Sporné kuře v Pražské šunce: Slováci blokují zapsání mezi tradiční speciality

šunka

šunka Zdroj: Shutterstock

Pražská šunka
Pražská šunka nejvyšší jakosti Výživové hodnoty na 100 g energetická hodnota 420 kJ tuky 3,2 g sůl 1,7 g podíl masa: vepřová kýta 92 %
Třeboňský kapr.  (Foto ČTK)
Olomoucké tvarůžky
5
Fotogalerie

Spory o zapsání Pražské šunky na seznam zaručených tradičních specialit v Evropské unii trvají již šest let. Ačkoliv se Pražská šunka vyrábí od druhé poloviny devatenáctého století a patří ke známým vývozním artiklům, tuzemským producentům se stále nedaří dostat ji na seznam zaručených tradičních specialit Evropské unie, na kterém je například mozzarella nebo belgická piva.

Námitky Němců a Rakušanů se podařilo vyřešit, zápis – o který se tuzemští výrobci snaží od podzimu 2010 – ale stále blokují protesty Slováků a Slovinců. Obě členské země EU své námitky zakládají na tom, že název Pražská šunka je známý a hospodářsky významný pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny.

„V obou státech se podle jejich vyjádření Pražská šunka vyrábí v nižším jakostním standardu, nežli tomu je v případě receptur a výrobních postupů navrhovaných k zápisu do rejstříku EU,“ říká Jan Katina, šéf svazu zpracovatelů masa, který žádost podal.

V případě Slovenska dokonce argumentují výrobou Pražské šunky z drůbežího masa. „Srbové nás žádají o schválení tříletého přechodného období, během kterého by se tamní výrobci buď přizpůsobili zapisovanému standardu, anebo by své produkty přejmenovali. Bohužel, v případě Slovenska je to zatím úplné odmítání zápisu Pražské šunky,“ dodává.

Vše o cestě Pražské šunky na evropský seznam čtěte ZDE.

Evropská komise by měla o námitkách rozhodnout v prvním čtvrtletí. Výsledek je ovšem podle svazu nejistý. Název Pražská šunka, který pochází ze šedesátých let devatenáctého století, byl spojen se jménem Antonína Chmela a jeho uzenářstvím na Zvonařce.

Od konce zmíněného století bývala významným vývozním artiklem. Za předchozího režimu ale úroveň klesla a název nesly i výrobky, které s tím původním měly málo společného. Obnovení tradice a sjednocení receptury je hlavním cílem žádosti.

Od Českého piva po Český modrý mák
Česko se po vstupu do Evropské unie dočkalo zápisu 33 produktů na seznam některého ze tří chráněných označení Evropské unie. Patří k nim například České pivo, Žatecký chmel, Třeboňský kapr, Olomoucké tvarůžky nebo Karlovarské oplatky. Zatím poslední žádostí je snaha zapsat na seznam Chráněných zeměpisných označení Český modrý mák.