Německá velká koalice sice lehce přibrzdí přechod k ekonomice poháněné zelenou energií, na celkovém směru této cesty však nic měnit nehodlá. Pro Česko a české firmy to není příliš povzbudivá zpráva. Cokoli se v Německu na energetickém trhu odehraje, pocítí Česko téměř okamžitě. Tuzemská cena silové energie kopíruje tu německou. Rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny na severu Německa téměř pravidelně přetěžuje českou přenosovou soustavu. Cílená podpora německého energeticky náročného průmyslu formou úlev od hrazení podpory zeleným elektrárnám zase znevýhodňuje české firmy, kterým se takové přízně nedostává.
Pohled do německé koaliční smlouvy naznačuje, že může být ještě hůř. Němečtí politici pochopili, že energetický trh se pod náporem obnovitelných zdrojů (OZE) může za pár let zhroutit. Z trhu by mohly zmizet uhelné a plynové elektrárny, které se za nynějších cen elektřiny nevyplatí provozovat. Budoucí vláda proto plánuje podat těmto elektrárnám záchrannou ruku a zároveň zajistit, že v době, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, bude někdo do sítě dodávat elektřinu. Tento systém bude ještě více deformovat trh s elektřinou. Ke škodě výrobců v okolních zemích včetně ČEZ.
Více větru, více slunce
Koalice počítá s tím, že do roku 2025 bude 40 až 45 procent energie pocházet z obnovitelných zdrojů. O deset let později se tento podíl má vyšplhat až na 55 až 60 procent. Zastánci zelené energie namítají, že přechod k zelené energetice se tím zpomaluje.
Cesta k těmto cílům však podle křesťanských i sociálních demokratů musí být levnější než dnes. Účet za OZE v Německu bez reformy dál poroste. Reformu chce proto vláda prosadit už příští rok. Postupně budou muset zelené elektrárny méně spoléhat na podporu a více hledat odběratele na trhu. Jenže se nic nezmění na tom, že i nadále bude mít na trhu zelená energie přednost před elektřinou z uhlí, jádra či plynu. Větší podíl OZE tak dál bude tlačit cenu silové elektřiny dolů, a to i v Česku.
ČEZ proto nemůže počítat s tím, že svou elektřinu v budoucnu bude prodávat o moc dráž než nyní. Už teď mu kvůli propadu cen klesá zisk o miliardy korun ročně. „V rámci skupiny ČEZ modelujeme cenový vývoj pro řadu scénářů, včetně různých podílů obnovitelných zdrojů. Nedíváme se jen na Německo, ale na celou Evropu. Podle nás by OZE měly přijít o své výhody a měly by být vystaveny trhu ve stejné míře jako všechny ostatní zdroje,“ hodnotí německé plány za ČEZ jeho mluvčí Barbora Půlpánová.
Nové dráty v nedohlednu
Větší podíl obnovitelných zdrojů se Němcům nepovede smysluplně zařadit do energetické sítě bez stavby nových elektrických vedení. Koaliční smlouva se však omezuje pouze na obecná prohlášení, že nové dráty je třeba budovat. Částečné řešení může přinést podmínka, že nové větrné parky mají stát tam, odkud lze jejich výkon odvést do zbytku země. Hrozba nekontrolovaných přetoků větrné elektřiny ze severu Německa přes Česko bude proto spíše sílit.
„České přenosové soustavě by nejvíce odlehčila nová vnitroněmecká elektrická vedení spojující sever a jih Německa. Taková vedení jsou na německé straně plánována, jejich uvedení do provozu je však otázkou mnoha let. Úlevou by bylo i rozdělení jednotné rakousko-německé obchodní zóny,“ říká Tereza Soukupová, mluvčí ČEPS, správce české přenosové soustavy. Protože ani jednoho se od nové spolkové vlády Česko nedočká, spolehne se na ochranu pomocí transformátoru s posunem fáze na česko-německých hranicích. Ten by měl před německou zelenou elektřinou chránit Česko od roku 2016.
