Obaly granátů i rámy pistolí. Český autoland se ze strachu o budoucnost mění v armyland
Automobilový průmysl prochází v Evropě útlumem, to nejhorší ho ale teprve čeká, obávají se někteří manažeři českých firem, které se po dekády vezly na vlně prosperujícího odvětví. Zatímco automotive čelí nejisté budoucnosti, obranný průmysl ji má vzhledem ke geopolitickým tenzím v regionu „jistou“, domnívají se. A podle toho urychleně mění strategii tuzemských podniků. Místo zakázek pro automobilky vyjednávají úplně nové kontrakty se zbrojaři a chystají přestavbu tuzemských továren, které dosud chrlily součástky do automobilů.
„Úbytek zakázek v automotive je velmi citelný, budoucnost je krajně nejistá. Mám informace od velkých německých automobilek i dodavatelů, že chystají další velká propouštění. Zaměstnancům nabízí tučné odstupné, když odejdou dobrovolně,“ popisuje napětí v oboru Robert Záboj, jenž vede nástrojářskou divizi Machinery z holdingu Koh-i-noor miliardáře Vlastislava Břízy.
Skupina dlouhodobě dodává díly pro výrobu automobilů, usilovně se ale snaží o to, aby na tomto byznysu závisela co možná nejméně. Proto v těchto dnech Záboj vyjednává s Colt CZ o možných zakázkách, které se zdají být velmi nadějné. Díky nim by firmy holdingu Koh-i-noor vyráběly polymerové rámy pro pistole České zbrojovky či střenky, tedy podélné destičky na rukojeti, které slouží pro lepší úchop pistole. Zpočátku by byly ve hře desetitisíce výrobků od každého typu součástky.
„Jsme připraveni investovat stovky milionů korun do nových výrobních linek. Co si budeme povídat, zbrojení v příštích letech pojede,“ vysvětluje Záboj. Pokud by se tak stalo, investované prostředky by holding směřoval do svých prostor v Poličce, případně do brněnské fabriky, kde dosavadní výroba skončila.
Samotná divize Machinery dosahuje tržeb na úrovni necelé miliardy korun a zisků v řádu desítek milionů, celý holding dle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2023 utržil 4,3 miliardy a vydělal 314 milionů.
Nové obchodní partnery hledá mezi zbrojaři také Motor Jikov. Strojírenský holding z Českých Budějovic, jenž podniká ve slévárenství, obrábění či montážích, dlouhodobě dodává pro evropské automobilky. Kvůli nejistému výhledu odvětví, které sužuje problematický přechod na produkci čistě elektrických vozů namísto spalovacích, ochablá poptávka Evropanů i sílící konkurence z Asie i zámoří, se tak snaží diverzifikovat portfolio.
„Hledáme všechny možné cesty, jak se do tohoto bujícího byznysu dostat. Proniknout do po dekády zaběhnutých dodavatelských řetězců zbrojařů nicméně není snadné a chvíli to potrvá,“ říká spolumajitel holdingu Miroslav Dvořák. „Dostali jsme poptávku od jisté společnosti na výrobu obalů granátů. Vyrobili jsme vzorky a čekáme na reakci protistrany,“ říká Dvořák, jenž zároveň roky působí jako viceprezident lobbistického Sdružení automobilového průmyslu.
Jikov je prý schopný ročně vyrobit až sto tisíc těchto „hraček“, jak ve firmě přezdívají obalům granátů menších i větších rozměrů. Pokud by se podařilo kapacitu naplnit, pro podnik z jihu Čech by to znamenalo dalších sto až sto padesát milionů na tržbách, tedy asi desetinu současného obratu. „Umíme to odlít i obrábět. Dnes se obaly obvykle vyrábí z ocelových výkovků, my je nabízíme z litiny, takže jsme levnější. Tuto technologii využívá řada států,“ dodává Dvořák s tím, že jedná se všemi významnými zbrojaři.
Potenciál cítí Rheinmetall i Volkswagen
Že v Česku skutečně existuje nenaplněný potenciál v oblasti obranného průmyslu, potvrzuje studie poradenské EY pro Hospodářskou komoru. Vyplývá z ní, že zatímco podíl automobilek na českém HDP dosahuje asi devíti procent, na obranný průmysl připadalo v roce 2023 jen jedno procento, což v reálu znamenalo 75 miliard korun na tržbách.
Odbyt v automotive však klesá, s čímž se potýká mimo jiné i japonský koncern JTEKT. Na starém kontinentu provozuje čtrnáct závodů včetně těch v Olomouci, Plzni a Pardubicích, jež produkují nejrůznější součástky do aut, například systémy řízení.
