Rozhodnuto. Evropská komise zavádí protičínská cla na elektromobily. Hrozí obchodní válka
Členské státy Evropské unie v pátečním hlasování schválily definitivní zvýšení cel na dovoz elektromobilů vyráběných v Číně. Potvrdila to na svých stránkách Evropská komise. Agentura Bloomberg uvádí, že se dodatečná cla zvýší až o 35 procent nad rámec stávajících deseti. Komise je může zavést na příštích pět let. Pro zvýšení cel hlasovaly například státy jako Francie, Itálie, Polsko či Nizozemsko, proti se postavilo Německo, Maďarsko či Slovensko. Česko patřilo do skupiny dvanácti zemí, které se zdržely hlasování, uvádí Bloomberg. K odmítnutí nárůstu cel bylo potřeba nejméně patnáct zemí, které představují alespoň 65 procent populace EU.
V EU dlouhodobě platí desetiprocentní cla na dovoz automobilů. Zvýšení cel o dalších 35 procent, o kterém v pátek státy hlasovaly, má narovnat údajně neférovou soutěž. Z vyšetřování Evropské komise totiž vyplynulo, že Čína podporuje domácí automobilky a dává jim výraznou konkurenční výhodu, a to například formou výhodných půjček, daňových úlev, levných pozemků a surovin a dalších dotací.
I proto jsou elektromobily „made in China“ levnější oproti evropským modelům až o desítky procent. Peking v reakci na hlasování evropských států vyzval, aby EU odložila zavedení dodatečných cel a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě.
K největším kritikům zvýšení cel z evropských řad patří Německo. „Ilegální celní bariéry pouze všechno zdraží a každého jen ochudí,“ prohlásil například kancléř Olaf Scholz. Doplatit na případná odvetná opatření Pekingu totiž mohou hlavně německé automobilky, které jsou na prodejích v Číně silně závislé – jen loni tam udaly zhruba každé třetí prodané auto.
Například koncern Volkswagen loni prodal 3,6 milionu aut v Evropě a 3,2 milionu v Číně. U Audi byl poměr prodaných vozů na evropském a čínském trhu 748 tisíc ku 729 tisícům, u BMW činil 943 tisíc ku 825 tisícům aut. „EU se vrhá do ekonomické studené války s Čínou,“ prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán.
Tiskové oddělení v pátek uvedlo, že je zvýšení cel špatným přístupem a nezvýší evropskou konkurenceschopnost. „Apelujeme na Evropskou komisi a čínskou vládu, aby konstruktivně pokračovaly v probíhajících jednáních o politickém řešení,“ stojí v prohlášení. Obě strany podle automobilky musí zabránit obchodnímu konfliktu.
Zvýšení cel se týká společností, které vyrábějí elektromobily v Číně a dovážejí je do Evropy, takže nejen čínských automobilek, ale například i americké Tesly nebo Volkswagenu. Konkrétní cla se liší u každého podniku. Jejich výši stanovuje Evropská komise podle toho, kolik neférové podpory měla automobilka od Číny získat a do jaké míry spolupracovala při vyšetřování s komisí.
Ke kritikům zvýšení cel patří i tuzemská automobilová lobby. „Eskalace tržní války s Čínou by byla pro EU nepříznivá z řady důvodů. Více než 90 procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie dovážíme z Číny,“ uvedl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
Očekávaná odvetná opatření Číny se nemusejí omezovat jen na automobilový průmysl. Reakce Pekingu se obávají například italští vývozci potravin a luxusního zboží. Ostatně Peking letos odstartoval vlastní vyšetřování, které se týká dovozu brandy, vepřového nebo mléčných produktů z EU do Číny.
Evropská komise rovněž spočítala, že čínské automobilky disponují volnou výrobní kapacitou asi tři miliony elektromobilů ročně – a ty potřebují vyvézt na zahraniční trhy. Jelikož Spojené státy americké a Kanada už zvýšily dovozní cla na více než sto procent, Evropa je pro čínské exportéry jasným cílem. Jen loni vyvezly čínské značky do Evropy elektromobily v hodnotě deseti miliard eur a zdvojnásobily svůj tržní podíl na osm procent, spočítala datová společnost Rhodium Group.
Odborníci se nicméně shodují, že potenciál mají čínské automobilky mnohem větší. „Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu si mohou z evropského trhu ukrojit podíl ve výši nižších desítek procent,“ odhaduje expert EY na autoprůmysl Petr Knap.
