konfliktu na Ukrajině. V reakci na aktuální vývoj nicméně plánujeme a zvažujeme několik dalších ještě zásadnějších opatření," uvedl vedoucí KPR Vratislav Mynář. "Bez omezení bude pouze provoz základních bezpečnostních prvků a technologií v archivech a depozitářích," dodal.

Hrad slibuje důsledné šetření energií na osvětlení, omezit chce svícení na chodbách, venkovních komunikacích nebo dekorativní osvětlení. "Slavnostní venkovní osvětlení Pražského hradu a katedrály sv. Víta, které je dominantou Prahy, se v současné době vypíná vždy o půlnoci. Dojde ke zkrácení této doby, nově by se mohlo zhasínat již ve 22:00," uvedl dnes mluvčí. Správa Pražského hradu již osvětlení před časem omezila, neboť dříve světla vypínala až v 01:00. Odstavená bude také část skleníků v Lumbeho zahradě, čímž chce KPR ušetřit 1,5 milionu korun.

Teplota v kancelářích bude snížená podle Ovčáčka o stupeň až dva na 20 stupňů, což bude představovat úsporu 1,3 milionu korun. Někteří zaměstnanci budou přestěhováni do menších kanceláří a budou mít zakázáno používat přimotopy. Snížit by se měla i teplota ohřívané užitkové vody.

Kvůli předpokládanému omezení dodávek zemního plynu a ropy z Ruska a s tím spojeným nedostatkem energií a jejich vysokou cenou se chystají šetřit i další úřady a státní instituce. K úsporám chce členské země vyzvat i Evropská unie. Evropská komise již ve středu navrhla, aby země EU povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O celé sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.

Der Spiegel: Německo by mohlo převzít kontrolu nad rafinerií ve Schwedtu

Německá vláda by mohla převzít kontrolu nad rafinerií v braniborském Schwedtu, kde drží většinu ruská společnost Rosněfť. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval magazín Der Spiegel. Rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba.

Podrobnosti o možné státní účasti v rafinerii by mohli už v pátek oznámit německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a braniborský premiér Dietmar Woidke. O možném převzetí rafinerie se spekulovalo už krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Problémem je mimo jiné nadcházející embargo Evropské unie na dovoz ropy. To začne platit od 5. prosince a dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají.

Rafinerie tak potřebuje alternativní dodávky suroviny. Habeck už dříve řekl, že jsou připraveny náhradní dopravní trasy přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Woidke minulý týden veřejně vyzval spolkovou vládu, aby rafinerii ve Schwedtu podpořila. Za cíl označil návrat zařízení do plného provozu, aby zaměstnanci získali pracovní jistoty. Dodal tehdy, že plný provoz rafinerie přispěje k cenové stabilitě v Německu.

Vývoz plynu z Ruska do EU letos klesne o třetinu, řekl místopředseda ruské vlády

Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména podmořským plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz.

Ruská plynárenská společnost Gazprom zároveň uvedla, že do zemí mimo Společenství nezávislých států od ledna do 15. září vyvezla 84,8 miliardy metrů krychlových plynu. To je meziroční pokles o 38,8 procenta. Těžba plynu za stejné období klesla o 15,9 procenta na 300,8 miliardy metrů krychlových.

Vývoz ruských energií do EU v letošním roce výrazně klesl kvůli diplomatickému napětí vyvolanému únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Západní státy na ruskou agresi zareagovaly sérií tvrdých sankcí, které se týkají firem, celých odvětví i některých významných jednotlivců.

Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, v současné době už to je kolem devíti procent. Zastavení Nord Streamu 1 Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí, vláda v Berlíně ale tyto důvody neuznává a tvrdí, že Rusko export zastavilo schválně, aby vyvolalo růst cen a potrestalo unii za sankce.

Evropská unie zvažuje, že u ruského plynu stanoví cenový strop. Jednak tím chce omezit prudké cenové výkyvy, jednak by tím potrestala Moskvu za její dosavadní kroky vůči Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin ale minulý týden řekl, že pokud unie takový návrh schválí, Rusko přestane energetické suroviny do EU dodávat úplně.

"Neexistuje země, která by byla schopna dodávat suroviny srovnatelné se zdroji v nalezištích na Sibiři a na poloostrově Jamal," varoval dnes náměstek ředitele Gazpromu Oleg Aksjutin. EU sama přiznává, že pro některé členské země není zatím k ruskému plynu alternativa.

Asociace: Restauratérům není jasné, zda se jich zastropování cen energií týká

Restauratérům podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) není jasné, zda se na ně vztahuje stanovení limitu cen na elektřinu a plyn, které v pondělí schválila vláda. Z výstupů premiéra a ministrů jsou zmateni, chybí jim srozumitelný a podrobný přehled pomoci. Uvedl to zástupce gastronomického odvětví v AMSP Luboš Kastner.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) v pondělí odsouhlasil, že cena silové elektřiny včetně daně z přidané hodnoty (DPH) nebude moci od listopadu přesáhnout šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh), v případě jedné kWh plynu bude maximální cena činit tři koruny. „Toto zastropování platí pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé,“ uvedl Fiala.

