Rozpočtový schodek vysoce překročí klíčový unijní strop. Vláda si pomůže účetním trikem
- Kabinet využije takzvanou evropskou únikovou doložku, do níž schová desítky miliard korun.
- Účetní trik však bude možné naplno využít už jen pro příští rok. Pak se limit výrazně sníží.
- Vládní koalice spoléhá na růst ekonomiky. Před sněmovními volbami ale může začít rozhazovat peníze.
Vláda tvrdí, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok se slušnou rezervou splní základní požadavek Evropské unie, takzvané maastrichtské kritérium, a nepřesáhne tři procenta českého HDP. Argumentuje tak šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Ujišťuje, že předpokládaný deficit ve výši 389 miliard korun nevyužívá celý možný strop, když činí „jen“ 2,8 procenta HDP.
To ale není úplně pravda. Samo ministerstvo financí v návrhu finančního plánu uvádí, že ve skutečnosti se saldo mezi příjmy a výdaji státu propadne na 3,5 procenta HDP. Jde tedy o účetní trik. Kabinet si podobně jako minulá vláda Petra Fialy v posledním roce svého mandátu vypomáhá takzvanou evropskou únikovou doložkou.
Fakticky to znamená, že zadlužení Česka v době aktuálního dvouprocentního hospodářského růstu dramaticky stoupne a schodek bude druhý nejvyšší v historii země. Zmíněným manévrem se Praha pouze vyhne kritice Bruselu za nadměrný deficit.
Hra s výdaji na obranu
„Navržený schodek v poměru k HDP je pod očekávaným průměrem zemí EU a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí. V souladu se strategií vlády zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci unie,“ slibuje Schillerová.
Při detailnějším pohledu na předlohu však vyplouvají na povrch méně líbivá čísla. Údaji 2,8 procenta HDP by návrh rozpočtu odpovídal v případě, že by deficit dosáhl 319 miliard korun. Musel by tedy být o 70 miliard nižší.
Právě tuto sumu jako výdaje na obranu zaparkuje vláda do zmíněné únikové doložky. „Prognóza celkového salda bez únikové doložky na obranné výdaje činí 3,5 procenta HDP,“ uvádí ministerstvo. Hájí se tím, že mechanizmus označovaný zkratkou COFOG (Classification of the Functions of Government) aktivovala většina zemí EU.
Lhůta na čarování s čísly se přitom kabinetu hnutí ANO, SPD a Motoristů krátí. V roce 2028 se doložka zpřísní. Schillerová odhaduje, že v případě tuzemska současný limit klesne výrazně pod úroveň nynějších 70 miliard korun. Vláda by proto měla začít dluh snižovat.
Šéfka rezortu financí plánuje postupný pokles deficitu o půl procenta HDP ročně, což představuje zhruba 50 miliard korun. Spoléhá na růst ekonomiky a lepší výběr daní podpořený moderní verzí elektronické evidence tržeb, kterou naostro spustí od února.
Minulá vláda byla ve využívání únikové doložky o něco střídmější. Před rokem navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard korun, oficiálně ale uváděla sumu 237 miliard. Rozdíl tvořilo 31 miliard na posílení armády a 18 miliard na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech schovaných právě do oné evropské doložky.
Může to vyjít, míní odborníci
Ještě před týdnem se očekávalo, že Schillerová navrhne deficit kolem 350 miliard korun. To by bylo o čtyři desítky miliard více než letos. Přestože nakonec bude tento klíčový rozpočtový ukazatel mnohem vyšší, podle některých odborníků by jeho postupné snižování načrtnuté Schillerovou mohlo vyjít.
Nová prognóza ministerstva financí nadále počítá s tím, že české hospodářství dosáhne příští rok tempa 2,4 procenta. „Je to možné, daňové příjmy by pak masivně vzrostly,“ míní hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj by tudíž vláda v letech 2027 až 2029 mohla postupně snižovat saldo mezi příjmy a výdaji státu o půl procenta HDP ročně. Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil však připomíná, že minimálně poslední rok funkčního období kabinetu Andreje Babiše zcela jistě ovlivní sněmovní volby a pokušení koaličních stran rozpouštět peníze v dárcích pro voliče.
