Ropa zdražila po víkendovém oznámení, že Saúdská Arábie od července sníží těžbu o další milion barelů denně. Je však otázkou, jestli bude nárůst trvalý a dostatečně silný na to, aby se těžební velmoci konečně podařilo dostat surovinu na žádoucí úroveň. Rijád o to usiluje řadu měsíců a netají se tím, že bude trh dál udržovat v napětí.
Skupina těžařů v uplynulých měsících dvakrát překvapivě oznámila osekání produkce, nejdříve na podzim a poté v dubnu. Tentokrát zasedání OPEC vyústilo v sólovou akci Rijádu. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky uvedlo, že produkce země klesne v červenci na devět milionů barelů denně z květnových zhruba deseti milionů. Je to nejvýznamnější snížení těžby v této zemi za poslední roky.
Dramatičtější může být až druhé pololetí
Ceny suroviny v pondělí rostly, ale ne dramaticky. Ropa typu Brent chvílemi překonávala hranici 78 dolarů za barel a ropa typu WTI se přehoupla přes 73 dolarů. Otázkou tak je, zda bude růst pokračovat, či ceny brzy zase opadnou podobně jako po dubnovém oznámení, kdy se komodita přechodně dostala nad 85 dolarů. Před rokem se přitom ropa Brent v důsledku strachu z dopadů ruské invaze na Ukrajinu prodávala za 120 dolarů za barel.
„Saúdská Arábie by v ideálním případě chtěla ceny vyšší než osmdesát dolarů za barel,“ řekla Bloombergu Vandana Hariová ze společnosti Vanda Insights, která analyzuje dění na trhu s ropou. Stejný názor mají i další experti.
„Saúdská Arábie je i nadále horlivější než většina ostatních členů (OPEC), pokud jde o zajištění cen ropy nad osmdesáti dolary za barel, což je nezbytné, aby letos udržela vyrovnaný rozpočet,“ uvedl pro Reuters Suvro Sarkar z DBS Bank. „Pravděpodobně bude dál dělat vše pro to, aby udržela vyšší ceny ropy,“ dodal.
Rijád se tím ani netají. „Vždy chceme zvyšovat napětí. Nepotřebujeme, aby lidé předvídali naše kroky,“ prohlásil ministr energetiky Abdalazíz bin Salmán. Odborníci už po dubnových škrtech uváděli, že se pokles těžby může projevit na cenách až ve druhém pololetí, kdy se na trhu naplno projeví nedostatek ropy. Celkové snížení produkce totiž dosáhne 3,66 milionu barelů denně, což představuje necelá čtyři procenta celosvětové spotřeby.
„Ve druhé polovině roku 2023 se zhmotní velký globální deficit a příští rok ceny ropy překročí sto dolarů,“ domnívá se podle CNBC Bob McNally z Rapidan Energy. Umírněnější prognózy se pohybují v rozmezí 85 až 95 dolarů. Záležet bude nejen na tom, kolik ropy se na trh dostane ze sankcionovaných zemí, tedy Ruska, Íránu a Venezuely, ale zejména na čínské poptávce. Podle některých názorů mohou ceny začít stoupat už během letní motoristické sezony.
Rijádu údajně vadí ruská neochota těžit méně
Království potřebuje ceny ropy dostat nahoru, aby mělo prostředky na ambiciózní projekty v rámci programu Vision 2030, jehož cílem je snížení ekonomické závislosti na těžbě. Zahrnují i futuristický plán pouštního velkoměsta NEOM za 500 miliard dolarů, který má být dokončen v roce 2039. Do projektu chce Rijád přilákat zahraniční investice a talenty z mnoha oborů.
Výstavbu města údajně provází násilné přesidlování místního kmene. Někteří jeho příslušníci nechtěli místo opustit, a tak byli odsouzeni k desítkám let vězení, či dokonce popraveni, jak s odkazem na zprávu OSN uvedla stanice Deutsche Welle.
Dění kolem OPEC je v poslední době pod drobnohledem, experti zkoumají vztahy v rámci skupiny, a zejména pak s Ruskem. V předvečer zasedání těžařů ve Vídni některá média informovala o rostoucím napětí mezi Rijádem a Moskvou.
The Wall Street Journal napsal, že Saúdové jsou čím dál zklamanější z toho, že válčící země zřejmě nedodržela dohodu a nesnížila produkci o půl milionu barelů denně. Rusko tak komplikuje snahu o zvýšení cen ropy.
Moskva tvrdí, že produkci omezuje podle plánu, ale přestala zveřejňovat oficiální data o těžbě. Analytici však na základě sledování tankerů pochybují o pravdivosti těchto tvrzení. Data z průmyslu, která má k dispozici Bloomberg, ukazují, že v březnu sice v Rusku mírně klesl počet aktivních vrtů, ale v dubnu se část z nich zase vrátila do provozu.
Moskva potřebuje držet vysoké exportní objemy
I Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v půli května uvedla, že se Rusko dokonce možná snaží těžbu zvýšit. V dubnu vývoz ruské ropy a ropných produktů dosáhl nejvyšší úrovně od začátku invaze na Ukrajinu, a to 8,3 milionu barelů denně, uvedla IEA.
Rusko se po zavedení unijního embarga a cenového stropu na surovinu snaží co nejvíce soustředit na asijský trh v čele s Čínou a Indií, kam nyní míří zhruba čtyři pětiny jeho vývozu.
Vzhledem k tomu, že musí svou produkci nabízet se slevami, potřebuje pro zachování příjmů udržet vysoké objemy exportu. IEA totiž odhaduje, že v dubnu Moskva získala z ropného exportu téměř čtrnáct miliard eur, což byl sice její největší letošní zisk, ale nevyrovnal se příjmům v prvním roce invaze.
Není přitom jasné, nakolik se podařilo během víkendového zasedání těžařů saúdsko-ruské spory urovnat. Abdulaziz na novinářský dotaz, zda OPEC může svému spojenci důvěřovat, odvětil, že absolutně. „Ale vždycky se mi líbil přístup prezidenta Ronalda Reagana. Důvěřuj, ale prověřuj,“ dodal.