Vládní novela energetického zákona umožňující stanovení maximálních cen energií, kterou má v pátek zrychleně ve stavu legislativní nouze schvalovat Sněmovna, ovšem pracuje v případě podnikatelů pouze s pojmem „podnikající fyzická osoba“. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale na twitteru napsalo, že zastropování cen elektřiny a plynu se týká i malých a středních podniků připojených na nízké hladině napětí, případně s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

„Jsem totálně zmaten. Obracejí se na mě hospodští s dotazy na zastropování cen a já nevím, co jim odpovědět,“ řekl Kastner. Generální ředitelka AMSP Eva Svobodová v úterý sdělila, že mezi maloodběratele se počítají ti, kteří mají jistič do 100 ampér. Kastner upozornil, že podniky mívají zpravidla více jističů, nevědí tedy, zda je sčítat, nebo jak postupovat. Takové informace by podle něj měla vláda, případně MPO zveřejnit v písemné podobě a po odvětvích. Současnou komunikaci považuje Kastner za nedůslednou, nelíbí se mu, že ministerstvo ani vláda při přípravě opatření nespolupracují se zástupci podnikatelských oborů.

Provozovatelé stravovacích zařízení by podle Kastnera uvítali jakoukoliv podporu v současné situaci. „Náklady neustále rostou, kromě energií i farmáři a další dodavatelé pořád zvyšují ceny, v gastronomii se vytrácí ziskovost a bez zisku opravdu nelze podnikat,“ uvedl.

V dopadech zvyšujících se nákladů na konečné ceny vidí Kastner největší problém u čepovaného piva. Zákazníci si podle něj zvykli na nízkou cenu a nejsou ochotni přijmout vyšší. Zapotřebí by přitom podle Kastnera bylo skokové zdražení, a to minimálně o 20 procent. „Reálně se to ovšem nestane. Ekonomika míří do šedé zóny,“ dodal.

Tržby provozovatelů stravovacích zařízení za červenec a srpen byly podle analýzy společnosti Dotykačka meziročně o 27,5 procenta vyšší. Přesto se mnohé podniky kvůli rostoucím nákladům propadají do ztráty. V dalších měsících restauratéři počítají podle Kastnera s ještě tíživější situací. Předpokládají růst nájmů a už nyní sledují změny v zákaznickém chování, jako jsou méně časté návštěvy v době obědů nebo o víkendech či příklon k levnějším značkám alkoholu.

Vývoz plynu z Ruska do EU letos klesne o 50 miliard metrů krychlových, řekl místopředseda vlády Alexandr Novak. Je to třetina loňského objemu.

Ovocnáři potřebují znát náklady na skladování, část úrody jablek může kvůli zvyšujícím se cenám energií zůstat nesklizená, řekl předseda unie.

Sněmovní hospodářský výbor podpořil zákon, který umožní vládě stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. ČTK to řekl jeho předseda Adamec (ODS).

Agrární komora: Pro zemědělce je vládní pomoc kvůli drahým energiím spíš nejasná

Podoba vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kterou ve středu představila vláda, je podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala spíše nejasná. Zemědělské podniky spadají jak mezi maloodběratele, tak i velkoodběratele. Firmy budou muset stále platit vysoké účty a až poté se dozvědí, zda dostanou kompenzace. Podmínky dočasného krizového rámce jsou velmi komplikované a administrativně náročné, což může podniky odradit od žádání kompenzací. Doležal to řekl na dnešním protestním setkání proti dotační politice vlády a EU. Řešení by se podle něj mělo hledat na evropské úrovni, kde se uvažuje o stanovení maximálních cen pro průmysl.

Celý článek najdete zde >>>

Svaz se obává o provoz plaveckých bazénů, Podolí hrozí i uzavření

Plavecký svaz se obává dopadů energetické krize na provoz bazénů. Do problémů se může dostat například tradiční areál v pražském Podolí, kterému může cena plynu po uplynutí fixace poskočit na několikanásobek. Pokud nepřijde zásah státu, hrozí i jeho dočasné uzavření. Trenérka Petra Škábová, která připravuje elitní české plavce na Strahově, zůstává optimistická.

„Z mnoha zdrojů evidujeme, že podmínky pro trénink plavání budou s vysokou mírou pravděpodobnosti velmi ztížené a pravděpodobně i více finančně náročné. Do jaké míry, bohužel nedokážeme v současné době přesně definovat. Vzhledem k informacím o rostoucích cenách energií ovšem očekáváme, že s tím, jak se náklady pro provozovatele budou zvyšovat, tak budou vznikat i potřeby na krytí těchto výdajů, ať již v podobě zdražení vstupů či pronájmů jednotlivých bazénů, či šetřením energií v podobě nižší výhřevnosti bazénů,“ uvedl generální sekretář Českého svazu plaveckých sportů Jakub Tesárek.

Vzhledem ke snaze vládních představitelů o řešení energetické krize považuje za obtížné předpovídat, jak to bude v zimě vypadat. „Předpokládáme ovšem, že provozovatelé bazénů budou pravděpodobně nuceni zaujmout postoj ve vztahu k navýšeným cenám energií ve formě snížení teploty vody, případně částečné či kompletní uzávěry. Těžko se ovšem situace predikuje, jelikož situace s energiemi se mění poměrně dynamicky,“ poznamenal.

