Audit, který si nechal vypracovat Energetický regulační úřad odhalil škody, které mohou být v řádu desítek miliard korun. „Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona,“ řekla Vitásková. Podle ní se netransparentní stanovování výkupních cen dělo v letech 2005 až 2011. Vitásková však nechtěla spekulovat, zda jde o jednotlivce nebo o skupinu lidí. Podnět k vyšetřování se týká neznámého pachatele.
Vitásková rovněž uvedla, že ji výsledky auditu překvapily. „Nicméně, když jsme ten audit zadávali a pracovníci, kteří byli zodpovědní za tuto oblast, začali tuto práci velmi sabotovat a neposkytovali součinnost auditorské společnosti, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku,“ řekla. Zaměstnanci ERÚ, kteří odmítali při auditu spolupracovat, podle ní museli úřad opustit.
Zveřejnění podrobností z auditu a z podnětu pro státní zastupitelství by uvítala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace (CZEPHO). „Pokud jde o nastavení podpory v letech 2009 a 2010, tehdejší legislativa neumožňovala pracovníkům ERÚ snížit podporu o více než pět procent, a nemohli tak reagovat na tehdejší prudký pokles cen solárních panelů a dalších komponent. Tato skutečnost byla v té době dostatečně známa a o tom, proč političtí představitelé na situaci včas legislativně nereagovali, můžeme jen spekulovat, proto případné šetření policie a dalších orgánů v tomto ohledu jen vítáme,“ sdělil ČTK mluvčí CZEPHO Miloš Cihelka.
Ministr financí Miroslav Kalousek se vyjádřil zdrženlivě. „Nepřísluší politikům zasahovat do práce nezávislého úřadu. ERÚ je nezávislý úřad, který nesmí být závislý na politických vlivech,“ řekl.
Ekologická organizace Aliance pro energetickou soběstačnost vyzvala ERÚ, aby zveřejnil podklady z auditu. „Pokud má paní Vitásková pocit, že její předchůdci stanovili špatně výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny, pak by pro to měl ERÚ dodat potřebné výpočty, jak již marně tento úřad rok a půl žádáme,“ uvedl zástupce aliance Martin Sedlák.
Návrh zákona o obnovitelných zdrojích předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Sněmovna zákon schválila v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Pro zákon hlasovala většina poslanců tehdejší vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS.
Ke změně došlo počátkem listopadu 2010. Tehdy poslanci schválili novelu, která omezuje podporu fotovoltaiky. Ta mimo jiné stanovila, že elektřina ze slunečních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 bude po dobu tří let podléhat dani 26 procent. V současné podobě platí „solární daň“ do konce roku 2013. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba ale počátkem loňského prosince nevyloučil, že bude platnost daně ještě prodloužena.
V Česku připadá téměř na každého obyvatele jeden solární panel. Česko tak patří mezi státy Evropské unie, které mají nejvyšší podíl solárních panelů na hlavu.
Největší množství solárních panelů je instalováno v Jihomoravském kraji, kde funguje přes dva miliony těchto zařízení. Z pohledu okresů pak je nejvíc fotovoltaických panelů na Znojemsku, kde jich funguje téměř 600 tisíc.
Nejméně se solární panely využívají v Karlovarském kraji, kde jich funguje 66 tisíc. Na území Prahy pak je nejmenší hustota panelů na obyvatele, když na jednoho Pražana připadá 0,07 těchto zařízení.
Solárních panelů jsou dva typy. Domácnosti či obce nejčastěji využívají střešní instalace, kterými se snaží uspořit na odebírané elektřině. Mnohem výkonnější panely se pak využívají ke stavbě fotovoltaických elektráren na polích. Většina z nich se rozšířila v letech 2009 a 2010, kdy je majitelé stavěli s cílem vydělat na výhodných výkupních cenách elektřiny.
