Taková podpora by podle komise byla technologicky neutrální. Dodavatelé by si mohli vybrat nejlevnější obnovitelné zdroje, od nichž by elektřinu koupili.
Podle spolkového ministerstva hospodářství by to vedlo k preferenci větrných elektráren, zatímco ostatní dražší elektrárny by se nestavěly.
Vláda tvrdí, že přechod na kvóty by naopak celý systém obnovitelných zdrojů prodražil. Argumentuje zkušenostmi Velké Británie a Itálie.
Tržní chování
Jednotná výše podpory by se podle vlády odvozovala od nákladů posledního nejdražšího obnovitelného zdroje, který by ještě dodával elektřinu. Ostatní zelené elektrárny, kterým by stačila nižší podpora, by pak dostávaly zbytečně moc peněz.
Berlín je přesvědčen, že nejlepší model pro rozvoj obnovitelných zdrojů představuje letos novelizovaný zákon o podporovaných zdrojích. Ten hovoří o koridorech pro podíly jednotlivých typů obnovitelných zdrojů. Pokud se jich bude stavět více, než stanoví koridor, klesne podpora novým zdrojům.
Tržní chování investorů do zelených elektráren má zajistit povinnost přímého prodeje vyrobené elektřiny dodavatelům proudu. Kontrolu nad výstavbou si hodlá vláda podržet také povinným tendrováním podpory pro nové elektrárny po roce 2017.
Loni stála německé spotřebitele energie podpora obnovitelných zdrojů 20 miliard eur. Z jedné megawatthodiny platili spotřebitelé na zelené elektrárny 52 eur, letos tato částka vzrostla na 62,40 eur.