Velké problémy může mít na začátku roku 2023 plavecký stadion v Podolí, který vlastní Česká unie sportu. Elektřina potřebná na jeho provoz už podražila meziročně na trojnásobek a čeká se dramatické zdražení plynu po vypršení fixace na konci tohoto roku. „Pokud bychom předpokládali, že pak bude cena plynu na úrovni stávajících burzovních cen, bude nárůst nákladů na plyn skoro pěti až šestinásobný. Pokud jsme tedy v březnu letošního roku utratili za plyn 778 305 korun bez DPH, tak při aktuální ceně plynu na burze bychom hradili 4,5 milionu korun bez DPH. Taková cena je v podstatě likvidační,“ uvedl ředitel areálu Jan Bezděk.

ČUS proto připravuje různé scénáře případného omezení provozu stadionu v Podolí. „Krajní variantou je dokonce dočasné uzavření celého areálu v případě, kdyby nebylo možné akceptovat cenu plynu, nebo byly zastaveny jeho dodávky,“ uvedla unie.

Na Strahově trenérka Škábová zatím žádné zhoršení nezaznamenala. Mírné ochlazení bazénu z teploty nad 27 stupňů Celsia vnímá pozitivně. „Bazény byly pro nás sportovní plavce přehřívané. To, že se o půl stupně zchladila voda, je pro nás spíš dobře. Na rozdíl od veřejnosti, která se spíše koupe, jsou závodní plavci pořád v pohybu a zahřejí se,“ řekla.

Hraniční teplotou pro trénink je 25 stupňů. Asociace bazénů a saun ČR ale v srpnu varovala, že drahé energie mohou provozovatele bazénů donutit snížit teplotu bazénů ze současných průměrných 26 stupňů na 22 stupňů Celsia. Škábová takový scénář neočekává. „To by tam nešla ani veřejnost, to si provozovatelé nemohou dovolit. Těch 25 stupňů je minimum, na které mohou jít,“ uvedla.

Závodní plavci, kteří tráví v bazénu čtyři hodiny denně, by v chladné vodě nemohli trénovat. „To prostě nejde. Nefungují svaly, které potřebujeme zapojovat. Zejména dívky s tím mají problém, protože mají minimum tuku,“ řekla Škábová.

Upozornila, že informace o omezování provozu bazénů odrazují rodiče od přihlašování dětí do plaveckých oddílů. Tím se zmenšuje plavecká základna. I když se bude šetřit, situace podle ní nebude v nejbližších měsících bezvýchodná. „Věřím, že tuto zimu nějak zvládneme. Ale co se bude dít příští rok, to nikdo neví,“ dodala.

Podpora pro firmy zasažené vysokými cenami energií bude komplikovaná, systém automaticky vyřadí řadu podniků v problémech, řekl Havlíček (ANO).

Vládní pomoc kvůli drahým energiím je podle šéfa Agrární komory spíše nejasná, firmy zaplatí vysoké účty, až pak zjistí, zda mají na kompenzaci nárok.

Sportovní kluby kvůli drahým energiím potřebují na provoz výrazně více peněz, než mají pro letošek přislíbeny. NSA očekává další vládní pomoc.

Cenové stropy u energií jsou podle Šmardy nezbytné, měly by být nižší

Rozhodnutí vlády o stanovení maximálních cen elektřiny a plynu bylo podle předsedy ČSSD Michala Šmardy nezbytné, strop cen pro domácnosti by však měl být nižší. Šmarda v rozhovoru pro ČTK uvedl, že je třeba, aby se regulace týkala i teplárenství. Sociální demokraté navrhují také snížení DPH u základních potravin či růst minimální mzdy na 20 tisíc korun.

Kabinet v pondělí oznámil, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Ve středu vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci od listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun.

Šmarda označil zastropování cen za nezbytné a připomněl, že ČSSD ho navrhovala dlouhodobě. „Trochu mě jen mrzí, že jsme museli šest měsíců poslouchat, že je to bolševické nesmyslné řešení, než k němu postupně přistoupily všechny sněmovní strany včetně vlády,“ podotkl. Rozumná a sociálně únosná cena by podle něj byla v případě elektřiny kolem 3,50 Kč na kWh, u plynu zhruba 2,50 Kč. „Toto je o něco výš a myslím, že to bude přinášet poměrně vážné problémy,“ řekl k vládnímu řešení.

Podstatné je, aby se pravidla týkala i plynu pro teplárenství, doplnil. „Ve chvíli, kdy vznikne nerovnováha, může docházet k velmi nepříjemným důsledkům, lidé se mohou odpojovat od tepláren, snažit se topit elektřinou,“ uvedl Šmarda. Výsledkem mohou být výpadky v dodávkách proudu či jiné nepředvídatelné pohyby, dodal.

Strop pro domácnosti by navíc mohl být podobně jako v Rakousku podmíněný nižší spotřebou. Velmi nízká cena pod stanoveným stropem by se mohla týkat například jen spotřeby, která dosáhne 80 procent loňské, uvedl. „To je velmi sociálně odpovědné k lidem, kteří jsou ochotni mírně ušetřit,“ vysvětlil Šmarda. Řešení vlády tak podle něj směřuje správným směrem, bylo by ale vhodné se mu trochu víc věnovat a domýšlet důsledky.

