Antimonopolní úřad totiž zvolil nejpřísnější možný postup – pětiměsíční prodlouženou proceduru – pro posuzování obchodu s Energotransem, který provozuje mělnickou elektrárnu. Ta dnes slouží především jako teplárna pro hlavní město Prahu. Prodávajícím je v tomto případě EPH, kupujícím ČEZ, jehož podíl na trhu výroby elektřiny by se ovšem vyšplhal nad 75 procent.
Od výroku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se ale bude odvíjet také osud poloviny německých dolů Mibrag, která je kompenzací za Energotrans. Půlka dolů má putovat opačným směrem – z ČEZ do EPH, který by tak měl ovládnout celý Mibrag.
Šéf ÚOHS Petr Rafaj E15 řekl, že je nutné důkladně propočítat, zda kvůli spojení ČEZ s Energotransem nedojde k nepříznivé změně na trhu. „Jde o nákup teplárenského zařízení, kde vedlejší činností je výroba elektřiny. Je nutné prověřit všechny aspekty,“ řekl Rafaj. Úřad navíc bude muset vzít v potaz také to, že ČEZ se chystá v Mělníce stavět novou paroplynovou elektrárnu.
Úřad při posuzování podobných transakcí v poslední době vychází z ekonomického přístupu, kdy ho ani tak nezajímá aritmetický součet podílů na trhu jako reálné ekonomické dopady. „Očekáváme, že se ÚOHS bude v průběhu šetření dotazovat na další detaily, jak běžně činí,“ uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková.
Verdikt ÚOHS mimo jiné také ukáže, jak problematické mohou být další aktivity ČEZ na českém trhu. Stát jako většinový akcionář ČEZ totiž požaduje, aby firma omezovala zahraniční investice a věnovala se především těm domácím. Firmy ČEZ a EPH původně celou transakci plánovaly jinak – chtěly vyměnit Energotrans za elektrárnu Chvaletice. ČEZ však holdingu nechtěl přenechat kontrakt na uhlí pro elektrárnu.
