Nedostatek zaměstnanců netrápí jen Česko, problémy má celý region

Závod Audi v maďarském Györu

Závod Audi v maďarském Györu Zdroj: Audi

Rostoucí ekonomiky zemí bývalého sovětského bloku mají společný problém. Nové investice může odlákat nedostatek pracovní síly, ať už na dělnických, tak i na kvalifikovaných pozicích. Firmy tak musí sahat po různých benefitech a zvýhodněních, která by pracovníky motivovala.

„Nedostatek zaměstnanců v současnosti nedá spát ředitelům mnoha firem v regionu. Budoucí investory v současnosti především zajímá, zda seženou dostatek zaměstnanců,“ řekl pro Bloomberg Robert Bencze, ředitel maďarské pobočky konzultační společnosti PwC.

Důvodů, proč v postsovětském bloku společnosti nenachází dostatek zaměstnanců, je několik. Jedním z hlavních je averze států vůči imigrantům, kteří by dělnické pozice mohli zastat. Zároveň ze zemí odešly tisíce obyvatel do bohatších zemí evropské osmadvacítky, které jim nabídnou lepší platové podmínky. Nezanedbatelným faktorem je také postupné stárnutí populace a nezájem mladých o práci v továrně.

Česká republika v současnosti patří mezi evropské země, které se s nedostatkem pracovní síly potýkají nejvíce. Podle Eurostatu za poslední dva roky vzrostlo množství neobsazených o 166 procent, nyní jich je v zemi asi 110 tisíc. Většího růstu dosáhlo pouze Lotyšsko, kde se meziročně množství volných pozic zvýšilo o 240 procent. I na dalších předních pozicích žebříčku se však nacházejí především státy Východní a Střední Evropy, úbytek pracovních míst ze zemí EU zaznamenal pouze Kypr.

K netradičním krokům tak dohnal nedostatek pracovní síly například maďarskou odnož fastfoodového řetězce McDonald’s. Ten v rámci velké náborové kampaně nabízí zájemcům o práci ubytování zdarma, zaměstnanci si musí platit pouze výdaje za energie. Pro další příklad ale nemusíme jít daleko, provozovatel sítě supermarketů Lidl plošně zvýšil v Česku svým zaměstnancům mzdy o čtvrtinu.

Začátkem září navýšil platy například také dobrovízský sklad společnosti Amazon, v průměru o třináct procent. Nejvíce rostly v regionu platy v Rumunsku, konkrétně o čtrnáct procent, v Česku skončil čtyřprocentní růst za očekáváním analytiků. I přesto se mzdy na dělnických pozicích v regionu pohybují hluboko pod evropským průměrem, ten je nyní asi 25 euro za hodinu práce.

Velké problémy by v budoucnu mohl cítit především automobilový průmysl, který pohání ekonomiku v mnoha zemích postsovětského bloku. Například zástupci automobilky Kia ve slovenské Žilině pro Bloomberg přiznali, že se s nedostatkem zaměstnanců potýkají. „Čím dál více zájemcům chybí potřebné dovednosti a zkušenosti, problém však máme i se zaplněním dělnických pozic,“ řekl tiskový mluvčí Jozef Bačé.

Nedostatečný zájem o práci v průmyslu prý dokonce zhatil velkou investici v Maďarsku. Podle tamního ministra financí Mihalyho Vargy blíže nejmenovaná společnost, podnikající v automobilovém průmyslu, stáhla svůj záměr na výstavbu továrny. Jeho slova ve zprávě potvrdila také Německo-maďarská obchodní komora, podle které musí státy tento problém vyřešit během několika následujících let. Pokud se jim to nepovede, bude to mít nepříznivý dopad na celou ekonomiku.

Podobně se k celé situaci vyjádřil v minulosti také Martin Jahn, předseda Sdružení automobilového průmyslu. A to i přesto, že se v současnosti v automobilovém odvětví mzdy pohybují značně nad celostátním průměrem, který převyšují o více než čtvrtinu. Navíc bude podle Jahna v budoucnu potřeba v tomto odvětví dalších 52 tisíc zaměstnanců, což může znamenat značný problém. Kromě dělnických pozic v současnosti není v Česku zájem ani o povolání řidiče, například v autobusové dopravě jich chybí až šest tisíc.