Kabinet zvažuje daň z neočekávaných zisků u bank, energetických firem a rafinérií. „Myslím, že vláda by měla aktivněji vyjednávat s energetickými firmami o tom, jak přesně nastaví mix regulace a zdanění,“ uvedl Šmarda. Když se firmám představí možné zdanění, často jsou vstřícnější k cenovým stropům, doplnil. „Mix se musí nastavit tak, abychom firmy na jedné straně nezruinovaly, na druhé aby ta cena byla sociálně odpovědná,“ uvedl. Nelze ale podle něj připustit, aby celá společnost chudla a úzká skupina lidí „brutálně bohatla“ nikoliv díky svým manažerským rozhodnutím, ale kvůli válce.

Vláda podle Šmardy musí přestat opomíjet také problém drahých potravin. „Je potřeba velmi rychle přistoupit ke snížení DPH na základní potraviny a zregulovat jejich cenu,“ uvedl. Zaměřit by se měl kabinet také na dotace v zemědělství a podpořit více živočišnou výrobu.

Sociální demokraté také navrhují růst minimální mzdy ze současných 16 200 korun na 20 tisíc korun a přijetí automatického valorizačního mechanismu. „Aby se o zvýšení přestalo žebrat, ale aby minimální mzda kopírovala výkon ekonomiky a dýchala s ní,“ uvedl. Minimální důchod by měl podle ČSSD činit 13 tisíc korun.

Řešením cen energií je podle Juty zastropování, pomoc vlády je ale lepší než nic

Vládní pomoc firmám s vysokými cenami energií je podle majitele největší české textilky Juta Dvůr Králové Jiřího Hlavatého lepší než nic. Nejlepším řešením by ale bylo stanovení maximálních cen i pro firmy, řekl dnes ČTK. Zatím není jasné, zda Juta na podporu dosáhne, upozornil. Firma již ale podle něj musela přistoupit k omezení výroby a propouštění, dodal.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun, výzva k dotačnímu titulu by měla být připravená podle ministerstva průmyslu a obchodu do konce roku. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, podpora se bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, kam by patřila i Juta.

Europoslanci podpořili zvýšení podílu obnovitelné energie na 45 procent

Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.

Návrhy jsou součástí sady norem, s níž před rokem přišla Evropská komise ve snaze docílit do konce desetiletí snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Do bezprecedentního klimatického balíčku patří také reforma emisního trhu či omezení prodeje aut se spalovacími motory, o nichž s poslanci rovněž jedná české předsednictví.

Vláda schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty do konce roku 2023

Vláda na dnešním zasedání schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku. ČTK to potvrdil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Snížení spotřební daně zatím platí do konce září.

Podle dnešního vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by Sněmovna mohla návrh schvalovat ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze v pátek. Původně on i Kupka hovořili o trvalém snížení spotřební daně z nafty, což nakonec kabinet neschválil.

Aktuálně platí dočasné snížení daně do konce září i u benzinu, prodloužení se ho ale týkat nebude. Stanjura dnes uvedl, že pokud Parlament změnu schválí, musela by vyjít ve sbírce zákonů do konce září.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle Fialy od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun.

EK navrhla povinné omezení spotřeby elektřiny ve špičkách o pět procent

Země Evropské unie by měly povinně omezit spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci krizového balíčku zaměřeného na zmírnění dopadu vysokých cen energií. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O celé sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.

Hezoučký: Evropa v energetické krizi mění svůj pohled na jadernou energetiku

Evropa v době současné energetické krize a vysokých cen elektřiny a plynu mění svůj pohled na jadernou energetiku, řekl dnes ČTK jaderný expert, bývalý ředitel jaderné elektrárny (JE) Temelín František Hezoučký. Podle něj musí dnes Česká republika, respektive skupina ČEZ, připravovat stavbu ne jednoho bloku v jaderné elektrárně Dukovany, ale šesti bloků. Hezoučký se v Plzni účastní 12. ročníku konference Jaderné dny, která má podtitul Jaderná energetika a Green Deal. Nynější zisky energetických firem jsou vysoké, ale ještě vyšší jsou škody na národním hospodářství, míní Hezoučký.

"Pohled na jádro se mění spíše z donucení. Je to taková bída těch, kteří konečně přišli na to, že to je řešení a že opustit jádro v Německu znamená tenhle 'binec', který tu dneska je, tedy ty obrovské problémy s cenou elektřiny- to je vina Německa. A to, že ČEZ a energetické firmy vydělávají obrovské peníze, jejich zisky jsou velké, ale ještě vyšší jsou škody na národním hospodářství, tím, že se musí odstavovat různé firmy, protože nemají na to, aby to uplatily," uvedl někdejší ředitel temelínské elektrárny. Podle něj jsou kroky vlády jen malou pomocí.

Evropa v době vysokých cen energií mění pohled na jadernou energetiku, řekl bývalý šéf JE Temelín. V ČR se musí připravovat šest bloků, ne jeden.

Fiala: České předsednictví bude s EK spolupracovat na snížení cen energií

České předsednictví bude spolupracovat s Evropskou komisí (EK) na snížení cen energií, včetně revize trhu s elektřinou. V návaznosti na dnešní projev šéfky EK Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu to na twitteru uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podporuje i pokračování všeobecné pomoci Ukrajině.

Asi hlavním sdělením von der Leyenové bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle předsedkyně přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Německá vláda by mohla ovládnout energetickou firmu Uniper

Německá vláda by mohla získat většinový podíl ve společnosti Uniper, což je největší německý dovozce ruského plynu. Firma to uvedla v prohlášení jako jednu z možných cest další stabilizace společnosti, která se kvůli omezení dodávek ruského plynu a zdražení této energetické suroviny dostala do existenčních problémů. Zda spolková vláda navýší svůj nynější 30procentní podíl v Uniperu, ale ještě nebylo rozhodnuto.

