Mimořádná evropská rada pro energetiku se uskuteční v pátek 9. září. Svolal ji ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Rada bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Podle ministra jde o funkční a méně nákladné řešení, které by mělo srazit ceny elektřiny dolů. Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu, oznámila krátce poté předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová
Podle Síkely bude potřeba také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné jsou tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu. Evropská unie je podle něj blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím.
Na reformu trhu se chystá i Evropská komise. „Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou,“ řekla na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Už není schopná naplňovat svůj účel. A proto jako komise pracujeme na krizové intervenci a na strukturální reformě trhu s elektřinou,“ dodala.
Síkela uvedl, že cena plynu vzrostla od června až do dneška z 18 eur za jednu megawatthodinu (MWh) až na zhruba 310 eur na MWh. Uvedl, že rostoucí ceny energií mají více důvodů, kromě samotné války na Ukrajině a omezování dodávek plynu z Ruska je to také například špatná situace s jadernými elektrárnami ve Francii, v provozu je kvůli údržbě a technickým problémům jen asi polovina francouzských jaderných reaktorů.
Příspěvek na energie vláda vyplatí nadvakrát. Síkela zmínil i přesnější data
Síkela uvedl, že stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody.
Potřeba podle něj bude také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou podle Síkely tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu. Evropská unie je podle něj blíž společnému postupu při řešení cen energií, než byla kdy předtím. Síkela doufá v celoevropské řešení, protože jde podle něj o nejlepší a nejlevnější možnost.
Ministr uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní. Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát dal ročně na kompenzace 750 miliard korun, což je podle Síkely například více, než kolik dá stát na důchody a desetinásobek toho, co dá na obranu.
Na nadcházející topnou sezonu má podle ministra Česko relativní dostatek plynu. Česko ale podle něj patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
