„Neprovedení údržby má vliv na snížení výkonu elektrárny a vede k finančním ztrátám investora,“ potvrdil Tomáš Baroch z České fotovoltaické asociace. Dodal, že pravidelné čištění panelů provádí jen menšina „solárníků“, a to pouze v zimě od sněhu. „Podle našich odhadů je už dnes ve vážném technickém stavu 10 procent fotovoltaických elektráren,“ konstatoval Jaroslav Macek z firmy Servis FVE.
Pokles výkonu přitom nenastane po deseti či více letech, ale už v prvním roce provozu. Kvůli nedostatečné údržbě se sníží minimálně o šest až osm procent. „Švýcarské statistiky dokonce uvádějí až dvanáctiprocentní pokles,“ uvedl Josef Valík ze společnosti HPF Clean.
Podle České fotovoltaické asociace v současnosti funguje několik desítek firem, které zajišťují údržbu a také kontrolu panelů pomocí termokamer. Ty odhalí přehřívající se článek, který může znehodnotit celý panel a následně výrazně snížit výkon všech zpravidla dvou desítek panelů, které jsou na něj v řadě napojeny. „Údržba je samozřejmě nutná, každá elektrárna je technologické zařízení, které nemůže bezvadně fungovat bez jediného zásahu. S tím souvisí technologické audity elektráren,“ dodal Baroch.
Řadu investorů by finanční potíže mohly přinutit, aby se přidali k hromadné arbitrážní žalobě organizované fotovoltaickou asociací. „Počet arbitráží pravděpodobně vzroste. Čekáme, že se ke zhruba stovce velkých investorů přidají i menší solárníci. Mohou jich být desítky,“ řekl deníku E15 Ondřej Sekanina z právní kanceláře, která žalobu připravuje. Kromě odškodnění za zpětné zdanění solárního proudu požadují investoři kompenzaci mimo jiné i za to, že kvůli vyhlášenému stop stavu nebyla jejich elektrárna připojena do sítě. Majitelé elektráren nyní čekají na rozhodnutí ústavních soudců, zda zruší šestadvacetiprocentní solární daň. Za průlomový považují červencový verdikt Městského soudu v Praze, který uvalení daně označil za protiústavní.
Boj solárníků se státem ale případným vítězstvím u Ústavního soudu neskončí. Nový zákon o podporovaných druzích energie, který bude nyní posuzovat Senát, předpokládá, že po rekonstrukci bude elektrárna považována za nový zdroj, na nějž se budou vztahovat méně výhodné výkupní ceny proudu.
Solární elektrárny je nutné opravovat už nyní
I když by životnost solární elektrárny měla být zhruba dvacet až pětadvacet let, poruchy se podle Jaroslava Macka z firmy Servis FVE objevují už nyní. Tedy pouhý rok po zapojení tří čtvrtin všech tuzemských elektráren.
* E15: Majitelé elektráren se spoléhají na dvouleté záruční lhůty, které jim poskytují dodavatelé stavby. V čem dělají chybu?
Tento problém je velmi podceňovaný. K určité letargii přispěl i letošní rok, kdy byla intenzita slunečního svitu nejvyšší za posledních pět let. Investoři si mnou ruce, jak vydělali, místo toho, aby přemýšleli v delším časovém horizontu. Údržba a pravidelný monitoring zařízení je nutné zlo. Někteří majitelé už začínají chápat, že firmy v rámci dvouletých záruk nedělají to, co by měly.
* E15: Pokud například elektrárna stojí celý den či týden, o kolik peněz investor přijde?
Elektrárna s výkonem jeden megawatt, což je zhruba pět tisíc panelů na ploše 20 tisíc metrů čtverečních, vydělá ročně 12 milionů korun. Když se zastaví v nejproduktivnějším jarním období, může to být při započtení současné výše srážkové daně 50 tisíc korun denně.
* E15: Jaké další závady se vedle odpojení elektrárny od sítě mohou objevit?
Alespoň jednou nebo dvakrát ročně je třeba zkontrolovat klíčová zařízení, jako je střídač a rozvodna, jejichž porucha by způsobila dlouhodobější výpadek. Výměna celého zničeného blokového trafa a následné znovupřipojení elektrárny do sítě může zabrat až několik měsíců. A když se to přihodí během nejproduktivnějších jarních měsíců, v daném roce už takto způsobenou ztrátu nelze dohnat.
* E15: Vzhledem k ohromné produkci panelů během solárního boomu se hovoří o jejich nevalné kvalitě. Jak velký je to problém?
Méně kvalitní panely jsou samozřejmě náchylnější k poruchám. A týká se to i střídačů. Nedostatky lze monitorovat už dnes.
* E15: Mohly závady vzniknout i při výstavbě?
Se stavbou se často spěchalo, najali se nekvalifikovaní dělníci. Ti panely přenášeli tak, že je vyzdvihli rukama nad hlavu a položili si je na temeno. Navenek sice na panelech nebyly znát žádné známky poškození, vnitřní struktura ale zasažena byla. V řadě případů jsme zjistili přehřívání panelů v místě, kde si ho dělník položil na hlavu. Šlo o mikrotrhliny, které postupně zničily celý panel.
