Nejen čistě, ale i efektivně. Evropa vyhlíží průmyslový restart, zbývá dořešit, jak se zaplatí
Evropská komise na konci února představí napjatě očekávanou strategii Clean Industrial Deal, která bude reagovat na potíže unijního průmyslu. Podkladem k programu se stala známá zpráva Maria Draghiho, jež varuje EU před pomalou agonií. Brusel se nyní pokusí skloubit podporu konkurenceschopnosti sedmadvacítky a rozmach inovací s pokračováním dekarbonizace.
Evropský průmyslový sektor, který zaměstnává na třicet milionů lidí a tvoří čtyři pětiny unijního exportu, už dlouho bije na poplach. Stěžuje si především na vysoké ceny energií, jež ho znevýhodňují před konkurenty v čele s Čínou a Spojenými státy. Energeticky náročný průmysl jako ocelářství a chemický sektor proto stagnuje. S obzvláště velkými problémy se potýkají německé firmy, které navíc brzdí byrokracie, váznoucí digitalizace a nedostatek pracovníků spojený s odchodem silné generace do důchodu.
Unijní podíl na globálním průmyslovém sektoru poklesl z 21 procent na přelomu tisíciletí na 14,5 procenta během pouhých dvou dekád. Čínské firmy válcují Západ v zelených technologiích a Peking kontroluje těžbu a zpracování řady klíčových surovin. Vůči Spojeným státům ztrácí Evropa pozice s každým pokrokem v oblasti umělé inteligence. Americký rozvoj digitálních technologií je přitom zřejmě důvodem tamější rychle se zvyšující produktivity.
Odborníci proto varují, že roste nejen riziko útěku evropských firem za oceán, ale zvyšuje se i hrozba odlivu mladých talentů ještě dřív, než se stihnou prosadit v Evropě. Na zaostávání starého kontinentu upozornil zkraje loňského podzimu také materiál italského expremiéra a bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Mimo jiné volá po koordinované průmyslové politice, větší rozhodnosti a masivních investicích, aby EU uspěla v soupeření s rivaly, kteří se doma mnohdy těší velmi výhodným podmínkám. Sedmadvacítka podle něj proto potřebuje dodatečné investice 750 až 800 miliard eur ročně.
Na novou Evropskou komisi (EK) tak roste tlak, aby konala. Její šéfka Ursula von der Leyenová si je unijních potíží vědoma. Slíbila, že už během první stovky dní komise představí strategii, jež bude na problémy reagovat. „Evropská komise vydá signál trhům a investorům, zejména o rozsahu reforem a skutečných investic, které chceme provést,“ prohlásil v lednu místopředseda EK pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Naznačil také, že starý kontinent by měl být daleko důraznější za situace, kdy jeho konkurenti prosazují protekcionismus a podporují různá odvětví výraznými subvencemi. „V době, kdy všechny kontinenty také přemýšlejí o svých konkrétních zájmech, musí Evropa překonat svou naivitu ve veřejných politikách, které prosazuje. Takže ano Evropě a ano heslu Made in Europe,“ dodal místopředseda Séjourné.
Jak snížit evropské ceny energií
Jádro vznikajícího programu bude tvořit snaha snížit průmyslu ceny energií. Srovnání s konkurencí je totiž pro unii skutečně krajně nepříznivé. Například bruselský ekonomický think tank Bruegel nedávno uvedl, že evropský průmysl platil v roce 2023 za elektřinu 158 procent americké ceny, a v případě plynu dokonce 345 procent. Mezi rozvinutými ekonomikami má vyšší ceny už jenom Británie.
Důvodů, proč firmy v EU platí za energie mnohem víc než za Atlantikem, think tank uvádí hned několik. Tím hlavním je, že Spojené státy mají levné domácí zdroje fosilních paliv, které zajistil hlavně boom těžby břidlic na počátku tisíciletí. Unijní země je však musejí z velké míry dovážet. Válka na Ukrajině navíc naprosto zmařila německou sázku na levný ruský plyn – také proto sedmadvacítka dramaticky cenově odskočila nahoru od USA.
Cesta z pasti importu není vůbec snadná. Ceny zkapalněného plynu jsou daleko nevyzpytatelnější, než byly u dlouhodobých potrubních kontraktů. Reagují na poptávku v Asii i nahodilé události a počasí. Drahý plyn navíc silně ovlivňuje rovněž ceny elektřiny. V USA se také platí nižší ceny za síťové služby při přenosu elektřiny, i když jsou vykoupeny horší kvalitou služeb a častějšími výpadky. V Evropské unii jsou nadto vyšší energetické daně.
