Exšéf BP se vrhl na riskantní podnikání. Hledá ropu uprostřed válek

Hargeysa, hlavní město Somalilandu

Hargeysa, hlavní město Somalilandu Zdroj: CC BY 2.0: Retlaw Snellac Photography

Bývalý ředitel petrochemického gigantu Tony Hayward se po ropné katastrofě v Mexickém zálivu vrhl na ještě rizikovější podnikání, než je podmořská těžba ve velkých hloubkách. Jeho firma Genel hledá ropu v konfliktem zmítaném Somálsku, čímž si vysloužila kritiku vlády v Mogadišu i OSN.

Když se loni Genel Energy rozhodla prozkoumat ropná ložiska v Somálsku, nevyjednávala s mezinárodně uznávanou vládou. Hayward namísto toho odletěl do 800 kilometrů Hargeisy, centra separatistické republiky Somaliland. Jednal s prezidentem a u ministra nerostných zdrojů Husseina Abdi Dualeha získal povolení k průzkumu, píše deník Wall Street Journal.

Hayward, který z BP odešel po výbuchu na vrtu Deepwater Horizon v roce 2010, se tak přidal k prospektorům, kteří volí riskantní, ale často velmi výnosnou strategii. Pátrají po nerostném bohatství na politicky křehké půdě poté, co se dohodnout s vládou, která území momentálně ovládá, i když jí chybí mezinárodní uznání. Stejně jako v případě Somálska si za to často vyslouží kritiku OSN nebo Spojených států, které svorně tvrdí, že podobný postup může rozdmýchat již existující spory a destabilizovat sporná území.

Těžba vyvolá spory, obává se OSN

Somaliland vyhlásil nezávislost v roce 1991, vláda v Mogadišu si ale na severozápad Somálska stále činí nárok. Nový stát zatím neuznala ani OSN. Dohoda Genelu se Somalilandem by mohla rozhněvat i Royal Dutch Shell a ConocoPhillips, které se s centrální vládou dohodly na pronájmu ložisek, která nyní Genel získal od separatistů.

Podle Washingtonu ropné obchody uzavřené navzdory chybějícímu smíru mezi centrální a regionální vládou „vytvoří konflikt“. Podle červencové zprávy OSN může obchodování s ropou v rozděleném Somálsku „představovat hrozbu pro mír a bezpečnost“. Vláda v Mogadišu Genel obvinila, že „v honbě za vyšším ziskem vytváří více problémů v této části světa“.

S tím Hayward nesouhlasí. Tvrdí, že investování v konfliktních zónách vede k tomu, že lidé přestanou válčit. „Pokud lidé dostanou šanci vydělat si a koupit BMW namísto toho, aby pobíhali po kopcích s Kalašnikovem, udělají to,“ řekl. Somaliland pak doufá, že těžba ropy mu pomůže k mezinárodnímu uznání a přinese peníze do prázdné státní kasy jedné z nejchudších zemí světa.

Uspěli v Kurdistánu, v Somalilandu se zatím nedaří

Firmy jako Genel hrají v ropném průmyslu stále větší roli. Ropu totiž hledají i v oblastech, do kterých se velké podniky neodváží. Až pokud malé podniky uspějí, přicházejí obři a objevitelé vydělávají na prodeji těžebních práv.

Učebnicovým příkladem může být úspěch Genelu v Kurdistánu na severu Iráku. V roce 2002, krátce před invazí USA do Iráku, uzavřel Genel dohodu s politickými lídry regionu na severu země a stal se jedním z prvních těžařů v oblasti, do které se velcí hráči obávali kvůli obavám z bezpečnostní situace. Bagdád sice dohodu odmítl uznat, těžba ale navzdory tomu pokračovala, protože oblast fakticky ovládala pouze místní vláda. Po Genelu do Kurdistánu přišly větší společnosti, v roce 2011 pak dorazili i giganti jako Exxon Mobil a Chevron.

Genel založil v roce 2002 turecký stavební magnát Mehmet Sepil poté, co jej dlouholetý kurdský vůdce a současný irácký prezident Džalál Talabání přesvědčil, aby investoval do opuštěných ropných polí v Kurdistánu. Po rozchodu s BP zamířil Hayward za Sepilem a nabídl mu spolupráci na rizikových projektech ve Středozemí a v Africe. V roce 2011 vyšlo najevo, že Hayward Genel od Sepila koupil. Na jaře Genez v Somalilandu zahájil geologický průzkum, v září zemi opustil kvůli bezpečnostním hrozbám. Nyní jedná s vládou Somalilandu o svém návratu, místní ministr nerostných zdrojů zvažuje vytvoření bezpečnostních složek zaměřených pouze na ochranu těžařů.