Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá i řada firem v České republice. Mnoho německých činitelů a ekonomů předpokládalo, že jakmile bude výsledek zářijových parlamentních voleb jasnější, investice se zvýší. Výsledky průzkumu ale podle listu naznačují, že slabá míra investic se v Německu v nejbližší době nezlepší.
Většina z 19 oslovených významných německých společností včetně automobilky BMW, strojírenského koncernu Siemens nebo výrobce sportovního oblečení Adidas uvedla, že hodlá investovat více na rozvíjejících se trzích a v USA, než v Německu či jinde v Evropě. Jako důvody nejčastěji uváděly nižší výrobní náklady a lepší vyhlídky, pokud jde o růst tržeb.
Objem podnikových investic přestal klesat
Z některých nesmělých signálů vyplývá, že podnikové investice v Německu alespoň přestaly klesat. Podle údajů spolkového statistického úřadu celkové výdaje na stroje a vybavení ve druhém čtvrtletí oproti předešlému kvartálu stouply o 0,9 procenta, když předtím šest čtvrtletí v řadě klesaly. I kdyby však úroveň podnikových investic byla nakonec vyšší než loni, stále to bude méně než v roce 2011, nepočítaje období před finanční krizí z roku 2008, podotýká WSJ.
„Situace se stabilizuje, boom investic ale v Německu pozorovat nebudeme,“ uvedl hlavní ekonom německé rozvojové banky KfW Jörg Zeuner.
Neochota k investicím v domácím prostředí však neplatí jen pro největší firmy. O zvýšení výrobní kapacity na zámořských trzích, kde tržby ve srovnání s krizí zasaženou Evropou často rostou rychleji, mají podle německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) větší zájem i středně velké podniky, které jsou páteří německé ekonomiky.
Jestliže nízká úroveň investic potrvá podstatně delší dobu, „ohrozí konkurenceschopnost celého německého průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Svazu německého strojírenského průmyslu (VDMA) Ralph Wiechers. VDMA zastupuje více než 3000 středních podniků.
Německo směřuje k rozpočtovému přebytku ve výši 77 miliard korun
Podle předních německých institutů Německo směřuje k rozpočtovému přebytku. Instituty proto vyzvaly německou vládu, aby využila volných finančních prostředků k investicím do infrastruktury, vzdělání a výzkumu. Instituty také snížily odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,4 procenta, což je proti předchozímu odhadu jen polovina.
V příštím roce by měl růst zrychlit pouze na 1,8 procenta, namísto dříve předpokládaných 1,9 procenta.
Přebytek celkového veřejného rozpočtu letos bude podle institutů činit zhruba tři miliardy eur (77 miliard korun). To je zhruba 0,1 procenta hrubého domácího produktu. Napřesrok by měl díky rychlejšímu hospodářskému růstu vystoupit na téměř osm miliard eur a do roku 2018 by vláda mohla mít díky zlepšujícímu se stavu veřejných financí k dispozici až 33 miliard eur na nové investice.