Záchrana pro uhlí a plyn
Na plánovaný růst podílu obnovitelných zdrojů doplácejí tradiční energetické koncerny, které vyrábějí elektřinu z uhlí, jádra či plynu. Zelená elektřina vytlačuje jejich elektrárny z trhu. Uplatní se jen ty s nejnižšími výrobními náklady, ostatní vlastníkům jen prodělávají peníze. Proto v posledních letech roste výroba elektřiny z hnědého uhlí. Výhledově hrozí, že konvenční elektrárny se budou zavírat a nebude nikdo, kdo bude v záloze za nevyzpytatelné obnovitelné zdroje.
Vláda hodlá zavést pro tyto konvenční zdroje nový systém odměňování. Ve hře je zavedení placené systémové rezervy. Elektrárny budou dostávat peníze, i když nebudou vyrábět. Podle německých analytiků je to však ekonomicky nejhorší způsob řešení vzniklé situace. Ve střednědobém horizontu by koalice proto chtěla zavést takzvané kapacitní platby. Model by mohl vypadat tak, že správce sítě určí, jak velkou konvenční kapacitu bude v následujících letech potřebovat, a elektrárenské společnosti budou se svými zdroji soutěžit o zařazení do tohoto mechanismu. Uspěje ten, kdo nabídne nižší cenu.
Z českých firem by to mohla být šance pro Energetický a průmyslový holding (EPH), který v Německu provozuje dvě hnědouhelné elektrárny a v další má minoritní podíl. „Bude záležet na nastavení jednotlivých parametrů kapacitního trhu. Obecně ale platí, že bychom o zapojení do něj zájem měli,“ říká Daniel Častvaj, mluvčí EPH. Z pohledu EPH je však závažnější problém, že zavedení dotací pro konvenční zdroje může prakticky zlikvidovat koncept volného evropského trhu s elektřinou.
České dilema
Česku by mohlo zavedení kapacitního trhu v Německu ublížit. Vedlo by k dalšímu snižování cen silové elektřiny. Zatímco u sousedů by se investoři do nových elektráren mohli spolehnout na dotaci za provozovanou kapacitu, v Česku by museli stavbu pokrýt z nízkých cen elektřiny na trhu. To by se nikomu nepodařilo.
„Pro Česko, na které se kvůli velikosti a blízkosti Německa uplatňuje právě německá velkoobchodní cena, by to znamenalo, že v brzké době by se dostatek výkonu v elektrárnách a výrobní soběstačnost změnily v dovozní závislost,“ tlumočí názor ČEZ Půlpánová. Řešením by bylo jen to, že se německý systém podpory konvenčních elektráren zavede i v tuzemsku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zatím s ničím takovým nepočítá. Výstavbu zdrojů má zajistit připravovaný systém garantované ceny za vyráběnou elektřinu. Změna by nastala, kdyby Němci prosadili kapacitní platby na evropské úrovni. „Pokud by se tento systém zaváděl celoevropsky, museli bychom ho přijmout,“ říká Pavel Gebauer, ředitel sekce energetiky na MPO.
Energetické plány velké koalice
Obnovitelné zdroje:
» 40-45 procent energie z OZE do roku 2025
» reforma podpory OZE v roce 2014 kvůli rostoucím nákladům
» přímý prodej elektřiny z OZE od roku 2017
» větrné zdroje budovat v lokalitách s nejlepšími podmínkami a připojením k síti
Podpora průmyslu:
» energeticky náročnému průmyslu zůstanou úlevy v příspěvcích na podporu OZE
» zvýhodněné firmy budou muset zvyšovat energetickou efektivitu výroby
» z vlastní výroby elektřiny začnou firmy platit příspěvek na podporu OZE
Stabilita trhu s elektřinou:
» udržení konvenčních elektráren na trhu pro krytí výkyvů OZE
» vybudování systému placené síťové rezervy pro záložní elektrárny
» v dalších letech zřízení kapacitního trhu, který zajistí budování nových nepodporovaných elektráren
Systém obchodování s emisními povolenkami:
» zachování funkčního systému EU ETS
» EU ETS však nesmí poškozovat konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví
