Nejmocnější armády světa bez vojáků. Ukrajinci ukázali cestu, jde po ní Strnad i Rheinmetall
- Ještě více bezpilotních prostředků a méně lidí – tak budou vypadat bojiště budoucnosti.
- Platí to pro námořní, pozemní i vzdušnou techniku, odhalil jeden z nejvýznamnějších veletrhů zbrojovek Eurosatory v Paříži.
- Šampaňským tam pokřtil svou novinku Strnadův Czechoslovak Group, nepřehlédnutelný byl Rheinmetall a desítky ukrajinských podniků.
Roky cvičený voják s cenným know-how je a ještě dlouho zůstane klíčovým aktivem jakékoli armády. Velitelé ho právě proto budou umisťovat do nejexponovanějších lokalit bojišť čím dál méně často, aby minimalizovali riziko jeho ztráty. Člověka už nyní nahrazují bezpilotními prostředky, jak ukazuje ruská válka na Ukrajině, trend je však teprve na začátku a armády zcela promění. Shodují se na tom zástupci zbrojařů, kteří se minulý týden sjeli na největší veletrh vojenské techniky Eurosatory v Paříži.
„Evropské armády se během tří dekád po konci studené války až na výjimky zmenšovaly. Teď naopak vidíme, jak velké téma je růst výrobních kapacit zbrojařů a potřeba rychle modernizovat. I firmy, které se až dosud zaměřovaly výhradně na civilní byznys, se zajímají o dodávky pro vojenské účely. K jednoznačně nejrychleji rostoucím segmentům patří bezposádkové systémy,“ říká mluvčí německého Rheinmetallu Jan-Philipp Weisswange.
Největší zbrojovka Evropy přivezla do srdce Francie bezpilotní systémy pro využití na zemi, ve vzduchu i na moři. Návštěvníkům se pochlubila například s ženijním vozidlem pro odminování a prorážení překážek. MV-8 Komodo Unmanned Breaching System připravuje spolu s chorvatskou DOK-ING a britským Pearson Engineering. Odprezentovala také průzkumně-útočný dron FV-014 o hmotnosti dvaceti kilogramů, s dosahem až 100 kilometrů a výdrží až 70 minut.
Rheinmetall na vzestupu
Spolu s britskou Kraken Technology Group zase vyvíjí bezpilotní hladinové plavidlo Kraken K3 Scout USV. Je asi 8,5 metru dlouhé, až 55 uzlů rychlé a může být zatíženo až šesti sty kilogramy. Může sloužit k průzkumu, ochraně infrastruktury nebo jako zbraň.
„Válka na Ukrajině ukazuje, že potřebujete reagovat na dění mnohem rychleji. Ve spojení s robotikou a umělou inteligencí jsou odpovědí na tuto nutnost právě bezpilotní prostředky,“ dodává Weisswange. I díky jejich rostoucím prodejům Rheinmetall navyšuje tržby – loni dosáhly téměř deseti miliard eur, letos společnost čeká růst až o 45 procent.
I desítky ukrajinských podniků se pochlubily svými bezpilotními prostředky. Výrobce Global Mark odhalil těžký autonomní podvodní dron Trident pro úderné, logistické a protidronové podvodní mise, jenž má umět přepravit náklad o váze až jedné tuny na vzdálenost až dva tisíce námořních mil. Společnost AIDronesUA zase oznámila, že bude spolu se švédskou Njord Technology spolupracovat na výrobě pozemního robota pro evakuaci raněných, logistiku a dopravu munice pod označením MAUL UGV.
Czechoslovak Group a světová premiéra
„Válka je drahá a Ukrajina si nemůže dovolit nakupovat ani zdaleka veškerou techniku, kterou její výrobci vyrábějí. Mnoho bezpilotních prostředků proto míří na export. Ruská invaze ukázala, že spousta vojenské techniky je už dnes zastaralá a nefunguje. Funkční obranu proti dronům poptává Evropa, Střední východ i Jižní Amerika. Uvědomují si, že nemohou čekat, až se něco stane. Takže se zajímají o to, co se osvědčuje na skutečném bojišti,“ říká Ivan Sybyriakov, zástupce ředitele státní ukrajinské společnosti SpetsTechnoExport, konkrétně v divizi bezpilotních systémů. Ukrajinští výrobci dronů aktivně cílí na asijské trhy, poptávka roste hlavně v Japonsku a na Tchaj-wanu kvůli možné čínské hrozbě.