Uniper, jehož mateřskou společností je finská firma Fortum, požádal v červenci německou vládu o pomoc. Společnost tehdy uvedla, že je třeba zastavit kumulaci ztrát a zajistit likviditu. Německá vláda následně oznámila, že ve společnosti Uniper převezme zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku.

Podle Uniperu nyní firma, Fortum a vláda jednají o dlouhodobé stabilizaci a kvůli pokračujícím nejistotám zvažují i alternativní kroky včetně přímého kapitálového navýšení. „To by vedlo k výrazné většinové účasti spolkové vlády v Uniperu. Doposud nebylo přijato žádné rozhodnutí, které by vedlo nad rámec stabilizačního balíčku z července,“ uvedla společnost.

Společnost Uniper v prvním pololetí prodělala 12,3 miliardy eur. Firmu tvrdě zasáhl pokles dodávek ruského plynu, který ji donutil k nákupům suroviny jinde a za mnohem vyšší ceny. Německá vláda kvůli tomu musela podniknout kroky k záchraně podniku a hodnota státní pomoci se již vyšplhala na 19 miliard eur.

Ekonom: Zastropování cen energií dává firmám i domácnostem potřebnou jistotu

Zavedení cenového stropu na energie dává domácnostem a malým podnikatelům jistotu, že se ceny nad určitý limit nezvýší. Pro mnohé z nich by výrazné zvýšení cen energií v nejbližší době nastalo, řekl ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Řada dodavatelů má nyní ceníky ještě za ceny z doby před ruskou agresí na Ukrajině.

„V rámci debaty o vhodné velikosti cenového stropu je potřeba si uvědomit, že někteří velcí dodavatelé mají své hlavní ceníky ještě stále na úrovni předválečných cen, jelikož energie nakupovali pro zákazníky dopředu,“ řekl Seidler. Brzy však budou muset podle něj významně zdražovat, protože musí pro své klienty energie nakupovat za násobně vyšší ceny.

„Zavedení cenového stropu tak dává domácnostem a malým podnikatelům jistotu, že se ceny nad určitý limit nezvýší, což by pro mnohé z nich v blízkém období nastalo. Ceny sice budou významně vyšší, než platili dosud, což bude motivovat s energiemi šetřit, ale pro velkou z nich nebudou likvidační,“ uvedl Seidler. I v rámci cenových stropů však podle něj stále bude nutné mít cílenou podporu pro zranitelné domácnosti, pro které bude současná cena energií i po zastropování neúnosná.

Průzkum: Energetická krize ovlivňuje přes 80 procent českých firem

Energetická krize ovlivňuje přes 80 procent českých firem. Téměř dvě třetiny podnikatelů aktuálně považují energetickou krizi společně s inflací za největší bariéru v jejich podnikání. Nejvíce zasaženými jsou společnosti nad 500 zaměstnanců a průmyslové firmy. Vyplývá to z červencového průzkumu, který pro společnosti The Ship uskutečnila agentura Ipsos mezi 300 podniky.

Podnikatelé podle průzkumu požadují brzkou reakci vlády na dramatický nárůst cen energií. "Energetická krize je pro podnikatele naprosto stěžejním tématem a postup vlády je podle nich nedostatečný. Pevné zastropování cen energií podporuje 46 procent firem, dalších 19 procent pak částečnou regulaci cen,“ uvedl konzultant agentury The Ship Petr Pařízek.

Řešení vysokých cen energií vidí podnikatelé a manažeři v legislativní regulaci. Firmy by nejvíce ocenily zastropování cen energií, tomuto řešení jsou více nakloněny firmy nad 250 zaměstnanců. Pro téměř čtvrtinu všech firem by bylo vhodným řešením zastavení dodávek elektřiny do zahraničí. Jeden manažer z pěti by za odpovídající krok ze strany vlády na řešení energetické krize považoval snížení nebo zrušení DPH či poplatků na energie. Další žádají například uzavření bilaterálních dohod o dodávkách plynu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce podporu s energiemi pro zhruba 8000 firem, navrhuje na ni vyčlenit 30 miliard korun. Nepočítá se zastropováním cen pro firmy, ale s kompenzacemi. Pomoc se má týkat odvětví se zvýšenou energetickou náročností, například zpracovatelského nebo těžebního průmyslu, ale i chovatelů.

Čtěte podrobnosti >>>

Síkela: Úsporný tarif by měl motivovat k šetření

Úsporný tarif by mohl do budoucna fungovat jako motivace k úsporám. Vláda by mohla finančně motivovat domácnosti, aby šetřily energie, řekl před jednáním vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Do konce letošního roku bude úsporný tarif fungovat v původní schválené podobě, domácnostem tak ušetří v průměru 4000 korun. V příštím roce ho nahradí schválené stanovení maximálních cen elektřiny a plynu, v zálohách za energie by se mělo zastropování projevit už od letošního listopadu.

„Já připravuji něco, aby vlastně ten úsporný tarif dostál svému jménu,“ řekl Síkela. Evropa podle něj počítá s tím, že jednotlivé země budou muset s energiemi šetřit. Šetření má být na úrovni EU dobrovolné, v případě určitého mechanismu i na povinné bázi, uvedl Síkela.

