„Už před pařížskou konferencí bylo jasné, že se závazky jednotlivých států budou muset zpřísňovat. Místo cíle snížit emise do roku 2030 o 40 procent proti stavu z roku 1990, by EU měla emise snížit o 80 procent. To platí i pro USA,“ říká klimatolog Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Zatím slovně se evropští politici k cílům pařížské dohody hlásí. V pátek začne běžet roční lhůta na podpis dohody. Do New Yorku se sjedou zástupci více než 150 zemí, aby dohodu podepsaly. „Několik států už doručí také ratifikační listiny,“ říká Michal Broža, který řídí pražské Informační centrum OSN. Za Česko podpis připojí ministr životního prostředí Richard Brabec. Mezi signatáři budou také USA, Čína, Velká Británie, Německo nebo Polsko.
Pak začne ratifikace v jednotlivých zemích. „Je důležité, aby EU byla mezi prvními, kdo Pařížskou dohodu ratifikují,“ prohlásil v Evropském parlamentu komisař pro energetiku a klima Miguel Arias Canete. V Česku začne příprava na ratifikaci už letos. Dohodu musí schválit parlament a podepsat prezident.
Nutnost ratifikace v členských státech může tento proces výrazně protáhnout
„Nutnost ratifikace v členských státech může tento proces výrazně protáhnout. Třeba dodatek ke Kjótskému protokolu z roku 2012 pořád ještě neratifikovaly Itálie a Polsko. Unie jako celek by pak při uvádění dohody do praxe byla v roli pozorovatele,“ upozorňuje Klára Sutlovičová z neziskové organizace Glopolis. Aby byla smlouva celosvětově platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 signatářských států odpovědných za alespoň 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů. Jen Čína, USA, EU a Rusko přitom vypouštějí 58 procent celkových světových emisí.
Razantní zrychlení omezování emisí by mohl být pro Česko problém. Už teď se proti zpřísňování klimatické politiky staví velká část průmyslu. Ekologové z Hnutí Duha spočítali, že v příštích dvaceti letech by Česko mohlo snížit emise o 40 procent ve srovnání s nynějším stavem. Proti roku 1990 by pokles činil 60 procent. Největší část emisí mohou Česku pomoci odbourat nové větrné elektrárny a střešní solární elektrárny, spolu se zavřením starých a málo účinných uhelných elektráren. Na třetím místě jsou energetické úspory. Dohromady lze díky těmto opatřením snížit české emise o 35 milionů tun ročně, což je zhruba třetina dnešních emisí.
Stát zatím možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů výrazně podhodnocuje
„Stát zatím možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů výrazně podhodnocuje. Ve středním scénáři může zelená energie v roce 2040 pokrývat až 40 procent celkové energetické potřeby Česka. Státní energetická koncepce počítá s maximálně 30 procenty,“ uvádí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů. Potenciál výroby elektřiny z větru ministerstvo průmyslu podle Chalupy podhodnotilo až pětkrát.
Rychlost oteplování planety nabrala v posledních letech na tempu. „Je rychlejší než jsme předpokládali. V posledních letech se každý rok zvedla průměrná teplota o 0,2 stupně. Tímto tempem bychom se dostali na nebezpečnou úroveň oteplení o 2 stupně Celsia za deset let,“ shrnuje poslední pozorování Pecho. Česko si už loni vyzkoušelo, co by v případě takového oteplení začalo být tuzemským standardem. Běžná by byla horká a suchá léta typická dnes pro Středomoří.
