Polsko a Česko chtějí společně v EU obhajovat jádro
„My si můžeme pomáhat v tom nejdůležitějším. To je společná podpora v okamžiku, kdy se váží celá budoucnost jaderné energetiky, řekl Tusk. Polsko doposud jadernou elektrárnu nemá, první plánuje uvést do provozu v roce 2020. Naprostá většina elektrické energie se v této zemi v současnosti vyrábí z uhlí, což se v budoucnu, kdy elektrárny budou muset kupovat emisní povolenky, stane pro polské hospodářství obrovskou zátěží.
„ČR a Polsko by měly společně dávat najevo přesvědčení, že se nelze zároveň snažit eliminovat jadernou energetiku, energetiku založenou na uhlí a zakazovat těžbu plynu z břidlic. Nazval bych to frontou zdravého rozumu,“ prohlásil Tusk. Polsko má údajně největší zásoby plynu z břidlic v Evropské unii. Tamní úřady vydaly několik desítek koncesí na provedení průzkumných vrtů. Pokud by se v Polsku plyn z břidlic začal těžit, mohlo by se zbavit závislosti na dovozu této suroviny z Ruska.
Polsko jako předsednická země EU by chtělo vědět, jak si politici představují energetickou politiku. „Naše společné stanovisko nám pomůže prorazit v regionu i v celé Evropě,“ dodal polský premiér k českému stanovisku.Nečas dnes také ujistil svého polského kolegu o plné podpoře polského předsednictví v EU a podpořil polské priority. Nečas to dnes řekl i jako premiér země, která nyní předsedá visegrádské čtyřce. Polsko převzalo půlroční předsednictví v EU 1. července. Česko tuto roli mělo v roce 2009.
Polsko a Česko mají podle premiérů podobné názory na rozpočet Evropské unie na léta 2013 až 2020 nebo na politiku soudržnosti, která přináší dotace do nejchudších regionů sedmadvacítky. Nečas a Tusk rovněž hovořili o vzájemných vztazích, které označili za vynikající, a možné spolupráci v energetice. Velký prostor vidí třeba právě v oblasti jaderné energetiky či propojování energetických soustav.