„Úsporný tarif by mohl být velmi vhodným nástrojem, který by v případě nějaké úspory nad určitou hranici mohl vlastně formou nějaké vratky motivovat domácnosti k těm úsporám nejen na dobrovolné bázi, ale aby za to byly i finančně odměněny,“ řekl ministr. Konkrétní úspory by se srovnávaly s předem stanoveným předchozím obdobím.

EU se pustí do budování trhu s vodíkem

Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou.

„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,“ prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem“. „Musíme naši vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,“ pokračovala.

Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku“, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,“ řekla von der Leyenová.

Projev předsedkyně Evropské komise sleduje v Bruselu naše redaktorka Nguyen Thuong Ly.

Ministr financí Zbyněk Stanjura stáhl z jednání vlády návrh daně z neočekávaných zisků. Důvodem je to, že evropské řešení je přísnější, řekl poslancům.

Teplárnám začne topná sezona. Někde se začne topit ve čtvrtek, do pondělí se bude zřejmě topit všude. Termín letošního zahájení topné sezony odpovídá dlouhodobému průměru.

Vodík může proměnit energetiku Evropy, řekla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Oznámila vytvoření nového unijního fondu, který má pomoci vybudovat trh s vodíkem.

Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů.

Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, z jejíhož prodeje mají výrobci nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva podle ní také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Von der Leyenová představí krizový energetický balíček

Tradiční projev o stavu a směřování Evropské unie přednese v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jeho patrně nejočekávanější součástí bude prezentace krizového energetického balíčku zaměřeného na zmírnění dopadů vysokých cen energií na obyvatele a firmy. Šéfka unijní exekutivy bude hovořit také o možnosti pokračování podpory EU pro Ukrajinu, o dalších snahách o vyvážení vlivu Číny nebo o případných změnách unijních smluv na základě letošní celoevropské debaty s občany.

Von der Leyenová představí návrhy vzešlé z podnětů členských zemí, které se chtějí do konce měsíce shodnout na společném postupu proti nebývale vysokým cenám energií. Opatření mají zahrnovat omezení nadměrných zisků výrobců energie z neplynových zdrojů stejně jako producentů fosilních paliv. Předsedkyně komise navrhne také povinné úspory elektřiny či poskytnutí státních záruk firmám k rozhýbání paralyzovaného trhu s elektřinou.

Největší německý dovozce ruského plynu Uniper podle Reuters zvažuje, že bude u arbitrážního soudu požadovat po Gazpromu odškodné za omezování dodávek.

K zastropování cen energií se Sněmovna sejde v pátek

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), řekl její mluvčí Martin Churavý. Předlohu by dolní komora měla projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze, kterou Pekarová Adamová na žádost kabinetu vyhlásila.

Vláda chce stanovit maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na třech korunách za kilowatthodinu. Vliv na výši záloh má mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá nejvýše 130 miliard korun. Podle zástupců opozice je cenová hranice energií příliš vysoká, kabinet s ní navíc přišel pozdě. Očekává se však, že Sněmovna i díky koaliční většině novelu schválí.

Vyhlášený stav legislativní nouze ještě musí dolní komora potvrdit. Umožní přijetí předlohy za jediný den. Senát by se k ní měl sejít v úterý odpoledne.

Na pátek jsou na žádost opozice svolány i dvě další schůze. V 17:00 se poslanci sejdou z iniciativy ANO a SPD k debatě o sociálních dopadech krize na obyvatele. O půl hodiny později má začít schůze k trojici sociálních předloh hnutí ANO. Zákonodárci hnutí podle návrhu programu chtějí, aby dolní komora projednala vyplacení jednorázového příspěvku důchodcům 6000 korun, zvýšení základního rodičovského příspěvku o třetinu na 400 tisíc korun se zavedením automatické valorizace a růst příspěvku na mobilitu lidem se zdravotním postižením z 550 na 2000 korun měsíčně.

Tyto mimořádné schůze se nakonec ale nemusí vůbec uskutečnit, pokud Sněmovna návrhy programu koaliční většinou zamítne. Vládní tábor takovým způsobem postupoval dosud při všech opozičních pokusech o mimořádné schůze. Navzdory tomu se ale ještě před hlasováním o návrhu programu otevře prostor pro debatu, v níž mohou vystoupit jen řečníci s přednostním právem.

Senát podpořil vládní návrh na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu

Senát podpořil vládní návrh, který má stanovit maximální cenu elektřiny a plynu. Upozornil na nutnost strategické a srozumitelné komunikace o energetické politice vlády. Vyzval kabinet mimo jiné k tomu, aby jednal na úrovni EU o snížení cen emisních povolenek nebo o předcházení panice na trhu s energiemi jednotným přístupem a řešením. Podpořil zjednodušení podmínek pro instalaci zařízení pro využití obnovitelných zdrojů a rozvoj komunitní energetiky.

„Senát podporuje návrh vlády na zastropování ceny elektřiny na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a plynu ve výši tří korun za kilowatthodinu pro maloodběratele,“ uvádí se v senátním usnesení, které podpořilo 50 z 54 přítomných členů horní komory. Senát chce návrh projednat urychleně příští úterý v případě, že jej tento pátek schválí Sněmovna rovněž ve zrychleném řízení.

