Sedm důvodů, proč ropa zůstává nad sto dolary a pohonné hmoty jsou drahé
- Írán zesílil útoky na lodě na strategické námořní trase.
Kyvadlová doprava v Hormuzu je náročná a riskantní.
Ceny tankerů vystřelily do astronomických výšin.
V posledních týdnech se v médiích objevily optimistické zprávy, že přeprava ropy Hormuzským průlivem se vrací na předválečnou úroveň a Írán ztrácí nad klíčovou tepnou kontrolu. S cenami ropy to ale do dnešního dne nehnulo pozitivním směrem. Brent stojí kolem 106 dolarů za barel a je dražší než před týdnem. Ani globální ceny pohonných hmot zatím výrazněji neklesají. Existuje několik důvodů, proč spotřebitelé příznivé zprávy příliš nepociťují.
1. Objemy přepravy Hormuzem se nezotavily plně a trvale
Kupříkladu BBC na počátku října uvedla, že objem ropy, který se poslední zářijový týden dostal z Blízkého východu, dosáhl 92 procent předválečné úrovně. Společnost Kpler dokonce uváděla, že na konci září ji mírně překonal. Činil podle ní v průměru 18,3 milionu barelů denně, zatímco před začátkem konfliktu to bylo 18 milionů.
Důvodů zotavení bylo několik: některé lodě kritickým průlivem doprovází americká armáda, v tamních vodách se rozvinula kyvadlová doprava a část suroviny se dostává ke spotřebitelům jinudy. Existují navíc spekulace, že blízkovýchodní producenti platí za bezpečný průjezd Íránu.
Jenže tento stav netrval dlouho. Minulý týden Kpler sdělil, že počet lodí, které plují Hormuzem, se propadl na nejnižší stav za více než dva měsíce. „Objem ropy přepravované přes průliv klesl oproti válečnému maximu z předchozího týdne o 27 procent,“ hlásili analytici společnosti. Největší pokles se podle nich týkal kyvadlové dopravy, považované za hlavní prostředek zotavení.
A pak je tu také otázka struktury vývozu. The Wall Street Journal podotkl, že tankery z Perského zálivu vozí jen v malém množství to, co svět potřebuje nejvíce: naftu. „Spotřebitelé nekupují ropu. Kupují benzin, letecké palivo a naftu,“ konstatoval pro deník Andy Lipow z Lipow Oil Associates z Houstonu. „V důsledku útoků raketami a drony na Blízkém východě bylo poškozeno několik velkých rafinerií. Svět se tak potýká s nedostatkem rafinovaných produktů,“ dodal.
2. Přeprava Hormuzem je složitá a drahá
Výkyvy ukazují, že přeprava Hormuzem je stále zranitelná a nejistá. Po zprávách o tom, že Írán ztrácí páku v podobě kontroly nad průlivem, přišly nové útoky. V týdnu na přelomu září a října se odehrálo přinejmenším 12 incidentů, které se týkaly ropných a LNG tankerů. Podle Reuters šlo o nejhorší týden od začátku války. Navíc rostou obavy, že riziková zóna by se mohla rozšířit hlouběji do Perského zálivu.
„Tyto kroky nadále dokládají záměr Íránu prosazovat svou přítomnost podél klíčových přepravních tras a udržovat tlak na proplouvající plavidla,“ uvedlo Joint Maritime Information Center. Aktivity Teheránu tak komplikují a prodražují přepravu Hormuzem. „Ropa se přepravuje, ale cena je mnohem vyšší než před útokem na Írán,“ podotkl pro ABC News Christopher Tang, profesor managementu dodavatelského řetězce na Kalifornské univerzitě.
Kyvadlová doprava funguje tak, že tankery především producentů ropy přepravují komoditu v riskantním úseku. Těsně za ním ji pak přeloží na tankery společností, které nejsou ochotné vplouvat do nebezpečných vod. Překládka přímo na moři představuje složitý a nebezpečný manévr. A to je problematické i pro pojišťovny, které si nejspíše za vše účtují přirážky, nebo riziko nehody nesou přímo angažované země.
K tomu i násobně stouply například platy kapitánů, kteří riskují i život. „Nikdo ve Washingtonu si nemyslí, že je to finančně udržitelné,“ řekl CNBC ke kyvadlové dopravě Bob McNally ze společnosti Rapidan Energy. „Je to neefektivní způsob, jak z Hormuzského regionu přesouvat komodity, nejen ropu,“ dodal.
Do ceny ropy je v některých případech potřeba započítat i úplatek Íránu za bezpečné proplutí, který podle analytiků může dosahovat až pětiny nákladu.
