Evropské výdaje na obranu strmě rostou. Němečtí zbrojaři nabírají personál automobilek

Německý obranný průmysl nabírá tisícovky lidí.

Německý obranný průmysl nabírá tisícovky lidí. Zdroj: Profimedia

Globální vojenské výdaje podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) loni vzrostly o 6,8 procenta na 2,4 bilionu dolarů. Žebříčku nejvíce utrácejících zemí stále vévodí Spojené státy následované Čínou a Ruskem. Pod vlivem války na Ukrajině však do zbrojení masivně investuje i Evropa. Některé země na kontinentu se přitom snaží nejen nakupovat, ale i rozvíjet vlastní obranný průmysl. Například v Německu zbrojaři využívají potíží automobilového průmyslu a získávají tak kvalifikované pracovníky.  

Washington s 916 miliardami dolarů loni vydal na vojenské účely suverénně nejvíce. Druhá Čína utratila podle odhadů SIPRI 296 miliard, její armádní rozpočet však roste daleko rychleji než americký. Za poslední dekádu vystoupal o šedesát procent. Meziročně razantně zvýšilo výdaje Rusko, které kvůli agresi na Ukrajině vynaložilo na armádu odhadem 109 miliard, o čtvrtinu více než rok předtím. Globálně byla však loni největším skokanem Demokratická republika Kongo, která loni na zbrojení vyčlenila dvakrát více než předloni.

Německo za dekádu navýšilo výdaje o polovinu

V první dvacítce žebříčku se kromě Ukrajiny výrazněji posunulo vpřed Polsko. Stalo se čtrnáctou za obranu nejvíce utrácející zemí, když podle ústavu meziročně zvedlo výdaje o 75 procent na 3,8 procenta HDP. Celá Evropa loni utrácela o šestnáct procent více než v roce 2022 a za poslední dekádu její armádní rozpočty nabobtnaly o 62 procent. Zmáhají se přitom i západněji ležící státy. Kupříkladu Německo loni vydalo na armádu o devět procent více než o rok dříve a o polovinu více než před dekádou.

„Pro evropské státy NATO poslední dva roky války na Ukrajině zásadně změnily bezpečnostní výhled,“ uvedl ke studii představitel institutu Lorenzo Scarazzato. „Tento posun ve vnímání hrozeb se odráží v rostoucím podílu HDP, jenž směřuje na vojenské výdaje, přičemž cíl NATO ve výši dvou procent je stále více považován spíše za výchozí bod než za hranici, které je třeba dosáhnout,“ dodal.

Nemalou část financí země na starém kontinentu utrácejí za nákupy. Až dvě třetiny evropských výdajů na vojenskou techniku podle dřívějších údajů francouzského think-tanku IRIS končí ve Spojených státech. Sedmadvacítka se zároveň snaží co nejvíce rozjet i domácí průmysl, což je však během na dlouhou trať.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!