Senát také upozornil vládu na nutnost strategické a srozumitelné komunikace směrem k občanům, institucím a podnikům o energetické politice vlády. Považuje za nezbytný odklon České republiky od ruských energetických zdrojů, proti čemuž měl výhrady senátor KDU-ČSL Jiří Čunek, a zajištění energetické suverenity České republiky.

Horní komora podpořila vládu v dalším postupu přípravy budování malých a mikrojaderných zdrojů. Vyzvala kabinet k jednání o urychleném vybudování plynovodu Stork II pro napojení na polskou plynárenskou soustavu a jednání s Německem o vybudování LNG terminálu v blízkosti existujících plynovodů.

Kabinet by měl na úrovni EU jednat také o prodloužení krizového rámce a jeho rozšíření pro podporu průmyslu a podniků s vysokou energetickou náročností. Měl by rovněž jednat o předcházení panice na trhu s energiemi jednotným přístupem a řešením a o možnosti dočasného zavedení cel na energeticky náročné výrobky přicházející ze zemí mimo EU. Měl by rovněž vytvořit tuzemské programy podpory pro podniky, které potřebují dočasně překlenout dopady energetické krize.

Senát vybídl vládu také k zajištění rychlejšího postupu instalace inteligentních měřičů tepla a k novelizaci vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění v bytových domech, aby lidé byli více motivováni k úsporám tepla.

Schůze horní komory byla poté přerušena, senátoři v ní budou pokračovat 20. září od 13:00.

Asociace: Zastropování cen energií dodá živnostníkům alespoň částečnou jistotu

Stanovení maximálních cen energií pro maloodběratele dodá alespoň částečnou jistotu pro další fungování tuzemských živnostníků a malých podniků. Pomůže však hlavně firmám, jejichž provoz není tak zásadně energeticky náročný. Uvedla to Asociace malých a středních podniků ČR, podle níž půjde zatím jen o velmi malou část jejích členů. Asociace proto očekává podobnou podporu i pro větší firmy.

Vláda v pondělí oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na tři koruny za kWh. Cenový limit se bude týkat i živnostníků a malých a středních firem, které jsou v případě elektřiny na síti nízkého napětí a v případě plynu podniků s odběrem do 630 megawatthodin (MWh) ročně. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu.

Asociace žádala zastropování cen energií už od letošního jara. Aktuální krok vlády proto uvítala. Podle předsedy představenstva asociace Josefa Jaroše to přispěje minimálně k určité míře jistoty mezi nejmenšími podnikateli a živnostníky. Ty totiž podle něho současný vývoj na trhu s energiemi a také pokračující inflace dostává řadu firem i do existenčních potíží.

„Jelikož je současné zastropování zaměřeno na maloodběratele, je zřejmé, že jde primárně o pomoc pro podnikatele, jejichž provoz není energeticky zásadně náročný,“ upozornil Jaroš.

Do skupiny maloodběratelů tak zřejmě bude spadat jen velmi malá část firem. „Maloodběratelé budou opravdu ti nejmenší, živnostníci s malinkou spotřebou, jakou mají domácnosti,“ vysvětlila generální ředitelka asociace Eva Svobodová. Typicky podle ní jde například o poradce s notebookem. Typ odběru živnostníci zjistí na faktuře.

Jaroš zároveň připomněl, že stejně zásadní ovšem bude finální podoba pomoci středním podnikům a průmyslu. Vláda by ji měla představit ve středu. „Zde dlouhodobě, kromě zastropování, voláme i po přímé finanční pomoci na bázi dočasného krizového rámce,“ řekl Jaroš. Jednání s vládou o možnosti případné podpory podle něj zatím pokračují. Delegace zaměstnavatelů podle Svobodové pojedou na dnešní jednání tripartity s požadavky na stanovení maximálních cen pro všechny firmy, což podle ní už dříve slíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Požadujeme rovněž jasné informace, jaké jsou podmínky v okolních státech a případně upravit, jinak nejsme konkurenceschopní. Navýšení není možné promítat do koncových cen pro zákazníka. Za tu cenu to nekoupí,“ dodala.

Za stejné ceny jako maloodběratelé by měly elektřinu a plyn nakupovat samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Vláda vedle toho podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravuje i opatření pro větší podniky a průmysl. Řešení pro ostatní firmy vláda představí ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na evropské řešení vysokých cen energií, řekl Fiala.

EK navrhne pro neplynové elektrárny nejvyšší cenu elektřiny 180 eur za megawatthodinu

Maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 korun) za megawatthodinu. Podle agentury Reuters to vyplývá z pracovní verze návrhu opatření ke zmírnění dopadů rostoucích cen energií, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise. Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv. Takto získané peníze by měly členské země využít ke snížení cen zejména pro ohrožené domácnosti a firmy.

Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím v pátek minulého týdne pověřili komisi, aby v rámci společného řešení krizové situace na trhu s energiemi připravila podrobnosti pro zabavení části nečekaných zisků elektráren vyrábějících energii ze zdrojů levnějších než plyn. Podle návrhu citovaného agenturou Reuters se cenový strop bude týkat solárních, větrných, jaderných či hnědouhelných elektráren, stejně jako producentů elektřiny z biomasy.