3. Ceny za tankery vystřelily vzhůru
Obrovskou položkou v dopravě jsou pak ceny tankerů. Kyvadlová doprava, zdržení, delší trasy, hledání alternativních dodavatelů – to vše způsobuje nedostatek plavidel. Výsledkem je v kombinaci s riziky prudký nárůst sazeb na rekordní částky.
Sazby za přepravu ropy z Blízkého východu do Asie na palubě tankeru VLCC nedávno překročily 1,2 milionu dolarů za den. V lednu to bylo zhruba 30 tisíc dolarů za den, sdělil Reuters lodní makléř Poten & Partners. V důsledku toho náklady na dopravu, které dříve tvořily přibližně tři procenta ceny barelu, nyní představují zhruba 27 procent.
„Jsme svědky jednoho z největších přesunů bohatství od producentů ropy k majitelům tankerů,“ poznamenal Keshav Lokhiya ze společnosti HiLo Analytics.
4. Obchvaty Hormuzu jsou také zranitelné
Po jistou dobu se zdálo, že země Perského zálivu našly způsoby, jak Hormuz obejít. Nejdůležitější obchvatnou trasou se stala přeprava ropy saúdskoarabským ropovodem East-West, kudy na vývoz za normálních okolností proudí čtyři až pět milionů barelů denně. Jenže v září potrubí poničil dronový útok, což vedlo k výpadku exportu. A také k tomu, že kyvadlová přeprava v Hormuzu zaznamenala rozmach.
Experti v té době varovali, že ropovod je snadný terč a útoky na něj se mohou opakovat. Saúdská Arábie je nyní pod palbou jemenských povstalců Húsíů, kterým se daří zasahovat i mezinárodní letiště v Rijádu.
Zranitelná je i další energetická infrastruktura v regionu, například krátký emirátský ropovod ADCOP. Spojuje naleziště Habšán s přístavem Fudžajra, který leží v Ománském zálivu až za strategickou úžinou. Má navíc kapacitu pouze 1,8 milionu barelů denně. „Dokud se bude konflikt protahovat, budou přetrvávat rizika pro dodávky a ceny energií,“ řekl už před časem The Wall Street Journal Hamad Hussain ze společnosti Capital Economics.
5. Čínská poptávka se nejspíš zotavuje
Jedním z určujících faktorů pro ceny ropy na trzích je čínská poptávka. Asijská velmoc se na konflikt na Blízkém východě dobře připravila a vytvořila si velké rezervy. Navíc surovinou v uplynulých měsících šetřila a spotřebovávala ji méně i kvůli rozmachu elektromobility. Chování Pekingu zabránilo větším cenovým otřesům na počátku války.
Jenže v poslední době se nejspíš čínská poptávka zotavuje. Do země by měla podle Bloombergu postupně dorazit téměř stovka tankerů. „Jakékoli trvalé oživení čínského apetitu by mohlo ovlivnit ceny,“ podotkla agentura. Také Reuters napsal, že čínské nezávislé rafinérie na říjen a listopad navyšují nákupy v Iráku a Kataru.
Přesto podle analytiků zatím není jasné, že se čínské nákupy zotaví zcela. Je dost možné, že zůstanou pod předválečnou úrovní.
6. Íránský výpadek na trhu
Čínské nákupy mají ještě jeden aspekt. Tamní nezávislé rafinérie těžily z levných zdrojů ropy, které představovaly sankcionované země, především Írán. V poslední době se však objevují zprávy, že íránský export kvůli americké blokádě takřka zkolaboval. To znamená obrovský problém pro režim v Teheránu, ale zároveň i výpadek na globálním trhu.
Reuters na základě údajů společnosti Kpler informoval o tom, že čínský dovoz íránské ropy klesl v září meziročně skoro o polovinu, na nejnižší úroveň od ledna 2023.
7. Ukrajina pokračuje v útocích na ruské rafinerie
Americký prezident Donald Trump se před blížícími se volbami do Kongresu snaží svalovat vinu za drahé pohonné hmoty na Kyjev. Před pár dny dokonce zaskočil Evropu i některé domácí politiky dohodou o dodávkách nafty do Spojených států a na světové trhy z Ruska.
Analytici tvrdí, že ukrajinské systematické ničení ruské rafinérské kapacity je až sekundárním faktorem. „Zastavení ukrajinských útoků na ruské rafinérie by pomohlo bilanci nafty, avšak mnohem větší význam má nedostatek rafinovaných produktů z Blízkého východu,“ zdůraznil například Arne Lohmann Rasmussen z Global Risk Management.
Faktem ale je, že dronové útoky přiměly Rusko k restrikcím vývozu nafty a její export během léta prakticky vyschl.
