„Argumentů pro zrušení tendru přibývalo, a dozorčí rada proto rozhodla výběrové řízení ukončit,“ říká místopředseda dozorčí rady Václav Pačes. Představenstvu firmy nicméně uložila, aby ČEZ na další rozvoj jaderné energetiky připravovalo. „Teď budeme intenzivně pracovat na prodloužení životnosti elektrárny v Dukovanech,“ tvrdí generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Původně návratný projekt se kvůli změnám na trhu s elektřinou nyní neobejde bez garancí,“ vysvětluje zrušení tendru ředitel pro strategii ČEZ Pavel Cyrani. Garance však vláda na středečním zasedání odmítla poskytnout. Oficiálně proto, že se nechtěla pustit do stejného dobrodružství, jakým byly dotace pro fotovoltaické elektrárny.
Nicméně i kdyby vláda chtěla nějakou garanci dát, nemůže to odpovědně udělat. Evropská komise nyní diskutuje s Velkou Británií o podobě státní podpory pro nové reaktory. Londýn zatím prohrává. Kdyby šla vláda britskou cestou, jak chtěla, mohla za rok či dva slyšet z Bruselu, že žádné garantované ceny či záruky za úvěry nepřicházejí v úvahu.
Uchazeči v tendru: roky práce a až miliardové investice
O zakázku zhruba za 300 miliard korun se ucházel japonsko-americký Westinghouse a českoruské konsorcium MIR.1200. Velvyslanec USA v Praze Norman Eisen prohlásil, že americká vláda je rozhodnutím ČEZ hluboce zklamána. „Jako blízcí přátelé a spojenci máme také obavy, jaký signál toto může vyslat americkým a mezinárodním investorům.“
„Máme za sebou pět let usilovné práce a bezmála miliardovou investici. Vláda včera zopakovala, že rozvoj jaderné energetiky je pro ni prioritou. Věříme proto, že již brzy budeme informováni o dalším postupu,“ reagoval na rozhodnutí ČEZ mluvčí MIR.1200 Aleš Pospíšil.
Třetího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ vyřadil kvůli chybám v nabídce. Francouzi se dosud soudili o návrat do výběrového řízení. Zároveň naznačovali, že uvažují o náhradě za poškození dobrého jména. Do uzávěrky listu se k ukončení tendru nevyjádřili.
| Bartuška končí |
|---|
| S ukončením tendru skončí ve funkci i vládní zmocněnec pro dostavbu Václav Bartuška. Ten ministrům dodával informace o stavbách účastníků tendru. „Všichni jsou ve skluzu, nikdo elektrárnu letos nezprovozní. Považoval bych za problém podepsat kontrakt s někým, kdo nemá hotový referenční blok,“ říká. |
V tendru, který trval čtyři roky, utopili zájemci o stavbu i ČEZ stovky milionů korun. Soud o vrácení části těchto nákladů už vyloučil MIR.1200. „Máme právo tendr zrušit, aniž bychom museli někomu hradit náklady, které s výběrovým řízením měl,“ ujišťuje Beneš, že firmu konec tendru finančně nepoškodí. Sám ČEZ zatím stála příprava nových bloků zhruba sto milionů korun, z nichž část šla na přípravu dokumentů, které půjde použít i v budoucnu.
Jaderná energetika má prý nadále podporu
Zrušení výběrového řízení by ovšem podle vlády nemělo znamenat, že se v Česku už žádná jaderná elektrárna nepostaví. „Jasně deklarujeme přetrvávající zájem na rozvoji jaderné energetiky, je ale třeba brát ohled na řadu důsledků, včetně těch pro zajištění energetické bezpečnosti státu, schopnosti dostát svým závazkům vůči EU a možných dopadů na cenu energie,“ říká ministr průmyslu a obchodu Mládek. Ten bude muset do konce roku s ministrem financí Babišem připravit strategii dalšího rozvoje jádra.
Bez státní účasti na projektu však podle expertů nové jaderné bloky nevyrostou. Nikde na světě, kromě Slovenska, se nové reaktory bez zajištění návratnosti investice ze strany státu nestavějí. Ve střední Evropě však bude kalkulace ovlivňovat německá politika přechodu k obnovitelným zdrojům, která by mohla velkoobchodní cenu elektřiny stlačit na minimum, nebo naopak podle některých propočtů zvednout až ke 200 eur za megawatthodinu. Při takové úrovni by nové bloky mohly fungovat i bez státní pomoci.
Pavel Cyrani: ČEZ musí prodloužit životnost Dukovan