Maximální cena bude na úrovni odpovídající přibližně polovině ceny, za kterou se v Evropě prodávala elektřina v srpnu. Minulý týden hlavně díky příznivému vývoji kolem zásob plynu cena této suroviny poprvé od začátku srpna klesla pod 200 eur za megawatthodinu. V srpnu se velkoobchodní cena plynu přechodně dostala ke 350 eurům za megawatthodinu.

Komise hodlá v návrhu vedle dvojice zmíněných opatření stanovit i parametry povinného omezení spotřeby elektřiny, které se má týkat běžného provozu i nejvytíženějších hodin. Zástupci unijních vlád budou o návrzích jednat na dalším mimořádném zasedání, které svolal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na 30. září.

Odborář Dufek: Elektřina by měla stát 4 koruny za kilowatthodinu, plyn 1,50 koruny za kilowatthodinu

Ceny elektřiny by se měly zastropovat na čtyřech korunách za kilowatthodinu, plyn by měl stát maximálně 1,50 koruny za kilowatthodinu pro domácnosti i pro firmy. Novinářům to dnes před jednáním tripartity o státním rozpočtu a energetice řekl předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Vláda v pondělí stanovila maximální ceny pro domácnosti a živnostníky na šesti korunách za kilowatthodinu za elektřinu a třech korunách za kilowatthodinu za plyn.

Dufek očekává, že ke korekci maximálních cen ještě dojde, protože i po pondělním rozhodnutí vlády jsou stále velmi vysoké. Tvrdí také, že čeští občané platí největší ceny v Evropě, ať už se to týká pohonných hmot nebo plynu.

Řekl také, že Evropský hospodářský a sociální výbor, kterého je členem, připravuje materiál, který se zabývá stabilitou cen elektrické energie v návaznosti na jadrnou energii. Je podle něj potřeba stabilizovat cenu emisních povolenek. „Je velice špatná politika nechat volnou tvorbu cen, protože pak se povolenka stává spekulativním materiálem a neustále působí tlakem na cenu a nepůsobí tlakem na snižování CO2,“ řekl.

ČR by podle něj měla jasně říci, že je potřeba předělat celou systemizaci burzy, protože spekulativními nákupy se neustále zvedají ceny a doplácejí na to občané. „Není možné trpět chyby, které se rodí v Německu, aby je odnášel český občan,“ doplnil.

Dobíjení elektromobilů zdražilo i o 80 procent, náklady někdy překonávají benzin

Dobíjení elektromobilů u veřejných dobíjecích stanic od začátku roku podražilo až o 80 procent. V některých případech je tak jízda na elektřinu dražší než na benzin či naftu. Při dobíjení elektromobilů doma nebo v práci ale motoristé stále proti vozům se spalovacím motorem ušetří. 

Celý článek čtěte zde >>>

Vláda má podle senátorů podpořit alternativní zdroje energie, Síkela je pro

Zjednodušení povolovacího řízení v oblasti solární energie by chtěl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) prosadit zrychleně v rámci zákona, který se týká maximální ceny elektřiny a plynu. Sněmovna jej má projednat zrychleně v pátek. Síkela to dnes uvedl v rámci senátní debaty o pomoci se zvládáním růstu cen energií. Chce také zvýšit hranici pro budování solárních zdrojů bez stavebního povolení na 50 kilowatt.

„Jedná se o schválení jednoduššího povolovacího řízení pro fotovoltaiky a navýšení kapacity bez licence z deseti na 50 kilowatt,“ uvedl Síkela. Na snazším povolování solárních zdrojů se dohodl s hasiči, Česko má podle něho přísné protipožární předpisy.

Ministr tak reagoval na žádost senátorů, aby vláda podpořila využívání alternativních zdrojů energie a také rozvoj komunitní energetiky. Síkela s tím počítá v novele energetického zákona, kterou chce předložit do dvou týdnů. Ministr uvedl, že na podporu obnovitelných zdrojů má ministr připraveno 20 miliard korun.

Zjednodušit povolování instalace solárních panelů a tepelných čerpadel a odstranit administrativní překážky pro poskytování dotací na využívání alternativních zdrojů energií žádal místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). Podle něj by měla také kabinet vytvořit srovnatelné podpůrné podmínky v oblasti cen energií pro energeticky náročná odvětví, jako je tomu v například v Německu. Měl by rovněž zvážit „dočasné zavedení cel“ na energeticky náročné výrobky ze skla, keramiky, porcelánu nebo hutního materiálu ze zemí mimo EU.

Vláda by podle Horníka měla také zvážit možnost zrušení daně z přidané hodnoty u platby stočného nebo vytvořit předpoklady pro stanovení dlouhodobě přijatelné ceny elektrické energie a zemního plynu pro zajištění zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod.

Vznik komunitních energetických společností v Česku by mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) urychlit novela energetického zákona, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Přispělo by to k energetické bezpečnosti a soběstačnosti, uvedl Seitlová. Podstatou energetické komunity je, že odběratelé energií, jako jsou například domácnosti, bytové domy nebo obce a města, si sami vyrábějí teplo nebo elektrickou energii, hlavně z obnovitelných zdrojů. Tu sdílí mezi sebou a přebytky mohou odprodat do sítě.

Komunitní energetiku podpořil také Jaroslav Větrovský (ANO), podle něhož by bylo možné takto sdílet elektrickou energii pro základní školy a bytové domy ve vlastnictví samospráv.

Vážení čtenáři, vítáme vás u online přenosu k současné energetické krizi.