Trestní oznámení za koupi Net4Gas míří na Síkelu a bývalé vedení ČEPS v čele s Martinem Durčákem
- ČEPS podala trestní oznámení kvůli nákupu Net4Gas, který na tajný pokyn nařídilo ministerstvo průmyslu vedené Jozefem Síkelou.
- Policie prověřuje, zda stát jednal s péčí řádného hospodáře, když převzal dluhy 33 miliard bez odpisu a přidal pět miliard navíc.
- Vyšetřovatelé se zaměřují i na možné střety zájmů, jejichž dopad nesou české domácnosti a firmy v účtech za energie.
Státní společnost ČEPS provozující přenosovou soustavu podala trestní oznámení kvůli okolnostem nákupu plynárenské společnosti Net4Gas. Tu koupila za minulého vedení na základě rozhodnutí vlády Petra Fialy ze září roku 2023, které jí předložil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dnes eurokomisař pro mezinárodní partnerství.
Rozhodování kabinetu bylo tehdy v režimu tajné, takže z něj nejsou známé žádné podrobnosti. „Akvizice Net4Gas byla výrazným tématem, které v uplynulých letech rezonovalo veřejným prostorem. Po nástupu do čela ČEPS jsem se proto s procesem nákupu plynárenských společností detailně seznámil. Společně s kolegy z představenstva jsme rozhodli o zadání auditní prověrky,“ uvedl nový předseda představenstva ČEPS Jan Kalina, který do firmy nastoupil v dubnu letošního roku. „Audit ukázal zásadní pochybnosti, za jakých akvizice Net4Gas proběhla. ČEPS proto podala ve věci trestní oznámení,“ píše šéf ČEPS. A dodává, že vzhledem k zahájenému trestnímu řízení a poučení policie nemůže ČEPS poskytovat žádné další informace.
Kdo nese trestní odpovědnost
Z vyjádření ČEPS je zřejmé, že policie začala konat a zahájila trestní řízení. Rozhodla se tedy oznámení prověřit. Není naopak jasné, na koho konkrétně trestní oznámení míří. Z toho, co je známé ze všech okolností nákupu, je ale zřejmé, že to bude bývalé vedení ČEPS v čele s Martinem Durčákem, které nákup na přímý závazný pokyn ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely uskutečnilo. Dalším terčem pak pravděpodobně bude přímo ministr průmyslu, autor a mozek celé transakce.
Policie teď bude šetřit detailní sled rozhodnutí, kroků a dokumentů v celé transakci. A právě ten podle špičkových trestních advokátů Tomáše Sokola (hájil mimo jiné Vlastu Parkanovou v případě nákupu letadel Casa, pozn. red.) a Lukáše Trojana bude nejdůležitější. Bude se především prověřovat, jestli Síkela a vedení ČEPS jednali s péčí řádného hospodáře. To znamená, jestli byl nákup Net4Gas pro plně státní ČEPS výhodný.
Příběh začíná na podzim roku 2023, kdy se tehdejší majitelé Net4Gas, německá pojišťovací společnost Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure, chtějí do té doby velmi ziskového přepravce plynu zbavit. Kvůli zastavení dodávek z Ruska mu totiž vyschl zdroj příjmů a je zároveň silně zadlužený. Firma má dluhopisy a úvěry dohromady za 33 miliard korun. Část mimo jiné na předem vyplacené dividendy. K tomu těžko dobytné pohledávky za ruským Gazpromem, který nezaplatil za transit. Němečtí a kanadští finanční investoři proto chtějí s co nejmenšími ztrátami z Česka odejít a nabízejí firmu na prodej.
Obří dluhy, žádný odpis
Vyjednávají s finančníkem Danielem Křetínským (spoluvlastníkem provozovatele webu e15.cz, pozn. red.), který má zájem, ale žádá odpis části dluhů. V té chvíli se ale do jednání vkládá Jozef Síkela. Vlastníkům Net4Gas nabízí nejen převzetí všech 33 miliard korun dluhů bez jakéhokoliv odpisu, ale k tomu ještě pět miliard korun přímé platby. Za firmu s velmi nejasnými vyhlídkami.
Na rozdíl od soukromého investora stát nežádá vůbec žádný odpis dluhů. Nejde tedy jen lehce nad konkurenční nabídku, bere všechno a ještě přidává extra cash. 27. září 2023 vláda v tajném režimu nákup schvaluje. Není tedy zřejmé, kdo jak hlasoval.
Představenstvo ČEPS v čele s Martinem Durčákem pak nákup z vlastních peněz ČEPS provádí. Na základě „závazného pokynu“ ministra průmyslu Jozefa Síkely. Právě tady se bude hledat hrana zodpovědnosti.
Cena na fakturách za energie
ČEPS pak pořizovací cenu Net4Gas rozpouští na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do takzvané „regulované složky“ ceny plynu. Ve chvíli, kdy už klienty jsou jen české firmy a domácnosti, které se musí o účty za přepravu podělit samy. Předtím je sdíleli všichni klienti Net4Gas, když přes něj plyn proudil z Ruska na Západ.
To přirozeně zvedá účty za energie lidem i firmám. A právě na to Karel Havlíček upozorňoval ve chvíli, kdy si ČEPS audit nákupu Net4Gas zadával. Politicky chtěl ukázat, že Fialova vláda za vysokou cenu koupila firmu, kterou teď musí lidé a firmy splácet ve fakturách za energie. Firma má nejen nižší tržby a zisky, ale musí zároveň splácet zmíněných 33 miliard korun dluhů.
Pochybností v případu Net4Gas je celá řada. Jednou z nich je motivace, proč se vůbec nejednalo o odpisu dluhů. Značnou část z 18,5 miliardy dluhopisů Net4Gas, které státní ČEPS převzal, držely české banky a penzijní fondy. Finančníci upozorňovali, že strach o úspory lidí mohl být jeden z motivů, proč Síkela žádný odpis dluhů nežádal.
Zájmy bank a role Erste
Administrátorem a také jedním z hlavních aranžérů emise dluhopisů Net4Gas z roku 2021 byla Česká spořitelna ze skupiny Erste. Pro tu do roku 2020 pracoval v představenstvu právě Jozef Síkela. A ve svém majetkovém přiznání za pobytu ve vládě uváděl nárok na dosud nevyplacené bonusy z Erste za 18,4 milionu korun (737 456 eur).
Český rozhlas navíc letos v červenci upozornil, že vláda v usnesení o nákupu Net4Gas jasně neuvedla, že bude ČEPS nákup firmy kompenzovat z rozpočtu. Což v případě plynových zásobníků, které státní firma na její pokyn též kupovala, udělala.
Policii a Vrchní státní zastupitelství v Praze, které by mělo případ dozorovat, čeká velmi složité rozplétání transakce s celou řadou nejasných motivací klíčových hráčů.
