Česká pošta mění plán prodeje majetku. Ve hře je i obří areál, který si vyhlédl Babiš
- Česká pošta zastavila dosavadní prodej nemovitostí a připravuje nová pravidla, jak majetek zpeněžit výhodněji.
- Ve hře mohou být i logistické areály včetně obří třídírny, kterou si dříve vyhlédl Andrej Babiš.
- Pošta stále čeká na 1,5 miliardy korun od státu. Uvolnění peněz brzdí schvalovací proces ve sněmovně.
Vedení České pošty dokončuje klíčový návrh kroků, jak přeměnit dlouhodobě ztrátový státní podnik ve fungující a moderní firmu. Součástí této strategie má být nový plán prodeje nepotřebných nemovitostí. Do hry se mohou dostat nejen lukrativní budovy, ale i pozemky.
Na jaře jmenovaný šéf pošty Richard Hodul však nemíní navazovat na svého předchůdce Miroslava Štěpána a chce postupovat uvážlivěji. Možné výnosy by investoval do ozdravení kolosu se zhruba 17 tisíci zaměstnanci.
S pokračováním záměrů bývalé vlády privatizovat jako celek Balíkovnu nebo vyklidit hlavní sídlo pošty v pražské Jindřišské ulici v tuto chvíli nepočítá. Podle informací e15 není vyloučeno oživení dříve zamýšlených prodejů některých třídících uzlů. Hodnota těchto logistických areálů by mohla převýšit cenu zmíněné poštovní centrály odhadované nejméně na 1,3 miliardy korun.
Čeká se na strategický plán
Současný kabinet v čele s hnutím ANO po nástupu k moci zarazil chystanou privatizaci Balíkovny. Přispěla k tomu špatná kondice komerční divize pošty. Po jejím vyčlenění do odštěpného závodu se ukázalo, že státní byznys s balíky je v minusu. Za loňský rok dosáhl ztráty 2,5 miliardy, která se letos zřejmě prohloubí.
Zastavil se i již zmíněný prodej budovy v Jindřišské ulici, pro niž se nepodařilo nalézt zájemce. Po krachu posledního pokusu stáhl Hodul objekt z nabídky. Nyní zvažuje jeho další využití. „Generální ředitel rozhodl, po dohodě s dozorčí radou, o momentálním pozastavení prodeje majetku České pošty. Dosavadní forma byla nekoncepční a nový způsob nakládání s nemovitostmi bude součástí připravované strategie,“ říká mluvčí pošty Matyáš Vitík. Zásadní dokument, který má dostat poštu z problémů, by měl Hodul představit v září.
Podnik se nemůže rozvíjet
Pošta vlastní často velmi lukrativní nemovitosti prakticky po celé České republice a k tomuto portfoliu musí podle Vitíka přistupovat zodpovědně a ekonomicky. Hodul proto připravuje přehled, jaké nemovitosti jsou potřeba a mohou být využity v budoucnu. A zároveň sestavuje seznam těch, které jsou z dlouhodobého pohledu nepotřebné. Následovat by měl co nejvýhodnější prodej.
„Rozhodne se, zda nemovitost odprodat, pronajmout, jakým způsobem, jestli jako samostatnou jednotku či v balíčku s dalšími nemovitostmi. Variant je řada. Právě proto musí vzniknout jasný plán s definovanými transparentními pravidly pro nakládání s majetkem,“ vysvětluje Vitík.
Zdůraznil, že peníze nelze zbrkle a neefektivně utrácet jako doposud. „Způsob nakládání s výnosy z případného prodeje nemovitostí bude také součástí nové strategie tak, aby získané finanční prostředky podpořily úspěšnou a efektivní transformaci pošty,“ dodává mluvčí.
Zdeněk Mikuláš z poradenské firmy Talers nicméně upozorňuje, že tyto peníze firmu nespasí. „Ta aktuálně jede v režimu přežívání – bez rozvojového kapitálu. Zdroje může hledat právě ve výnosech z prodeje nepotřebného majetku. Jde ale o krátkodobé řešení,“ míní.
Prodá pošta malešický uzel?
Největší pozornost médií zatím přitahovala poštovní centrála v Praze. Zdroje e15 však upozorňují, že podnik vlastní i jiné a z pohledu investorů a developerů mnohem zajímavější nemovitosti. Jednou z nich je největší třídírna pošty, která se nachází v pražských Malešicích.
Spekulace na trhu o prodeji logistického uzlu oživil návrat ANO k moci. Koncem roku 2019 to byl právě šéf hnutí Andrej Babiš, který jako tehdejší premiér o Malešicích hovořil v souvislosti s takzvanou vládní čtvrtí. Tu nadále hodlá vybudovat.
Pošta před šesti lety chtěla třídírnu přesunout z Malešic do Kolína a soubor nemovitostí nabídnout k dalšímu využití. Celek zahrnující 44 pozemků má rozlohu přes 197 tisíc metrů čtverečních.
„Je jasné, že Česká pošta areál opustí a následně ho dá do prodeje. Pro projekt administrativního komplexu je důležitá dopravní dostupnost, a nedaleko je stanice metra. Problém ale je, že areál je v průmyslové zóně. Beru to tedy tak, že jde o jednu z možností. Máme i další alternativy,“ nastínil v době zvažovaného přemístění logistického centra premiér.
Nyní by Babiš postavil moderní sídlo pro několik ministerstev spíše v Letňanech. Tam by si však úředníci stěžovali na hluk z blízkého vojenského letiště, do jehož bezpečnostního perimetru by navíc vládní čtvrť zasahovala.
Malešickou třídírnu a také podobné logistické uzly v Brně, Ostravě, Olomouci, Pardubicích nebo v Ústí nad Labem dnes potřebuje především Balíkovna. „Součástí dokončované strategie České pošty je i Balíkovna. K nemovitostem, které pro svůj provoz využívá, nyní přistupujeme stejně jako k těm ostatním. Jejich případný prodej je tedy momentálně zastaven,“ uvádí Vitík.
Na provoz chybějí stamiliony
Poštu nyní tíží zejména to, že stále nemá na účtu pravidelnou finanční kompenzaci od státu. Ten má hradit takzvanou univerzální službu, tedy doručování zásilek na jakoukoliv adresu, byť jde o obtížně dostupnou horskou samotu.
Sněmovna nadále projednává návrh novely zákona, podle něhož má podnik znovu dostávat 1,5 miliardy korun místo minulým kabinetem a parlamentem schválených dvou miliard. Tuto sumu by však musela ve zdlouhavém procesu odklepnout Evropská komise. Proto se jako rychlejší řešení ukázala změna paragrafů.
Teprve až úprava vyjde ve Sbírce zákonů, obdrží pošta doplatek ve výši 750 milionů korun za minulý rok a stejnou částku jako předběžnou platbu za letošek. „Situace, kdy legislativa přijatá za předchozí vlády výplatu kompenzace zablokovala, je samozřejmě problém. Pro nás je důležité, aby byla celá situace narovnána dlouhodobě a mohli jsme získávat prostředky za služby, které jsme prokazatelně odvedli,“ zdůrazňuje mluvčí pošty.
Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) skončilo loňské hospodaření podniku bez majetkových operací ve ztrátě přes jednu miliardu korun. Předloni to bylo 1,25 miliardy. Odhad letošních výsledků odmítl Vitík s ohledem na konkurenci poskytnout.
