Nově se do zákona vrací i právo vyvlastnit pozemky a nemovitosti, pokud brání těžbě uhlí či uranu, které je ve veřejném zájmu.
Po prvním kole připomínek zůstává několik rozporů mezi ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a rezortem financí. Financím se nelíbí například možnost vyvlastnění. Zavedení tohoto nástroje kritizuje i Legislativní rada vlády. Údajně porušuje koaliční smlouvu. MPO nicméně argumentuje, že koaliční smlouva hovoří o nutnosti posílení hospodárného využívání nerostných zdrojů. Bez vyvlastnění to podle ministerstva nepůjde.
MPO chce také zvýšit výnos z poplatku z vytěžených nerostů o 150 procent, z nynějších zhruba 600 milionů na 1,6 miliardy korun za rok. Hospodářská komora se ovšem obává, že takový skok v poplatcích za těžbu může ohrozit některé firmy a následně i zaměstnanost. Ministerstvo tvrdí, že poplatky, jejichž výpočet bude nově určovat sazba pro každý druh nerostu, bude stanovovat Český báňský úřad tak, aby těžaře nepoškodil.
Na desetinásobek, ze sto korun na hektar na tisíc korun na hektar, se má zvýšit i poplatek za používání dobývacího prostoru. Celkový příjem by se tím zvedl z necelých čtrnácti na 140 milionů korun za rok.
Nově by půl miliardy z vybraných peněz získaly také kraje. Ty by z nich mohly financovat obnovu krajiny. Necelou třetinu by měly inkasovat přímo rezorty průmyslu a obchodu a životního prostředí a zbytek obce. Rezort financí ale požaduje, aby zákon do rozdělování peněz z těžby kraje vůbec nezasahoval. Výnos z vytěžených nerostů by měl skončit ve státním rozpočtu bez předchozího určení.
