Gigafactory je investicí do budoucnosti, tvrdí Škoda. Odpůrci varují před vyvlastňováním pozemků

Takhle to vypadá ve vznikající gigafactory Volkswagenu v Salzgitteru.

Takhle to vypadá ve vznikající gigafactory Volkswagenu v Salzgitteru. Zdroj: Jiří Liebreich

Takhle to vypadá ve vznikající gigafactory Volkswagenu v Salzgitteru.
Takhle to vypadá ve vznikající gigafactory Volkswagenu v Salzgitteru.
Protest proti stavbě gigafactory Volkswagenu před německou ambasádou
Takhle to vypadá ve vznikající gigafactory Volkswagenu v Salzgitteru.
5
Fotogalerie

„E-mobilita je budoucnost a bez transformace našeho automobilového průmyslu na e-mobilitu nebudeme součástí té budoucnosti,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) k projektu možné výstavby továrny na baterie do elektroaut na letišti v Líních u Plzně. O tom, že projekt zásadně pomůže ekonomické budoucnosti ČR se shodly také ministerstvo průmyslu a obchodu, Škoda Auto a Hospodářská komora ČR. Tyto subjekty zároveň slíbily i intenzívnější debatu s okolními obcemi, krajem i firmami. 

Koncern Volkwagen uvažuje o Líních jako o jedné z možných lokalit pro výstavbu tzv. gigafactory až za 120 miliard korun. Měla by se začít stavět koncem roku 2024 a vyrábět články do baterií od roku 2027. Do roku 2032 by měla podle dnešní prezentace starostům, firmám, leteckých školám a veřejnosti zaměstnat až 5000 lidí, z toho více než polovina by se měla přesunout ze Škody Auto. Dnešní setkání svolala a moderovala Hospodářská komora. Obce, firmy a piloti tvrdili, že místní pracovní trh je vyčerpán, že investice není projednána a nejsou předloženy její parametry a že rušení funkčního záložního armádního letiště, které je podle pilotů páté nejvyužívanější v ČR, je nesmysl, zejména v době války na Ukrajině.

„Pokud se baterie budou vyrábět jinde, tak se nám může stát, že i ta část klasických výrob, které tady máme, se časem přestěhuje jinam. A pak možná budeme řešit to, proč jsme v roce 2022 byli tak naivní a proč jsme tomu projektu nedali větší podporu tak, jak to dělají jiné země, které by ten projekt rády u sebe měly,“ uvedl ministr. Slíbil, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude s obcemi intenzivně jednat. Pokud by projekt zasáhl také do obecních pozemků, tak stát nabídne takové řešení, aby obce byly nakonec spokojené s tím, že státu pozemky prodají, řekl.

Gigafactory Volkswagen v Česku: Jaká jsou možná pozitiva a negativa?

Video placeholde
• Videohub

Síkela potvrdil, že ministerstvo průmyslu a obchodu zaplatí studii dopadů plánované továrny na okolní region, kterou zadá po dohodě Plzeňský kraj. Náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN) ale uvedl, že kvalifikovaná analýza dopadů, kterou bude nutné projednávat s obcemi, bude trvat měsíce. Určitě se podle něj nestihne zpracovat do konce letošního roku, dokdy se má VW jako investor rozhodnout, kterou lokalitu pro stavbu gigafactory zvolí.

„Vycházím z toho, že rozhodnutí o této investici padne do konce tohoto roku,“ řekl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Podle něj je alternativ pro výstavbu továrny dalších šest - například v Polsku nebo Maďarsku. Je to špičková technologie bateriové techniky, uvedl. „Je to investice do budoucnosti automobilového průmyslu. Výroba je vysoce automatizovaná a velice efektivní. Pracují tam jen vysoce kvalifikovaní zaměstnanci. Představa, že tam bude nekvalifikovaný agenturní personál, je naprosto mylná,“ řekl.

Vláda musí podle Jahna Volkswagenu garantovat veřejné pobídky a připravenou průmyslovou zónu. Aktuálně VW požaduje 200hektarovou plochu pro sebe a jednoho hlavního dodavatele. „Dřívější požadavky na rozlohu byly větší, protože se počítalo i dalšími subdodavateli vedle gigafactory. Od toho jsem upustili, protože byl zájem tuto zónu zmenšit,“ uvedl.

Starostovi Dobřan Martinovi Sobotkovi (Aktivní Dobřany) se nelíbilo ministrovo vyjádření, že krajním řešením by v případě odporu obcí mohlo být vyvlastnění jejich pozemků. „Vyvlastnění má každý stát ve své legislativě. Ale nazval jsem to krajním řešením, tomu se chceme za veškerých okolností vyhnout. Je to nástroj, který použijete pouze ve stavu nouze,“ uvedl Síkela. MPO bude s obcemi jednat.

Další protiargumenty byly, že by gigafactory, která má pracovat v třísměnném provozu, potřebovala příkon elektřiny 1,5násobně vyšší, než dnes spotřebuje celý Plzeňský kraj. MPO to odmítlo. Podle Jahna zajistí ČEZ kompletně nízkouhlíkovou elektřinu z fotovoltaických, větrných a možná i jaderných zdrojů. Solární zdroje by vznikly v hnědouhelných revírech, větrná elektřina by mohla být z dovozu. Vladimír Rada, majitel plzeňských kováren, uvedl, že se k němu od jara dostávají jen kusé informace a ani dnes mu nikdo nevysvětil, proč má být gigafactory v Líních. Dodal ale, že její význam pro ČR nezpochybňuje.

V prezentaci bylo uvedeno, že Líně jako jediné nabízejí dostatečnou velikost, Volkswagenu je nabídl stát a mají logisticky jedinečnou polohu. „My jsme si to nevybrali. Bohužel není jiné místo v ČR,“ řekl Jahn. Podle něj nejsou v ČR už téměř 20 let připravované průmyslové zóny. Šéf představenstva plzeňské teplárny považuje za nesmyslné začít stavět v roce 2024. Spalovnu odpadu jsme v součinnosti s krajem a městem připravovali osm let, dodal.

Síkela také řekl, že jedná o další výrobě baterií v ČR s korejskou skupinou v jiné lokalitě. „Tato by ale nebyly spjata s automobilovým průmyslem a šlo by o menší výrobu,“ uvedl.