Ruské zisky z ropy prudce stouply. Západ nahání stínovou flotilu tankerů, která surovinu rozváží do světa
Rusko se naučilo obcházet sankce zemí G7 a EU na svůj ropný export, a zisky z těžby mu tak poslední dobou výrazně vzrostly. Významnou roli v tom hraje takzvaná stínová flotila, složená převážně z tankerů s nejasnými majiteli. Flotila navíc Moskvě pomáhá vyhýbat se cenovému stropu na ruskou surovinu, západ proto hledá cesty, jak omezit její působení. Obvykle staré lodě navíc představují velké ekologické riziko pro baltské státy. A objevují se informace, že se Rusko snaží podobné „námořnictvo“ vybudovat i pro přepravu LNG.
Příjmy ruské státní kasy z ropných daní v červnu meziročně vzrostly téměř o padesát procent na zhruba 6,7 miliardy dolarů, ukazují nedávné propočty Bloombergu. Když se započítají i zisky z exportu plynu, činil daňový růst 41 procent. Moskva tak minulý měsíc získala téměř 8,4 miliardy dolarů, které může využít i na financování války na Ukrajině.
Rusku se totiž daří prodávat svou ropu za více než šedesát dolarů za barel, které Západ stanovil jako strop v prosinci 2022. Společnosti ze zemí G7 a Evropské unie se nesmějí jakkoli účastnit obchodů, jež tento limit porušují. Cílem opatření bylo snížit zisky Kremlu, aniž by ruská ropa zmizela z trhu, což by vyvolalo zdražení pohonných hmot v Evropě a v USA. Sedmadvacítka zároveň zakázala dovoz suroviny ruského původu po moři.
Komu ty tankery patří?
Je zřejmé, že dosavadní západní sankce selhávají a potřebují revizi. Rusko se adaptovalo na postihy používáním masivní flotily často starých, nebezpečných a nepojištěných tankerů, díky které nemusí spoléhat na služby západních rejdařů a pojišťovacích společností. Není zcela jasné, kolik plavidel na „černou“ přepravu ropy zejména do asijských zemí má Moskva aktuálně k dispozici. Odhady hovoří o tom, že jich je po celém světě zhruba 1400. To představuje podle S&P Global čtvrtinu tankerů na ropu a produkty z ní, které jsou ve světě v provozu. Stínová flotila však může být ještě rozsáhlejší.
Tankery, kterým je zpravidla kolem dvaceti let, mívají tajemné majitele schované za spletitou vlastnickou strukturou a často mění své registrace. Vyplouvají pod vlajkami Gabonu, Panamy i dalších zemí ochotných zapsat do rejstříku každou loď. Není tak jasné, jestli spadají přímo do ruského držení, nebo mají jiné vlastníky ochotné Moskvě pomoci.
Používání stínové flotily totiž není nic, co by přišlo až s válkou na Ukrajině. „Byla to strategie, kterou další sankcionované země zavedly dávno před Ukrajinou,“ řekla webu Vox Elisabeth Brawová z think-tanku Atlantic Council. „Severní Korea provozuje stínovou ekonomiku pomocí plavidel, která oficiálně neexistují, už léta. Venezuela a Írán také. Ale zapojení Ruska bylo jakýmsi množstevním skokem, který vyvedl tuto ekonomiku ze stínu.“ Panuje přitom podezření, že hodně lodí zralých na vyřazení prodali do ruských rukou řečtí rejdaři. Má se za to, že se tak výhodně zbavili až stovek plavidel.
Biden v předvolebním klinči
Spojené státy přesto dál hájí cenový strop s argumentem, že i jeho obcházení přináší Rusku dodatečné náklady na pořizování a provoz stínové flotily. „Rusku jsme velmi prodražili přepravu ropy do Číny a Indie,“ řekla před časem listu The New York Times americká ministryně financí Janet Yellenová.
Západ se zároveň snaží utlumit provoz pochybných plavidel. Bloomberg aktuálně informoval o desítkách nečinných tankerů od Baltského moře po Vladivostok, které dříve převážely ruskou ropu. Důvodem je podle něj nárůst různých západních opatření proti jednotlivým lodím od minulého října. U některých se zjistilo, že využívaly služby amerického původu při přepravě ropy nad cenovým stropem.
V červnu Británie poprvé postihla čtyři plavidla přímo za příslušnost ke stínové flotile. Později se k ní přidala i Evropská unie, která ve svém čtrnáctém sankčním balíku rovněž sankcionovala několik ropných lodí. „Toto opatření se zaměřuje na tankery, které jsou součástí Putinovy stínové flotily. Obcházejí cenové stropy EU, přičemž používají klamavé přepravní praktiky, zcela porušující mezinárodní standardy,“ konstatovala Evropská komise.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
