Start devíti reaktorů závisí na vyhodnocení seismické situace pod elektrárnami. Díky jejich spuštění alespoň na část letošního roku by podle institutu mohl klesnout dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) o necelých pět milionů tun, tedy o 5,5 procenta. Pořád by však Japonsko muselo dovézt o 14,5 milionu tun kapalného plynu více, než v roce 2010, kdy všechny elektrárny pracovaly.
Dovoz energií tak bude i letos výrazně zatěžovat japonskou ekonomiku, která loni vykázala historicky nejvyšší schodek obchodní bilance. Závislost na dovozu energií je hlavním faktorem, který zemi do obchodního deficitu uvrhl. Loni navíc situaci zhoršoval slabý jen v kombinaci s drahou ropou a drahým kapalným plynem. Pro letošní rok japonská vláda počítá s tím, že pokles cen ropy a LNG na polovinu spolu s růstem exportu srazí obchodní deficit na polovinu.
Cena elektřiny by měla klesnout o 500 jenů za megawatthodinu
Zpožďující se obnovení provozu jaderných elektráren se podepisuje také na výdajích japonských domácností a firem za energie. Při rozjezdu devíti reaktorů by velkoobchodní cena elektřiny měla klesnout proti bezjadernému scénáři z 11700 na 11200 jenů za megawatthodinu. V přepočtu by tak mohla stát megawatthodina 87 eur, což je skoro třikrát více než ve střední Evropě. Ve srovnání s rokem 2010 bude i po spuštění jaderných elektráren elektřina dražší o více než třetinu.
Právě kvůli drahé elektřině se loni poprvé v historii vyšplhaly náklady průměrné domácnosti přes 300 tisíc jenů. Podíl výdajů za energii dosáhl historicky nejvyšší hodnoty 8,6 procenta. Díky pokles cen ropy a plynu by letos měl roční účet za energie klesnout k 290 tisícům jenů na průměrnou domácnost. Stejnou částku platili Japonci i v roce 2008, kdy sice jaderné elektrárny vyráběly, ale cena ropy se prodrala k historickým maximům.
Japonsko by mohlo ušetřit až dva biliony jenů
Ekonomové z IEEJ porovnali letošní předpověď s hypotetickým scénářem, kdy by regulátor povolil rozjezd 32 reaktorů. V takovém případě by cena elektřiny spadla na 9500 jenů za megawatthodinu, ale byla by stále o tisíc jenů vyšší než v roce 2010. Účet za dovoz fosilních paliv by se však dostal na hodnoty z doby před pěti lety. Japonsko by ušetřilo 2 biliony jenů. Růst hrubého domácího produktu by se zrychlil o 0,3 procentního bodu.
Dovoz LNG by v případě hypotetického scénáře spadl o 20 milionů tun, což by výrazně zahýbalo s celosvětovým trhem s kapalným plynem. Zejména v oblasti Asie a Pacifiku letos vyrostou mohutné kapacity pro zkapalňování plynu. Ve spojení s poklesem japonské spotřeby by spotové ceny LNG mohly spadnout výrazně pod nynějších 10 dolarů za milion britských termálních jednotek.
