Jablonec udržel teplárnu. Energie zlevnila o třetinu

Kotel jablonecké teplárny

Kotel jablonecké teplárny Zdroj: Jablonecká energetická

Po éře masivního odpojování od nejdražšího zdroje tepla v Česku se jablonecké domácnosti dočkaly nových zdrojů. Ceny klesly za tři roky z více než 800 korun na méně než 600 korun za gigajoule.

Přes dvě tisícovky jabloneckých domácností budou už tuto zimu brát teplo z nových kotelen, které vznikly v rámci projektu na záchranu jablonecké teplárenské sítě. Za teplo zaplatí od 510 na 580 korun za gigajoule dodané energie. Přitom ještě před třemi lety se v Jablonci za gigajoule tepla platilo více než osm set korun a odběratelé se od sítě houfně odpojovali. Hrozilo, že se nakonec centrální zásobování teplem v severočeském městě úplně rozpadne. „V objemu prodaného tepla jsme byli v ukončeném kalendářním roce 2015 na zhruba padesáti procentech stavu z roku 2007, kdy začalo odpojování prvních bytových odběratelů,“ uvedl ředitel Jablonecké energetické Petr Roubíček.

Původní většinový vlastník teplárny MVV Energie se totiž s městem nedokázal dohodnout na modernizaci soustavy. Bylo třeba přejít z rozvodu tepla pomocí páry, kterou po zániku části průmyslových firem už neměl kdo odebírat, na horkovodní rozvody. Ty nemají tak vysoké ztráty a lépe se regulují. Město proto teplárnu v roce 2013 odkoupilo a investovalo do ní 165 milionů korun.

Loni Jablonecká energetická dokončila první etapu revitalizace, když na nové zdroje přepojila 1650 domácností. Cena jim přitom klesla z 689 korun na 579 až 650 korun za gigajoule. Letos modernizace skončila po završení druhé etapy čítající 2200 domácností. Celá revitalizace přišla na 225 milionů korun, přičemž na první etapu získala firma z Operačního programu životní prostředí dotaci 63 milionů korun. O dotaci se uchází i s druhou etapou.

„Situace v Jablonci byla neúnosná, takže je dobře, že lidé budou mít levnější teplo,“ míní Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky. Kdyby se však s postupnou modernizací začalo dříve, mohlo se podle něj masivnímu odpojování částečně zabránit. Příkladem mohou být města jako Brno či Liberec, kde z parních rozvodů postupně přecházejí na horkovodní.

Z výměníkových stanic při modernizaci vznikly v Jablonci nové lokální kotelny. „Soustava se decentralizovala na deset lokálních kotelen pro bytové domy, instituce a sportoviště a na jedenáct kotelen zásobujících vždy jednoho odběratele. Parní soustava bude postupně odstavena,“ dodává Roubíček. Zdůrazňuje přitom, že v posledních dvou letech odpojování odběratelů znatelně opadlo a pomalu ustává.

Teplárna rovněž očekává, že část původních zákazníků, kteří šli vlastní cestou a postavili si své kotelny, se po ukončení životnosti zařízení znovu připojí k teplovodním trubkám. K teplárenské soustavě v Jablonci se také nově připojil obchodní dům Crestyl, s nímž plány revitalizace původně nepočítaly.