„Většina poplatků je z pohledu politiky přerozdělování na pováženou,“ říká Esther Chrischillesová, energetická expertka z IW Berlin. Nejvíce dopadá rostoucí cena elektřiny na domácnosti s nízkými příjmy, dodává analytička. U těchto domácností vymazal růst nákladů na elektřinu od roku 2011 více než jeden měsíční disponibilní čistý příjem.
Sociálnědemokratického ministra hospodářství Sigmara Gabriela kritizuje za zdražování elektřiny poslanec z koaliční CDU Michael Fuchs: „Jak dlouho to ještě spotřebitelé unesou.“ Zástupce poslanecké frakce Zelených Oliver Krischer dodává, že Gabriel neudělal nic, aby náklady pro spotřebitele snížil.
Ministr se letos mohl pochlubit, že poprvé od zavedení příspěvek na OZE meziročně klesl z 6,24 na 6,17 centu za kilowatthodinu.
Jenže už příští rok se opět zvedne na historické maximum 6,35 centu za kilowatthodinu. K tomu se přidá zvýšení regulované ceny za přenos a distribuci elektřiny kvůli stavbě nových vedení, které musí elektřinu z větrných elektráren na severu dovést do průmyslového Bavorska. Avizované zvýšení podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla účet průměrné domácnosti zvedne o dalších 30 eur za rok.
V příštích letech náklady na elektřinu zvedné také nově zaváděná kapacitní rezerva, kde budou za 230 milionů eur ročně v záloze vybrané hnědouhelné elektrárny. „Během 10 let tak mohou snadno vyšplhat dodatečné náklady kvůli energetické politice na sto miliard eur,“ upozorňuje Eric Schweitzer, předseda Německé průmyslové a hospodářské komory. Politici by podle něj měli zatáhnout za záchrannou brzdu a zrušit alespoň kapacitní rezervu a vyšší podporu teplárnám.
