Podle expertů si byznys těžařů sáhl na dno, strmý růst cen ropy z poslední doby slibuje ziskovější budoucnost, lepší obchody firem se navíc odrazí v kondici celé ruské ekonomiky.
„Naše výsledky za první čtvrtletí 2016 byly ovlivněny poklesem cen a výkyvy kurzu rublu vůči americkému dolaru a euru,“ uvedla ruská ropná dvojka Lukoil v komentáři k šedesátiprocentnímu propadu čtvrtletního zisku. Smutným rekordmanem je tržní lídr Rosněfť, který oproti loňsku přišel o více než pětinu tržeb, což odpovídá částce kolem dvou set miliard rublů.
Světové ceny ropy zkraje roku poprvé po dvanácti letech propadly pod hranici třiceti dolarů za barel.
Od poloviny února ale ropa začala růst, jen za uplynulé dva měsíce pak podražila komodita dokonce víc než o třetinu na ceny kolem padesáti dolarů. Pád cen ropy z hodnoty kolem 115 dolarů, za něž Rusko prodávalo barel ještě v polovině roku 2014, se tvrdě odrazil v loňském výkonu ruské ekonomiky. Ten poklesl bezmála o čtyři procenta, už letos se ale začala karta obracet. Důvodem je růst cen ropy ze 30 na současných více než 50 dolarů za barel.
Ruské ropné firmy přišly kvůli propadu cen ropy v prvním čtvrtletí o více než 100 miliard rublů.
Ačkoli většina analytiků včetně MMF počítala s tím, že první kvartál přinese další zpomalení Ruska o bezmála dvě procenta, realita byla takřka o polovinu příznivější.
„Akutní fáze ekonomické krize je nyní u konce. Vypadá to, že by se ruská ekonomika mohla vrátit k meziročnímu růstu už letos ve druhém pololetí, dříve než v roce 2017, jak jsme očekávali doposud,“ uvedla ekonomka ruské Capital Economics Liza Ermolenková. Optimistický je i ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev, který se domnívá, že ekonomika již v sprnu vykáže alespoň nulu.
S propady obchodů kvůli nízkým cenám ropy se potýkají ropné společnosti po celém světě. Například britský ropný gigant BP, který mimochodem vlastní pětinu ruského Rosněftu, vydělal letos v prvním čtvrtletí dokonce o 80 procent méně než loni.
