Na konci měsíce v Bruselu zasednou prezidenti a premiéři členských zemí k jednání, ze kterého má vzejít podoba klimaticko-energetického balíčku pro další desetiletí. Nepůjde ale jenom o často skloňované klimatické cíle. Řešit budou i fungování systému ETS, v rámci kterého musí znečišťovatelé v některých sektorech nakupovat povolenky pro vypouštění emisí CO2.
Pokud by byla cena uhlíku dostatečně vysoká, měla by znečišťovatele motivovat k investicím do opatření, která pomohou emise CO2 snížit. Jenže dlouhodobě to tak vůbec není. V systému je totiž z několika důvodů přebytek ve výši dvou miliard povolenek, a jejich cena je tak příliš nízká. Zatímco v roce 2008 se ještě pohybovala okolo 20 eur, v současné době je na 6 eurech.
Už na konci minulého roku se Unie dohodla, že ze systému dočasně stáhne 900 milionů povolenek, což by mělo krátkodobě pomoci. Zastánci ETS se ale shodují, že systém potřebuje dlouhodobější reformu. Tu Evropská komise po poradě se stakeholdery navrhla v lednu a její představu by nyní měly členské země schválit nebo upravit.
Zásobárna na povolenky
Základem reformy má být vytvoření rezervy, do které by se podle předem daného vzorce při určitém přebytku povolenky automaticky ukládaly a při nedostatku povolenek na trhu by se z rezervy naopak uvolňovaly. Systém by tak mohl lépe reagovat na situaci na trhu.
Členské země mají na tento návrh různé názory a podle jednoho ze zdrojů blízkých Komisi evropská exekutiva očekává, že její návrh možná dozná v rukou národních lídrů některých změn.
Komise například navrhuje, aby změna vstoupila v platnost kvůli stabilitě a předvídatelnosti systému až s novým obchodovacím obdobím od roku 2021. Nechává ale na státech, aby se dohodly, pokud budou chtít rezervu zavést už dříve. To žádá například Německo. Berlín by také chtěl, aby se 900 milionů odložených povolenek po roce 2018 nevracelo podle plánu na trh, ale aby zamířily rovnou do nové rezervy.
Celý článek si můžete přečíst na webu EurActiv.cz
