Proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí podle ekologů předběhl proces přípravy projektu, je veden v době, kdy není znám konkrétní typ reaktoru a jeho vliv na životní prostředí. „Zpracovatelé dokumentace, ale i posudku se vyhnuli těžkým nehodám, v podstatě říkají, že radioaktivita nepronikne přes hranice elektrárny a tím pádem to vůbec neřeší, což ale neodpovídá zadání,“ řekl Edvard Sequens z hnutí Calla.
Ekologům také chybí posouzení začátku i konce palivového cyklu - dopady těžby uranu a hlavně co s jaderným odpadem. Výstavba hlubinného úložiště má začít v roce 2050.
Řada diskutujících v českých Budějovicích se zaobírala eventuálním nedostatkem chladicí vody při extrémním suchu. V takovém případě by podle zpracovatele dokumentace Hněvkovické přehradě u elektrárny pomohla vodní nádrž Lipno nebo by se reaktor odstavil. Při nejvyšším plánovaném výkonu 3400 MWe jí bude zapotřebí za rok navíc 68,543.975 tun.
Zelení: Česko nové bloky nepotřebuje
Zástupci Strany zelených apelovali, že Česko nové reaktorové bloky až za 500 miliard korun nepotřebuje, loni se z Česka vyvezlo tolik elektřiny, kolik vyrobí současné dva bloky JETE. Podporovat by se měly alternativní zdroje. Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc oponoval, že finální podíl těchto zdrojů v Česku při optimistickém výhledu pokryje jen 20 procent spotřeby. Vláda podle něj počítá se snižováním vývozu elektřiny, ale chce mít přebytkovou výkonovou bilanci a mírně přebytkovou výrobní bilanci.
Rakouský ministr životního prostředí Nikolas Berlakovich na jednání tlumočil negativní stanovisko jeho země k jaderné energetice a dostavbě elektrárny. Připomněl havárie v Černobylu a Fukušimě a konstatoval, že případné důsledky havárie v Temelíně se na hranicích nezastaví. K odstoupení Česka od jádra vyzývali i představitelé Bavorska.
Dostavbu dvou reaktorových bloků dva dny před veřejným projednáváním podpořil jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Kraj svůj vstřícný postoj při stavebním řízení podmínil investicemi do silnic a železnice. Ředitel elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský řekl, že vybudování nových výrobních bloků je strategickou investicí, jež Česku zabezpečí dlouhodobě stabilitu dodávek elektrické energie a v regionu zaměstnanost.
