Prognózy cen ropy jsou extrémně divoké. Může podle nich brzy stát padesát i 350 dolarů za barel
Předvídání cen ropy se v současném rozkolísaném světě stává takřka nemožným. Obchodníci se už dále nemohou spoléhat na čínskou poptávku jako na hlavního hybatele trhu. Vývoj na Blízkém východě je nevyzpytatelný a část obchodu se surovinou se odehrává ve stínu kvůli sankcím. K tomu se spekuluje o tom, že by Saúdská Arábie brzy mohla zaplavit svět svou produkcí. V současnosti tak existují prognózy, že cena barelu ropy poklesne až na padesát dolarů. Pokud však Írán zavře Hormuzský průliv, může být několikanásobně dražší.
Saúdská Arábie se prostřednictvím produkčních škrtů v rámci skupiny OPEC + dlouho snažila o to, aby se ceny ropy přiblížily 120 dolarům za barel, na které vyskočily na začátku války na Ukrajině. Surovina typu Brent však i přes nedávné zdražení kvůli bojům v Libanonu a růstu napětí mezi Izraelem a Íránem nyní nepřesahuje hranici 80 dolarů.
Rijád ztrácí trpělivost s ostatními těžaři
A Rijádu podle zdrojů některých médií už dochází trpělivost se snahou koordinovat činnost skupiny těžařů. Existují náznaky, že se vydá opačným směrem, zvýší produkci a smíří se s přechodným obdobím levné komodity. Ropný ministr země, princ Abdalazíz bin Salmán nedávno uvedl, že by ropné ceny mohly spadnout až na 50 dolarů, pokud se kartel nebude držet dohodnutých omezení.
Ostatní členové kartelu to vnímají jako pohrůžku, že je království ochotné zahájit cenovou válku, vybojovat si větší podíl na trhu a vytlačit z něj hráče, kterým zlevnění suroviny více ublíží. Ministr reagoval na země jako Irák, který například v srpnu produkoval denně o 400 tisíc barelů nad dohodu kartelu. Podobně se chová také třeba Kazachstán, který v září zvýšil těžbu o deset procent v porovnání se srpnem, a rovněž se tak dostal nad stanovené kvóty.
„Saúdská Arábie toho má plné zuby. Vedení OPEC je mnohostranná zodpovědnost. Může to dobře fungovat, ale je to také jako pást kočky – někdy zatraceně nemožné,“ řekl webu Business Insider expert na energetiku a Perský záliv Simon Henderson z think tanku Washington Institute.
Ani další experti příliš nevěří tomu, že se atmosféra ve skupině zlepší. „Pokud se jim podaří dostat podvádění pod kontrolu, existuje malá šance, že to příliš neovlivní ceny. Je to založeno na předpokladu, že země, které mají nadprodukci, sníží těžbu, ale já jsem k tomu skeptický,“ řekl na začátku měsíce Wall Street Journal (WSJ) Ole Hansen ze Saxo Bank.
Rusko by saúdský krok bolestně pocítilo
K relativně nízkým cenám ropy přispívá pokles čínské poptávky, daný hospodářskými problémy země a přechodem na elektromobilitu. I státy mimo OPEC v čele se Spojenými státy přitom zvyšovaly svou produkci. USA posledních šest let těžily více ropy než kterákoli jiná země v historii a loni překonaly svůj vlastní rekord z roku 2019. Stínová flotila tankerů a různá schémata ke skrývání původu komodity navíc zajišťují i poměrně čilý obchod s ropou, která pochází ze zemí pod západními sankcemi, tedy z Ruska, Íránu a Venezuely. Vývoz z jihoamerické země byl v srpnu na čtyřletém maximu.
Rijád přitom potřebuje k vyváženému rozpočtu, aby ropa stála kolem stovky dolarů za barel. Věří však, že má dostatek alternativních způsobů financování, které mu umožní přestát období nízkých cen, tvrdí Financial Times. Země v současnosti těží tempem 8,9 milionu barelů denně, což je nejnižší tempo od roku 2011, pokud se nepočítá pandemie covidu a odstávky po útoku na její ropná zařízení v roce v roce 2019. Království má přitom možnosti výrazně zvednout produkci i export.
Kroky arabské země nyní bedlivě sleduje Rusko, které z vývozu ropy především do Asie financuje své válečné úsilí na Ukrajině. Zároveň také patří mezi země skupiny OPEC+, jež kvóty překračují. V Norsku žijící ruský energetický analytik Michail Krutichin řekl webu Politico, že zvýšení saúdské produkce by bylo pro Moskvu obrovským rizikem. A podobný názor mají další analytici.
„Při současných směnných kurzech by pokles cen ropy o dvacet dolarů vedl k poklesu příjmů Kremlu o 1,8 bilionu rublů (kolem dvaceti miliard dolarů). To odpovídá zhruba procentu ruského HDP,“ propočetla podle Politica Alexandra Prokopenková z think tanku Carnegie Endowment for International Peace. Odborníci jsou ale zároveň skeptičtí k tomu, že by tento tah přiměl Moskvu k tomu, aby ukončila agresi na Ukrajině, přinejmenším ne v blízkém časovém horizontu.
Riziko blokády Hormuzského průlivu
V poslední době se ale množí i předpovědi divokého růstu cen kvůli eskalaci situace na Blízkém východě. Stále se čeká, jak Izrael odpoví na íránský raketový útok z 1. října. Od počátku se spekuluje, že cílem odvety by moha být jaderná či ropná zařízení. A je vysoce pravděpodobné, že Teherán by opět zareagoval. Hovoří se o tom, že by mohl přikročit i k možnému úderu na rafinerie a další ropná zařízení v Saúdské Arábii nebo ve Spojených arabských emirátech. Případně k pokusu o zablokování Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina globální spotřeby ropy.
Tento krok by tak měl podle odborníků dramatické dopady. „Na komoditních trzích platí pravidlo, že pokud je nabídka výrazně omezena, cena často vyskočí na pěti- až desetinásobek normální úrovně,“ uvedl k problematice podle webu Oil Price Bjarne Schieldrop, analytik švédské banky SEB.
„Pokud by tedy došlo k nejhoršímu a Hormuzský průliv by byl uzavřen na měsíc nebo déle, ropa Brent by pravděpodobně vystřelila na 350 dolarů za barel,“ dodal s tím, že však toto riziko pro trh zatím nepovažuje za vysoké. Odborníci se navíc uklidňují tím, že by Spojené státy i Čína nejspíše podnikly důrazné kroky k odblokování klíčové námořní tepny.
Zaznívají však i názory, že poslední měsíce v regionu došlo už několikrát k překvapivému vývoji, a mohou se tak nakonec zhmotnit i scénáře považované za nepříliš reálné. „Jsme v mimořádně prekérní globální situaci. Svět je pravděpodobně nejméně stabilní od studené války. To není ani mírné přehánění,“ řekl New York Times Kenneth Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, který nyní přednáší na Harvardově univerzitě. Pokud by skutečně k ropnému otřesu došlo, ruské státní kase by to pomohlo, zatímco Evropě by hrozily další energetické potíže a nárůst inflace.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
