Poplatky by přitom v budoucnu měly růst. Velcí znečišťovatelé mají za emise prachu platit od příštího roku 4200 korun za tunu do roku 2016, poté by se měly poplatky zvyšovat až do roku 2021 na výsledných 14 700 korun. Mírněji se mají zvýšit poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a za emise těkavých organických látek. Sněmovna původně požadovala, aby firmy od roku 2016 neplatily za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2022 ani za tuhé znečišťující látky.
Čtěte více:
Jak nám chtějí politici pročistit vzduch
ČEZ získá od EU více než miliardu korun na snížení emisí
Za senátní verzi bojoval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). „Zvýhodňuje provozovatele, kteří snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů, kteří balancují na zákonem vyžadované hranici,“ uvedl ministr. Podle něj přijatá varianta také posiluje motivační složku průmyslových firem pořizovat si čistší technologie a pomůže zlepšit kvalitu ovzduší nejen v nejvíce zatížených regionech.
Zákaz vjezdu do nízkoemisních zón
Pomoci by podle něj měla i kompenzační opatření, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily, nebo možnost samospráv vyhlásit ve vybraných lokalitách nízkoemisní zóny. Do nich by mohly zakázat vjezd zastaralým automobilům.
Zákon navíc počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Podle Českého statistického úřadu existuje v naší zemi 650 tisíc domácností, které topí tuhými palivy.
Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy, pokud by na nich měly zaplatit méně než 50 tisíc korun. Platit tak přestane zhruba 90 procent hlavně malých nebo středně velkých firem, neboť nyní limit představuje pouze 500 korun. Sněmovna je původně navrhovala zvýšit jen na desetinásobek. Díky senátním úpravám by poplatky muselo podle ministra odvádět 200 firem, nyní jich je 4300, které prý platí ročně kolem 430 milionů korun. Výnos z poplatků se přitom po zvýšení limitu podle Chalupy sníží o maximálně osm procent.
Podle kritiků však budou od poplatků osvobozeny nejen drobné provozovny v rámci snížení byrokratické zátěže, ale také uhelná elektrárna Prunéřov nebo zařízení ocelářské společnosti . Poslankyně KSČM Kateřina Konečná do seznamu výčtově zařadila desítky dalších firem po celé republice. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek reagoval, že norma není ideální, ale je dobrou zprávou pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. „Lobbistické návrhy byly přehlasovány. Vracíme se k tomu základnímu principu, že kdo znečišťuje, ať platí,“ prohlásil.
