Za tímto paradoxem stojí především rostoucí ceny černého uhlí na světových trzích, které hnaly nahoru i tržby společnosti OKD. Právě tržby jsou klíčové pro výpočet poplatku. Jenže už letošní rok bude pro stát zlomový. Těžba hnědého i černého uhlí dál klesne. Kvůli prudkému propadu cen černého uhlí spadnou i tržby z jeho prodeje. Jasno, o kolik stát přijde peněz, bude ale až příští rok.
„Úhrady z vydobytých nerostů za rok 2013 musí těžební organizace zaplatit do 31. března 2014,“ říká Bohuslav Machek, mluvčí Českého báňského úřadu. Tři čtvrtiny z poplatku inkasují obce, kde se uhlí těží. Čtvrtina zůstane státu.
Nepříznivá statistika těžby
Horší časy naznačuje statistika těžby uhlí za letošní první pololetí. Například černého energetického uhlí se vytěžilo meziročně o 47 procent méně. Celkem je černé uhlí v meziročním minusu 32 procent. Hnědého uhlí se vytěžilo o 13 procent méně.
„Krátkodobou výši těžby ovlivňují nepříznivé klimatické podmínky, lokální geologické podmínky jako měnící se mocnost uhelné sloje či opravy těžební a navazující technologie,“ upozorňuje Marcela Šafářová, ředitelka Výzkumného ústavu hnědého uhlí. Za celý rok proto pokles těžby může být méně dramatický.
Jisté ale je, že v rámci postupného útlumu se letos snížila těžba z hnědouhelného lomu ČSA o zhruba dva miliony tun ročně. „Odhaduje se, že roční těžba hnědého uhlí bude do roku 2020 postupně klesat ze současných zhruba 44 na 40 milionů
tun, a to především kvůli snížení těžby na lomu ČSA a od roku 2015 na lomu Jiří,“ dodává Šafářová.
U černého uhlí už společnost NWR, jíž patří OKD, naznačila, že letošní těžba by měla spadnout z loňských 11,5 milionu
tun na 9 a 10 milionů a příští rok by měla klesnout o další milion tun.
