Unijní škrty zpomalí a prodraží zasíťování Evropy | E15.cz

Inspirativní rozhovory

Inspirativní rozhovory Vstoupit do speciálu

Unijní škrty zpomalí a prodraží zasíťování Evropy

Unijní škrty zpomalí a prodraží zasíťování Evropy
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Jan Stuchlík

Výstavba klíčových energetických sítí bude nejspíš pomalejší, než se původně plánovalo. Složitější a v konečném účtování dražší bude i dosažení cíle Evropské unie, aby do roku 2050 snížila emise skleníkových plynu o 80 až 95 procent ve srovnání s rokem 1990. Na vině je snížení balíku peněz v novém finančním nástroji EU na financování přeshraniční infrastruktury, Connecting Europe Facility

Z průvodního návrhu Evropské komise, aby na energetické stavby šlo 9,1 miliardy eur, zůstalo po jednání o příštím rozpočtovém rámci Unie 5,1 miliardy eur. S unijními devíti miliardami se podle Komise měly přitom pomocí projektových dluhopisů nakonec proinvestovat až 200 miliard eur. Tato částka bude nyní výrazně nižší.

„Samozřejmě, že seškrtání balíku ovlivní splnění emisního cíle. Jakékoli rozhodnutí, které nebere v úhlu potřebu okamžitého a rychlého pokroku jen zvyšuje náklady v budoucnosti. Navíc zpoždění při plánování a výstavbě energetických sítí určitě bude investory frustrovat,“ uvedl pro server Euractiv.com Philip Lowe, ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.

Peníze na ochranné transformátory možná nebudou

O využití peněz z CEF hovořili na začátku letošního roku i čeští europoslanci v souvislosti s plánovanou výstavbou ochranného transformátoru, který má zabránit přetížení české elektrické soustavy kvůli přetokům elektřiny z německých větrných elektráren. Zmenšení balíku tak může ohrozit i tyto úvahy.

Oslovení představitelé Evropské komise tvrdí, že snížení rozpočtu na energetické stavby vysílá špatný signál investorům ohledně ochoty EU řešit kapacitní nedostatky v evropských přenosových sítích. První obětí evropské škrtání se patrně stane plynovod mezi Lotyšskem a Litvou, který bez unijního spolufinancování nepřitáhne dostatečný zájem soukromých investorů.

Komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaardová si ovšem pochvaluje, že v novém sedmiletém rozpočtovém rámci zůstalo 20 procent z celkových 960 miliard eur určeno na boj s klimatickými změnami. „Boj s klimatickými změnami teď bude integrována do kohezní politiky, podpory inovací, infrastruktury a zemědělské politiky,“ tvrdí komisařka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!