Portugalsko zvládlo fungovat plných 107 hodin díky výstupům z jeho solárních, větrných a vodních elektráren. „Data ukazují, že si můžeme dovolit být více ambiciózní při plnění národních plánů na 100% přechod na OZE,“ prohlásila ve svém stanovisku tamní asociace ZERO System Sustainable Land Association, která zmíněná data ve spolupráci s Portugalskou asociací pro obnovitelnou energii (APREN) zpracovává.
Prohlášení přišlo jen několik dní poté, co se Německo těsně přiblížilo plnému pokrytí své spotřeby obnovitelnými zdroji – tamní bioplynové, solární, větrné a vodní elektrárny v jeden okamžik dodávaly 55GW z 63GW reálně spotřebovávaných. Šlo sice jen o jediný den, navíc neděli, kdy většina továren stála, i přesto to tamním environmentalistům dodalo odvahu k zopakování ambiciózního plánu vyrábět do roku 2050 veškerou energii z OZE.
Díky přírodě a víkendům
Se stanovováním rekordů pro podíly OZE na národní spotřebě má zkušenosti i Česko. Historicky nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů na spotřebním mixu země byl podle dat ČEPS zaznamenán v sobotu 8. června 2013, kdy dosáhl 19 procent. Druhý vrchol se pak datuje k úterý 21. dubna 2015, kdy OZE zaznamenaly 13procentní podíl. Český energetický mix je podle nové koncepce postaven převážně na energii z jádra.
Jeden z loňských evropských energetických rekordů pak pochází z Dánska, které se dlouhodobě orientuje na větrnou energii. Díky silným bouřím tehdy ve čtvrtek 9. července dánské větrné farmy pokryly 116 až 140 procent národní poptávky po elektřině. Přebytky následně proudily do Německa, Norska a Švédska. Za celý rok pak větrná energie pokryla takřka 40 procent veškeré dánské spotřeby elektřiny.
Při pohledu do světa je pak situace zajímavější. Třeba Kostarika loni vydržela díky OZE fungovat nepřetržitě po 75 dní v roce. K rekordu tehdy přispěl i fakt, že zemi zasáhly silné deště, které naplnily přehrady tamních vodních elektráren. Zajímavý vývoj nastává také v Indii, kde elektřina vyráběná ze solárních panelů prolomila cenovou úroveň elektřiny vyráběné z uhlí.