Poptávku po technice, kterou lze provozovat s lidskou posádkou i bez ní, se snaží vytěžit také zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group Michala Strnada. Podnik jednoho z nejbohatších Čechů v Paříži odhalil vozidlo Tadeas v konfiguraci 4x4 ve světové premiéře. CSG již vyrábí obdobný vůz ve verzi 6x6 na podvozcích Tatra, čtyřkolkou rozšiřuje nabídku moderních obrněných platforem.
Cílí s ní na zákazníky, kteří hledají vozidlo pro velitelské, spojovací, průzkumné nebo jinak specializované úkoly. CSG se chce s Tadeasem ucházet o tendry české i americké armády, pozorně sleduje ale i blízkovýchodní trhy nebo jihovýchodní Asii. Získat zákazníka však běžně trvá i dva roky.
Ve hře je Tatra i Volkswagen
„Vůz, respektive platforma, je plně digitální. Takže se vozidlo obejde bez lidí, je připravené pro plně autonomní provoz. Možné je i dálkové ovládání. V případě, že vozidlo ztratí signál (například kvůli rušení nepřítelem, pozn. red.), tak plní předem určené pokyny. Pokračuje do určeného bodu, hlídá vymezené území nebo dojede na určenou pozici,“ říká Tomáš Mohapl, generální ředitel Tatra Defence Vehicle.
Tatra cílí s Tadeasem jak na zákazníky, kteří posadí člověka za volant, tak na ty, které zajímá i plně autonomní provoz. To se týká i zbraní – na střechu vozidla má být možné integrovat nosné konstrukce lehkých zbraní nebo dálkově ovládané zbraňové stanice.
„Předpokládáme, že autonomní vozidla budou zcela jednoznačně hrát primární roli na bojištích budoucnosti. I autonomní vozidla ale musí někdo ovládat a bojiště obecně nejsou považována za dobytá, dokud na ně nevstoupí noha vojáka. Proto kombinujeme verze s posádkou i bez ní,“ dodává Mohapl.
Zájem o bezpilotní techniku avizuje nejen česká vláda. „Do roku 2028 budeme nakupovat zhruba tři tisíce kusů menších dronů za 1,9 miliardy korun. To je první etapa, která počítá s vybavením pro nejnižší taktické jednotky. Následovat bude vrstva pro stupeň brigáda, půjde o specializované systémy,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Generálnímu štábu Armády dal za úkol vypracovat dronovou koncepci, která bude počítat se vzdušnými a pozemními systémy. Na základě koncepce pak bude stát nakupovat nové drony za miliardy ročně.
Jen v Česku působí asi čtyři sta firem v segmentu autonomních systémů. „Podpora domácího průmyslu je v zájmu armády a celé země, je to obsaženo v programovém prohlášení vlády,“ dodává Zůna.
Rostoucí obranný průmysl tak láká i řadu firem, které se o tento byznys dříve nezajímaly. Automobilka Renault už se například spojila s rovněž francouzským Thalesem na výrobě dronů. Ta se má díky tomu zvýšit ze stovky kusů ročně na až tisícovku měsíčně, a to už od příštího roku, uvedla agentura Reuters. Renault má dodat schopnost levné sériové výroby, místo 3D tisku se má přejít k plastovému vstřikování, počet dílů se má snížit asi o čtyřicet procent.
Nejinak postupuje i koncern Volkswagen, jehož šéf Oliver Blume nedávno potvrdil, že firma vstupuje do obranného průmyslu. Takto získané zakázky by mohly zachránit tisíce pracovních míst například v osnabrücké továrně, která kvůli úsporným opatřením přestane vyrábět auta už od příštího roku.
