Důležitými exportními oblastmi Ruska jsou Indie a Čína, vysychá naopak syrský trh. Vláda Bašára Asada totiž po čtyřech letech vojenského konfliktu už nemá peníze na zaplacení dalších zbrojních dodávek. „Rusové v zásadě říkají: zaplatíte, dodáme. Jinak nic nebude,“ řekl serveru Business Insider jeden z autorů analýzy Siemon Wezeman. Dohromady loni ruské firmy prodaly zbraně a vojenské vybavení za 44,66 miliardy dolarů.
Největší prodeje, bezmála devět miliard dolarů, utržila firma Almaz-Antej. Ta je mimo jiné producentem raketového systému BUK, který loni podle nizozemských vyšetřovatelů nad východní Ukrajinou sestřelil boeing letecké společnosti Malaysia Airlines. Ukrajinským společnostem naopak tržby klesly o 37,4 procenta. „Výrazný pokles způsobilo narušení výroby způsobené konfliktem na východě země, ztráta ruského trhu i pád místní měny,“ řekl Wezeman.
Zdaleka největší zbrojní velmocí zůstávají Spojené státy. Prodeje amerických zbrojařských společností dosáhly ve stovce největších světových firem podílu 54,4 procenta s 234 miliardami dolarů. Spolu s evropskými firmami Západ stále zaujímá čtyři pětiny zbrojařského trhu, jeho podíl ovšem klesá.
U evropských armád často nákup nového vybavení bývá tou první položkou, ve které dochází k úsporám. Prodeje naopak zvýšily turecké zbrojní společnosti. Ankara se totiž čím dál více snaží ve vyzbrojování spoléhat na domácí zdroje a zároveň posilovat vývoz.
Celkový obrat stovky největších zbrojních firem se snižuje už čtvrtý rok, proti roku 2013 loni klesl o 1,5 procenta na téměř 10 bilionů korun. Analytici nezapočítali data z Číny, která podle jejich názoru nejsou spolehlivá.
