Protivzdušný bodyguard Strnad. Z kostiček CSG potichu staví postrach dronů, využije tatrovky i tanky
- Detekovat, detailně rozpoznat a zneškodnit.
- Poptávka po ochraně proti dronům rapidně roste, čehož hodlá využít i miliardář Michal Strnad se skupinou Czechoslovak Group.
- Stanovil proto pětiletku plnou investic, které mají jednu z nejmocnějších tuzemských skupin vynést mezi evropskou elitu.
Více než dvacet miliard dolarů, tedy asi 416 miliard korun. Na takový objem má už v roce 2030 nabobtnat trh protidronové ochrany. Masivní suma odhadnutá průzkumnou společností MarketsandMarkets velmi zajímá miliardáře Michala Strnada.
Šéf skupiny Czechoslovak Group proto pověřil ředitele divize Aerospace Tomáše Vlčka ambiciózním úkolem. Má mandát činit takřka cokoliv, co přiblíží průmyslový holding ke stovkám miliard, kterými se chtějí ochránit státy i soukromé firmy před útoky bezpilotních prostředků, ať už na bojišti, nebo třeba během tenisového utkání.
„Význam protidronové ochrany extrémně rychle roste s tím, jak se zvyšuje počet dronů a klesá jejich cena,“ říká ředitel CSG Aerospace Vlček. V Evropě, Asii i na Blízkém východě vidí rychle rostoucí poptávku jak ze strany obranných složek států, tak ze strany civilního sektoru. Má-li si CSG sáhnout na zvětšující se balík zakázek, musí nabídnout řešení pro velmi různorodé scénáře.
Michal Strnad a sázka na drony
„Když hlídáte tenisový Wimbledon, máte čas si připravit stacionární technologii, ale nemůžete sestřelovat dron nad kurtem. Naopak na bojišti nemáte čas precizně odkalibrovat radary. Potřebujete, aby vše fungovalo za chodu, rychle, aby se data zpracovávala přímo v zařízení,“ popisuje Vlček, čím se denně zabývá.
Právě on nese hlavní tíhu zodpovědnosti za splnění pětiletého plánu CSG v oblasti aerospace. Ten cílí na zvýšení stávajícího ročního obratu na úrovni více než dvou set milionů eur alespoň o 150 procent. Toho chce jedna z nejmocnějších skupin v Česku dosáhnout právě do roku 2030, ke kterému se vztahuje i studie MarketsandMarkets předpovídající bonanzu antidronového byznysu.
„Zvyšujeme proto investice tímto směrem, jde o miliony eur ročně. Více peněz jde jak do vlastního vývoje, tak do skautingu trhů vzhledem k možným akvizicím. DNA naší skupiny je agresivní oportunismus. To znamená, že Michal Strnad nediktuje technologický rámec, ale chce, abychom věděli, kam se trh za pět let vyvine a přicházeli s návrhy, jak se stát lídrem,“ dodává Vlček.
Velký potenciál přikládá například technologiím, které detekují a klasifikují cíl, tedy typicky dron. To je úkol primárně pro pardubické firmy Eldis a Retia, které se zaměřují na práci s radary. Samotný sběr dat nicméně nemusí stačit. Aby byla zákazníkovi data užitečná, musí být softwarově zpracovaná, tedy rychle přeložená do uživatelsky přívětivého jazyka a přesně popisující létající objekt.
To je zase zadání pro softwarovou společnost CS Soft. Vytěžit maximum ze spolupráce již vlastněných firem – to je Vlčkův další úkol. Takovým příkladem může být i radar připevněný na vozidlo výrobce Tatra, jenž rovněž patří do skupiny CSG: „Umíme ho instalovat ale i třeba na tank.“
Na rapidní růst bezpilotních prostředků ve vzduchu reaguje i česká legislativa. V současnosti opravňuje k likvidaci dronů pouze policii a vojenskou policii. „Policie a armáda nemohou zasahovat všude, prvků kritické infrastruktury je obrovské množství. Jsme připraveni dát zelenou k tomu, aby správci prvků kritické infrastruktury měli určitá oprávnění a nemuseli čekat na výjezd policie nebo vojenské policie,“ řekl pro e15 Zdeněk Jelínek, ředitel odboru civilního letectví Ministerstva dopravy.
Souboj Czechoslovak Group s konkurencí
Protidronovou ochranu by tak poptávalo mnohem více zákazníků, kteří by sami sobě, případně na zakázku, chránili letiště, elektrárny či veřejné akce, například koncerty. Na peníze takových zákazníků nelíčí zdaleka jen CSG. O stovky miliard z trhu protidronové ochrany se ucházejí silní hráči jako francouzský Thales, italský Leonardo, německý Rheinmetall, švédský Saab nebo D-Fend Solutions a Sentrycs z Izraele.
Že v Česku dochází k jednotkám incidentů s drony měsíčně, a to nejen na letištích, řekl e15 šéf Řízení letového provozu Jan Klas. Tento státní podnik patří k hlavním hráčům, kteří spolupracují na zvýšení bezpečnosti vzdušného prostoru.
„Systém budujeme tak, aby rozlišil tři základní scénáře podle rizika. První: jedná se o běžnou chybu uživatele. Druhý: uživatel se chová nezodpovědně, například se vědomě přibližuje k letadlu, aby si ho vyfotil. Třetí, nejvážnější varianta jsou hybridní hrozby,“ popisuje Klas. Poslední zmíněná varianta přitom představuje čím dál větší hrozbu, před kterou varuje mimo jiné Bezpečnostní informační služba, nezřídka ve vztahu k Rusku.
Další segment, o který se chce CSG poprat s konkurencí, představují drony, jež budou doručovat menší komerční zásilky. Zájem o takovou technologii opakovaně naznačila i jednička tuzemské e-commerce Alza, stejně jako ostatní však až dosud narážela na přísnou regulaci.
I zde se má česká regulace změnit. Pokrok si slibuje Jelínek z Ministerstva dopravy v U-space, tedy v oblasti, která má již brzy nastavit pravidla pro tento druh létání. Zásilky doručované drony by se tak mohly přiblížit od vizí k realitě.
„Zrovna máme ve vývoji projekt, kterým otestujeme doručovací drony na několika kilometrech předdefinované trati,“ říká Vlček. V CSG se touto oblastí zabývá například firma UpVision, která dodává software pro řízení letového provozu dronů.
