Do roku 2015 budou muset jednotlivé členské státy připravit národní strategie, kde určí, jak budou zacházet s jaderným odpadem a budou muset rovněž určit časový harmonogram pro výstavbu skladů jaderného odpadu.
„Česká republika takovou strategii má už od roku 2002, v roce 2004 jsme ji předložili Bruselu. Státní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem počítá s tím, že stát do roku 2065 zajistí bezpečné ukládání těchto materiálů v hlubinném úložišti. Od letošního roku znovu pokračují průzkumné práce pro vyhledání vhodné lokality. Samotná stavba úložiště by měla začít v roce 2050, v úvahu zatím připadá šest lokalit,“ sdělil E15 Jiří Sochor z ministerstva průmyslu a obchodu.
Zvažované lokality pro hlubinná úložiště radioaktivního odpadu v Česku
| Lokalita Březový potok | Lokalita se nachází na území obcí Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Maňovice, Chanovice a Velký Bor v Plzeňském kraji. |
|---|---|
| Lokalita Čihadlo | Lokalita se nachází na území města Deštná a obcí Světce, Lodhéřov a Pluhův Žďár v Jihočeském kraji. |
| Lokalita Horka | Lokalita se nachází na území obcí Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Rudíkov a Oslavice v kraji Vysočina. |
| Lokalita Čertovka | Lokalita se nachází na území obcí Blatno, Lubenec v Severočeském kraji a na území obcí Tis u Blatna a Žihle v Plzeňském kraji. |
| Lokalita Magdaléna | Lokalita se nachází na území obcí Jistebnice, Nadějkov a Božetice v Jihočeském kraji. |
| Lokalita Hrádek | Lokalita se nachází na území obcí Rohozná, Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov a městyse Nový Rychnov v kraji Vysočina. |
Zdroj: Správa úložišť radioaktivních odpadů
„Po mnoha letech nečinnosti se Evropská unie vůbec poprvé zavázala ke konečné likvidaci jaderného odpadu,“ pochvaloval si unijní dohodu eurokomisař Günther Oettinger.
Jednotlivé strategie členských států EU bude posuzovat právě Evropská komise, která již naznačila, jakým řešením dá přednost. V úvahu tak připadá v podstatě pouze výstavba podzemních jaderných skladů, které se budou nacházet v hloubce 100 až 700 metrů. Umístěny by pak měly být v žulové či jílovité hornině.
Nová legislativa sice zakazuje jakýkoliv vývoz jaderného odpadu určeného k likvidaci za hranice země, ale EU ponechala možnost, aby se několik zemí mohlo dělit o jeden sklad jaderného odpadu.
V evropské sedmadvacítce v současnosti funguje 143 jaderných reaktorů, které vyprodukují 50 tisíc krychlových metrů jaderného odpadu ročně. Podle odhadů asociace Foratom je zhruba 15 procent vysoce radioaktivních. Celkem 14 členských států EU, které provozují jaderné elektrárny, v současnosti skladuje jaderný odpad v pozemních bunkrech, jejichž bezpečnost však vzbuzuje obavy. Ty se ještě zvýšily po jaderné nehodě v japonské Fukušimě a po lesních požárech v Rusku, které se nebezpečně přiblížily skladům s jaderným odpadem.