„Objem výroby se nám napříč Evropou snížil od příchodu pandemie asi o pětinu, což zhruba kopíruje průměr v celém odvětví,“ přiznává výkonný ředitel společnosti pro střední Evropu Petr Novák. Výrobních směn ubývá, některé linky se musely kompletně odstavit – v Česku, Německu, ve Francii i v dalších státech.
Některé volné kapacity, které se uvolnily JTEKTu a nespočtu jeho konkurentů – například v oblasti obrábění, kalení, zinkování a dalších – by tak mohly zásobovat zbrojaře. „Ty společnosti mají know-how, investovaly, takže dává smysl, aby vytížily kapacity v obranném sektoru, do kterého přitéká čím dál více peněz a kde jsou vyšší marže než v automotive,“ říká Novák.
Jak bude postupovat samotný JTEKT, je prozatím otevřené: „Centrála v Japonsku nemusí vnímat potenciál obranného sektoru s takovou důležitostí, jakou jí přikládáme v Evropě.“ Koncern se podle Nováka dlouhodobě soustředí hlavně na produkci ucelených produktů s přidanou hodnotou, v obraně by se musel „smířit“ s tím, že by působil jen jako dílčí dodavatel.
Ústup automobilového a nástup obranného průmyslu se může projevit i tak, že by zbrojaři odkupovali zavírané závody. Expandovali by tam, kde automotive vyklízí pole, míní výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Zbrojaři by v takovém scénáři přebírali nejen továrny, ale i zaměstnance. „Takové signály vidíme hlavně v Německu,“ říká Petzl. O výrobě vojenské techniky pro německé ozbrojené síly uvažuje například koncern Volkswagen, uvedl nedávno jeho šéf Oliver Blume. Patrně by se jednalo o bojová vozidla nebo jejich součástky. Německá zbrojovka Rheinmetall je o krok napřed a již oznámila přeměnu dvou svých továren, které budou místo dílů do automobilů produkovat zbrojní techniku.
Vývoj cen akcií obou německých gigantů za poslední rok dobře ilustruje rozdílný sentiment v obou sektorech. Zatímco největší evropská automobilka odepsala čtrnáct procent, přičemž ještě v prosinci ztrácely akcie třetinu své hodnoty, Rheinmetall se investorům odměnil 160procentním růstem a slibným výhledem.
Příběh českých firem podle Petzla spočívá hlavně v příležitostech na nové zakázky, například ve zmíněném slévárenství, obrábění a podobných činnostech: „A takových firem, které by se uměly přeorientovat, je u nás spousta,“ dodává.
Jako příklad lze uvést i Isolit-Bravo byznysmena a filantropa Kvida Štěpánka, jenž od vypuknutí války posílá zdarma na pomoc Ukrajině pozemní „drony“ alias motorizovaná kolečka zvaná „motúčko“. „Vyvinuli jsme několik typů, opatrný zájem projevila armáda ČR, ale tam je to na léta,“ říká miliardář.
Otázkou zůstává, zda dokážou závody ve zbrojení naplno kompenzovat pokles pracovních míst v automotive. Zatímco automotive předloni přímo zaměstnával téměř dvě stě tisíc osob v Česku, v obraně působilo jen asi dvacet tisíc lidí, uvádí se ve zmíněné studii EY. Z ní také vyplývá, že český obranný průmysl vzrostl od roku 2021, tedy od vtržení Ruska na Ukrajinu, o 350 procent. Zaměstnanost v sektoru se ale téměř nezměnila.
Propouštění v automobilovém průmyslu
Z automobilového průmyslu propouštění zaměstnanci nacházejí nové uplatnění například i u Czechoslovak Group. „Uchazeči z automotive přicházejí především z technických a výrobních pozic. V České republice jde například o CNC operátory, obráběče, automechaniky, autoelektrikáře, lakýrníky, skladníky, provozní zámečníky, elektrikáře, ale také o technické a manažerské role, jako jsou konstruktéři, technici, kvalitáři či projektoví manažeři,“ říká mluvčí holdingu Andrej Čírtek.
„Podíl uchazečů z automotive se liší podle regionu a odvětví – v některých případech tvoří více než polovinu kandidátů, jinde, zejména u technicky náročnějších pozic, je jejich podíl nižší, kolem deseti procent,“ dodává.
Evropské zbrojení ovšem může podpořit HDP celé Evropské unie. V případě, že by evropské státy skutečně navýšily výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, které doporučuje NATO, zvýšil by se celoevropský HDP až o jeden a půl procenta, odhadují autoři studie prestižního Kielského institutu. Růst výdajů na obranu na tuto úroveň je přitom odborníky považován za téměř jistý.
