Ekologové se chtějí peticí obrátit na Evropskou komisi, která loni povolila poskytnutí veřejné podpory na dostavbu britské elektrárny. „Chceme tak ukázat, že evropská veřejnost není v této věci lhostejná, že si nepřeje další rozvoj jaderné energetiky, který mají platit daňoví poplatníci,“ řekl Sladek s tím, že petici podporují i britské ekologické organizace. „Jsme přesvědčeni, že Evropská komise může své rozhodnutí vzít zpět,“ doplnil.
Elektrárna Hinkley by měla zahájit provoz v roce 2023. Bude mít dva reaktory o celkovém výkonu 3,3 gigawattu. Evropská komise schválila, že britská vláda může výstavbu a provoz elektrárny podporovat částkou 16 miliard liber (610 miliard korun).
„Obáváme se, že tento model mohou využít i další státy, například Česká republika při dostavbě elektráren Temelín a Dukovany,“ řekl Sladek. „Mohla by se tak otevřít cesta k jaderné renesanci v celé Evropě a k posílení energetické závislosti EU na Rusku, protože většina evropských jaderných zdrojů využívá ruský uran,“ uvedl.
Jaderné elektrárny ohrožují obnovitelné zdroje
Sladek také naléhá na německou vládu, aby se připojila k žalobě, kterou chce proti rozhodnutí Evropské komise podat Rakousko. „Pokud se německá vláda rozhodla jít cestou odklonu od jádra a podpory obnovitelných zdrojů, musí to důsledně prosazovat i na evropské úrovni. Pokud by totiž v Polsku nebo v Česku vyrostly nové, státem podporované jaderné elektrárny, mohla by jejich produkce vytlačit z trhu německé obnovitelné zdroje, jejichž podporu platí němečtí spotřebitelé,“ řekl.
Německo se rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny do roku 2022. Jejich výkon by měly nahradit větrné a solární zdroje, které v současné době pokrývají zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny v Německu.