Někteří experti věří, že ceny pomůže snížit výroba elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů. „Jsou nepochybně nákladově efektivní technologií, na které lze postavit systém elektřiny, a to i bez zahrnutí nákladů na ceny uhlíku. Obnovitelné zdroje také nabízejí ochranu proti nestálým a nejistým globálním trhům s fosilními palivy,“ tvrdí think tank Bruegel. Na evropské ceny podle něj může mít příznivý dopad rovněž očekávané globální rozšíření LNG kapacity a předpokládaný konkurenční boj mezi Spojenými státy a Katarem. Je však třeba počítat s tím, že nahoru je mohou aspoň v kratším časovém horizontu tlačit protiruské sankce.
Jiní experti nicméně podotýkají, že víra ve zlevnění energií pomocí zelených zdrojů je příliš optimistická, protože výroba elektřiny ze slunce, větru a vody je velmi nestabilní. Jejich cenový přínos tak podle skeptiků mohou vymazat výkyvy produkce v době nízkého svitu nebo bezvětří. Tvrdí, že kvůli nutnosti zachování spolehlivosti dodávek i za takových podmínek se nedá čekat rychlá změna, dokud nebude možné s výkyvy efektivně pracovat například díky velkým úložištím energie.
Hádky o zelenou Evropu sílí
Kritici v neposlední řadě upozorňují na to, že importem technologií je tažená i dekarbonizace, což se týká především solárních panelů z Číny, ale také jednotlivých materiálů. Analytici proto zdůrazňují, že je potřeba řešit zranitelná místa v dodavatelském řetězci materiálů pro čistou energii. „Navzdory nízké veřejné podpoře takových projektů by dodavatelské řetězce měly zahrnovat domácí těžbu a zpracování, k čemuž může dojít v Německu, Česku a Švédsku, stejně jako v případě stále kontroverzního těžebního projektu v kandidátském státě EU, v Srbsku,“ uvedl před časem think tank Atlantic Council. Odkaz na Česko se zřejmě týkal zásob lithia pod Cínovcem.
Celkový důraz na dekarbonizaci je pro některé politické síly v EU velmi problematický. Zpravodajský web Euractiv upozorňuje, že pokud jde o přípravu Clean Industrial Dealu, nepanuje žádná jednota. Naopak, třeba frakce Evropských konzervativců a reformistů v europarlamentu označuje Green Deal za nejtragičtější chybu společenství za celé dekády a považuje jej za příčinu deindustrializace kontinentu, ztráty pracovních míst a sociálních jistot, nikoli za řešení problémů.
Socialisté zase zdůrazňují důležitost spravedlivé transformace, tedy vybalancování ekologických a sociálních cílů. Naproti tomu evropští lidovci vidí v Clean Industrial Dealu rovnováhu mezi snahou o snížení emisí a posílením konkurenceschopnosti.
Potíže unijního průmyslu se ale zdaleka netýkají pouze cen energií. Představitelé EU často zmiňují, že velkým problémem pro průmyslovou efektivitu unie a její konkurenceschopnost zůstává vnitřní roztříštěnost. Volají po harmonizaci předpisů v členských státech a dokončení jednotného unijního trhu, což by podle nich pomohlo k vytvoření předvídatelnějšího podnikatelského prostředí, podpoře investic a inovací.
Dodávají, že zapotřebí jsou koordinované veřejné výdaje na úrovni EU, zejména na rozsáhlé projekty, jako je přeshraniční energetická infrastruktura. Aby mohl kontinent skutečně konkurovat velkým zemím, potřebuje podle některých názorů, aby vznikli evropští šampioni.
Až Donald Trump zavede cla
Zatím není jasné, jak bude společenství svou snahu o záchranu průmyslu a podporu inovací financovat. Mluví se o tom, že by si mohlo půjčit peníze podobně jako za pandemie koronaviru. Předpokládá se však, že s tím nebudou souhlasit tradičně fiskálně přísné země v čele s Německem. A o to spíš, pokud v blížících se tamějších volbách zvítězí CDU/CSU vedená kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Padají návrhy na přesměrování financí odjinud, například ze zemědělství, což však zřejmě také nepadne na úrodnou půdu.
Odborníci ovšem upozorňují rovněž na to, že jakoukoli snahu sedmadvacítky by mohly torpédovat geopolitické otřesy, a zejména návrat Donalda Trumpa do Bílého domu.Nový americký prezident může zasadit evropskému průmyslu další ránu uvalením vysokých dovozních cel na unijní produkty. A pokud se jim bude chtít sedmadvacítka vyhnout, patrně ji bude nutit odebírat americký LNG.
