Favorit amerického prezidentského klání Donald Trump nedávno vyděsil evropské spojence v NATO tvrzením, že by nedostatečné přispěvatele na obranu nechal Rusku na pospas. Někteří experti berou jeho varování vážně, podle jiných jde o předvolební kampaň a snahu přimět Evropany k větší aktivitě. Od doby, kdy Trump působil v Bílém domě, se každopádně mnoho změnilo. Doporučená dvě procenta HDP letos na obranu vyčlení osmnáct zemí a evropská část Severoatlantické aliance jako celek. Většina evropských nákupů navíc končí u amerických zbrojařů.
Tvrzení, že jsou evropské země černými pasažéry kolektivní obrany, bylo Trumpovou mantrou už za jeho prvního funkčního období. A exprezident dnes během mítinků rád vzpomíná, jak politikům za Atlantikem vyhrožoval. „Ne, nechránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbudil, aby si dělali, co sakra chtějí,“ řekl údajně lídrovi nejmenované alianční země, když se ptal na americkou pomoc pro případ ruského útoku.
Ohrožené země jsou ve výdajích příkladné
Exšéf Bílého domu podle kritiků ohrožuje důvěryhodnost NATO a jeho výroky navíc zaznívají v jiné realitě, než když byl prezidentem. Válka na Ukrajině řadu evropských zemí probudila a přiměla je přehodnotit důležitost útrat na vojenské účely. Zatímco v době nástupu Trumpa do úřadu vynakládali evropští členové paktu na obranu 254 miliard dolarů, když v lednu 2021 odcházel, bylo to 291 miliard. A o rok později, po začátku ruské agrese, jejich výdaje začaly strmě stoupat.
„V roce 2024 spojenci NATO v Evropě investují do obrany celkem 380 miliard dolarů. Poprvé to činí dvě procenta jejich kombinovaného HDP. Děláme skutečný pokrok,“ oznámil minulý týden generální sekretář NATO Jens Stoltenberg. Dodal ale, že někteří členové mají stále co dohánět. A také že za současných okolností by měla být dvouprocentní hranice brána pouze jako minimum.
Tento limit letos podle Stoltenberga každopádně splní rekordních osmnáct z 31 zemí a měla by mezi nimi být i Česká republika. Loni jich bylo jedenáct. K hříšníkům přitom rozhodně nepatří země, které by případnou ochranu před Ruskem potřebovaly nejvíc. Polsko v roce 2023 vydalo na armádu 3,9 procenta hrubého domácího produktu, čímž předčilo i Spojené státy s 3,5 procenty. Strop překonaly také všechny pobaltské země, Finsko nebo Slovensko. Letos by se Varšava mohla dostat dokonce nad čtyři procenta a Estonsko nad tři.
