Moravskoslezský kraj čeká evoluce teplárenství | E15.cz

Moravskoslezský kraj čeká evoluce teplárenství

Teplárna Frýdek-Místek
Teplárna Frýdek-Místek
• 
ZDROJ: Lucky U, s.r.o.
Prezentace klienta •
Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Jsou Ostrava, Karviná, Havířov nebo Frýdek-Místek připraveny na nové ekologické výzvy? Jejich důležitou součástí bude i využití biomasy, která má fungovat jako zelená alternativa k uhlí.

Z hlediska produkce skleníkových plynů patří Česká republika stále k největším světovým znečišťovatelům na světě, přestože ročně vyprodukujeme 146 milionů tun, což představuje 0,3 procent světových emisí. Jenže roční emise na jednoho obyvatele České republiky jsou o 35 procent vyšší než evropský průměr.

A právě ekologizace teplárenského průmyslu, ve kterém postupně dochází ke snižování negativních vlivů průmyslu na životní prostředí, je jedním ze stěžejních bodů změny celého fungování tuzemského průmyslu. A jak je to s využitím například biomasy, která patří k důležitým obnovitelných zdrojů energie?

„V našich teplárnách neustále zvyšujeme podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie, zejména biomasy, která představuje strategické palivo budoucnosti. Konkrétně biomasu spalujeme od roku 2003, první byla teplárna Krnov. V současnosti provozujeme již 8 zdrojů na biomasu, například ve Frýdku-Místku nebo Novém Jičíně,“ informoval Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia.

Biomasa jako součást řešení

Ekologicky šetrných řešení se při debatách o alternativních palivech zmiňuje hned několik, elektřina z obnovitelných zdrojů, vodík nebo právě biomasa. Výroba zelené energie má kromě příznivého vlivu na životní prostředí také pozitivní dopad na ceny tepla i elektřiny a také na místní zaměstnanost. Nejvýznamnějším zdrojem biomasy je především zelená štěpka vznikající při zpracování dřevní hmoty během těžby dřeva (což je případ Veolie), dále různé zbytky rostlin ze zemědělské a potravinářské výroby, jako jsou obilné otruby, zbytky z lisování olejnatých semen nebo peletky ze slámy.

„Dopadová studie, kterou si nechal vyhotovit Moravskoslezský kraj dokázala, že přechod na plně zelenou ekonomiku bude možný do roku 2030. Jedním z bodů je právě využití biomasy, která by mohla pokrýt až 100 000 tun uhlí,“ doplnil Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

V čele pelotonu? Moravskoslezský kraj!

Vše je běh na dlouhou trať, ale již do roku 2023 by měly české teplárny zmodernizovat své technologie produkce tepla a doplnit je o doprovodná zařízení pro snížení emisí. Veolia se v tomto bodě snaží jít příkladem, a i díky ní jsou tyto nezvratné ekologické změny rychlejší než ve zbytku republiky. Konec využívání uhlí v Česku je sice plánován do roku 2038, Moravskoslezský kraj to i díky Veolii stihne dřív. Společnost se totiž rozhodla české i evropské požadavky nejen splnit, ale i překročit. 

"V rámci České republiky se mluví o konci uhlí do roku 2038, možná o něco dříve. Naše skupina plánuje provoz uhelných zdrojů ukončit do roku 2030 a na většině z nich se nám to podaří ještě před tímto rokem. Jako významná teplárenská firma chceme být v ČR leadrem ekologické transformace teplárenství,“ doplňuje  Tobola. 

Jedním z klíčových projektů skupiny Veolia je ekologizace teplárny v Karviné, kde se v následujících dvou letech plánuje částečná plynofikace teplárny a následně, v roce 2026, výstavba multipalivového kotle na tuhá alternativní paliva. Nové řešení odpovídá nejmodernějším trendům ve využívání nízkoemisních zdrojů a přinese snížení emisí v Karviné i Havířově. Ve Frýdku-Místku se Veolia chystá během dvou až tří let plně přejít na biomasu a vyrábět teplo bez zbytečných emisí CO2 a dalších škodlivin.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah